Expres

Po dlouhé době zaznamenávám přímý atak na mojí TOP 10 sportovních filmů (viz. profil). A pro zajímavost - vypadává kolega z "odvětví amerického fotbalu" snímek Vítězové a poražení (Any Given Sunday). Ikdyž pohled na tuto hru je v obou filmech nesporně jiný. Oproti vrcholovým sportovcům mi je mnohem bližší životní příběh univerzitního hráče Ernieho Davise. Stejně jako je mi bližší otázka rasy (minulost) než otázka peněz (budoucnost). Nesrovnávám filmy, jen říkám proč právě The Express mám od dnešního dne tak rád. Právě zmíněná otázka rasy je v tomto filmu dominantní, uvěřitelná a silná. Moc se mi líbilo vyobrazení skutečné reality v tom, kdy si Ernie chvíli myslel jaká bude hvězda a jaký bude mazánek trenéra, který ho do světa sportu dostal. Několikrát tomuhle klukovi spadl úsměv z tváře, nejednou musel snášet ponížení kvůli barvě svojí pleti a vzdávat se svých snů. Jen těžko si můžu přát (i díky famózní práci režiséra) lepší sportovní snímek v tomto duchu... (13.07.2009)

Marná sláva u amerického fotbalu je vidět, jak ho v zemi jeho původu milují. O tomhle, z mého pohledu zpackaném rugby, bylo natočeno asi nejvíce sportovních filmů a zároveň sportovních filmů nejlepších. A Express je toho důkazem. Tentokrát jde o biografické drama o prvním černém fotbalistovi, který získal Heismanovu trofej pro nejužitečnějšího univerzitního hráče, takže bylo celkem jasné, že film se bude točit hodně okolo rasismu. Ale to se kupodivu nedělo. Ne že by tohle téma nebylo všudypřítomné, ale očekávané vydírání se nekonalo. Byl to prostě jen příběh kluka, který si šel za svým snem a splnil si ho. A tyhle pohádky mám rád, byť někdy končí smutně. Každopádně zápasy jsem si opět užil, i když tomu stále nerozumím a Dennis Quaid byl parádní. Má očekávání byla naplněna. 80% (04.09.2014)

Americký fotbal považuji za výsměch a životopisná dramata za nudnou rutinu. I přesto musím ocenit minimálně vynikajícího Denise Quaida, chytlavou hudbu a ve všech ohledech chytlavou režii od Garyho Fledera, kdy i obyčejná konverzace je přetavena v neskutečně napínavý moment. A když dojde na zápasy v přeplněném stadionu či pouhý trénink, tak se jedná o téměř bezchybný touchdown. Ukázkový příklad nedoceněného filmu, který naprosto propadl finančně a tudíž se ani tuzemská kritika nenamáhala jej jakkoliv dokopat k Oscarovému klání. Nebo to byl strach, že by film o černoších, kde dobrá polovina bílých jsou dementi s tunelovou vizí, mohl nedejbože otevřít rány z minulosti? (22.08.2014)

Jedná se o (v určitých ohledech) přeslazený a historicky nepřesný životopisný film o ohromném talentu amerického fotbalu Ernestu Davisovi, který v době otevřené nenávisti proti afro-američanům dokázal získat Heismanovu(?) trofej pro nejužitečnějšího hráče univerzitního fotbalu. U nás americký fotbal téměř nikdo nezná a já nejsem výjimkou, přesto se ve filmu ukáže několik dalších legendárních jmen fotbalu - Jim Brown, Floyd Little nebo trenér Ben Schwartzwalder(?). Z hlediska historických nepřesností je zápas v Západní Virginii (Mountaineers) úplně vymyšlený a žádné takové projevy rasismu tam údajně neprobíhali (ve filmu ho na zemi mlátí hráči, lidi po nich řvou, hází bordel atd), naopak nejtěžší zápas (ze sportovního hlediska) byl proti rivalům z Pennu, což ve filmu zfoukli nějakým rychlým záběrem a jasnou výhrou o 30 bodů (což ve skutečnosti bylo o 2 body). Naopak to v Texasu se mi to zdálo reálné, akorát scéna po zápase, jak v rámci solidarity šli do černošskýho baru ... tak takhle to vážně nebylo :)) Je škoda, že Ernest Davis zemřel na leukémii v tak mladém věku, protože určitě mohl přepsat dějiny ještě dál.. Po opakovaném shlédnutí měním rating ze 4* na 5*. (27.07.2014)

Športových drám natočených podľa skutočnosti nikdy nie je dosť a tak v tomto ohľade nevidím absolútne žiaden problém. Problém ale následne nastáva, ak je snímok otrepanou kopírkou, čo sa však našťastie tentokrát nekonalo. Film bol viac než len znesiteľný a to hlavne vďaka rasovému kontextu, ktorého poňatie sa mi naozaj páčilo. A síce americký futbal ako taký moc nemusím, dokonca nemám ani len najmenšiu šajnu o pravidlách tejto u nás nie moc populárnej hry, tentokrát mi to absolútne neprekážalo. Sympatický film s množstvom emócií (avšak nepôsobí to prehnane) a viacerými silnými scénami (najmä v Texase), kde človek proste hlavnému hrdinovi musí fandiť. Má to niečo do seba. 4/5 (28.07.2014)