Expres

Snímky o sportu mám rád a pokud jsou podle skutečné události tak je mám rád ještě více. Byl jsem příjemně v šoku jak jsem se dozvěděl o třech černoších během pár let kteří se dostali na stejnou školu a nosili i stejné číslo dresu. Jen škoda, že ernie Davis dopadl jak dopadl. Hodně emotivní snímek, který mě docela i dojal. (16.01.2010)

Hodně to připomíná Vzpomínku na Titány. Jak by také ne, když je film v podstatě úplně o tom samém, jenomže teď je to z pohledu hráče. Opět sledujeme příběh o složitém prosazování afroameričana ve fotbale v době rasové nesnášenlivosti (obzvláště na jihu USA), kdy nestačil jenom talent a touha po vítězství, ale museli jste mít i správnou barvu kůže. Mám rád sportovní filmy založené na skutečných příbězích, v poslední době se ale v kině setkáváme převážně jenom s fotbalisty, což samo o sobě není úplně špatné, ale dochází k tomu, že filmy si navzájem silně konkurují a vy si prostě chtě nechtě říkáte, že tohle jste už někdy někde viděli. (10.10.2010)

[2,5*]    "Just goes to show, Coach likes winning more than he dislikes Negroes."     Športová dráma, ktorej najväčšími devízami sú skutočné historické pozadie spolu s nástojčivým protirasistickým posolstvom. Na druhej strane ale film v mojich očiach zráža značná klišéovitosť, hlavne v stvárnení vzťahov a v audio-vizuálnej zložke. Čo sa tých vzťahov týka, v rodinných záležitostiach je mohutná dávka patetizmu (kristepane, to čítanie z "Dobrej Knihy"!), romanca je taká nemastná-neslaná a vývoj postavy trénera z rasistu na "dobrého človeka" je strašidelným stereotypom. Obrazová stránka je zase charakteristická zbesilým striedaním filtrov (sépiový, čiernobiely a ďalšie), neurotickým strihom (hlavne pri zápasoch), celkovo ten prefarbičkovaný obraz pôsobí akosi umelohmotne. Avšak už len samotný fakt, že sa jedná o film z prostredia amerického futbalu, je u mňa (ako milovníka normálneho futbalu) veľkým hendikepom daného filmu. Takých filmov je totiž na mraky, jeden ako druhý, takže tá téma začíná byť poriadne tuctová. Na filme môžem pochváliť len pár vecí, ako sú výborný herecký výkon Dennisa Quaida a samozrejme to spomínané posolstvo. V tom smere je film naozaj silný, zobrazenie tých "ľudských hoväd", hlavne na americkom Juhu (Texas vládne!), je desivo pôsobivé. Vysoké hodnotenie na ČSFD si celkom nedokážem vysvetliť, veď je to taká výsostne americká záležitosť a pritom hodnotenie na IMDb je výrazne nižšie.     "You defending this nigger? How you gonna call yourself a white Christian?" "I'm Jewish." (07.10.2022)

Skutočný príbeh ako stvorený na sfilmovanie. Mne osobne sa veľmi páčila začiatočná scéna, kde mladý Earnie uteká pred "belochmi" po koľajniciach a popritom to všetko vyzerá, akoby bežal po hracom ihrisku a vyhýbal sa protihráčom. Dennis Quaid ako trenér družstva amerického futbalu mi prišiel ako vytrhnutý z reality, jeho rola mu veľmi sadla. Mne osobne sa vždy páčia filmi podľa skut. udalosti, a toto nieje výnimka. Totiž v každom jednom filme sa skrýva čosi, čo nám pripomína, že sa také niečo môže ozaj stať aj nám. A tým nemyslím stať sa populárnym černošským futbalistom, ale to, že aj mladých známych ľudí dokáže porazit jedno - a to je zdravie. 4**** a 80,832% (22.02.2009)

Športových drám natočených podľa skutočnosti nikdy nie je dosť a tak v tomto ohľade nevidím absolútne žiaden problém. Problém ale následne nastáva, ak je snímok otrepanou kopírkou, čo sa však našťastie tentokrát nekonalo. Film bol viac než len znesiteľný a to hlavne vďaka rasovému kontextu, ktorého poňatie sa mi naozaj páčilo. A síce americký futbal ako taký moc nemusím, dokonca nemám ani len najmenšiu šajnu o pravidlách tejto u nás nie moc populárnej hry, tentokrát mi to absolútne neprekážalo. Sympatický film s množstvom emócií (avšak nepôsobí to prehnane) a viacerými silnými scénami (najmä v Texase), kde človek proste hlavnému hrdinovi musí fandiť. Má to niečo do seba. 4/5 (28.07.2014)