Reklama

Reklama

VOD (1)

Sportovní drama dle skutečného příběhu černošského hráče amerického fotbalu Ernie Davise, který tvrdou prací a nepřehlédnutelným talentem uskutečňuje svůj sen v době rasových problému šedesátých let dvacátého století ve Spojených státech. (JOHN.NY)

Videa (2)

Trailer

Recenze (122)

misterz 

všechny recenze uživatele

Mám rád filmy, ktoré dokážu človeka motivovať alebo aspoň v niečom povzbudiť. To je aj tento prípad. Hlavný hrdina je černoško, ktorý miluje americký futbal. Začne na sebe makať a dotiahne to na najlepšieho hráča, ktorého všetci rešpektujú, dokonca aj bieli. A to bolo v Amerike tých čias niečo nevídané. Síce je americký futbal pre mňa španielska dedina, dokázal som si užiť aj jednotlivé zápasy, ktoré boli po dramatickej stránke veľmi dobre spracované a napínavé. Ku koncu film nabral aj po emotívnej stránke. Naozaj silný film, smutný, ale v konečnom dôsledku pozitívny. Jedna z najlepších športových drám, vrelo odporúčam. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

21 přímých čar, 5 yardů od sebe. To je fotbalové hřiště. Ale jsou tu i jiné dráhy, které protínají hluboce a široce celou zemi a nejsou součástí každé hry…. KOPNU TU TVOJI ČERNOU PRDEL ZPÁTKY DO AFRIKY! Ernie je výjimečný hráč. V zápasech nám předvádí své umění a moje sportovně založená duše je spokojená. Ovšem i díky ostatním věcem má film moc dobrou atmosféru. Lví podíl na ní má trenér D.Quaid jenž se podobá těm ,,ze žurnálu“. Chvíli se hraje, chvíli mluví (ve skutečnosti se mluví víc), hudba ,,tvrdí“ atmosféru 60tých let. Málem bych zapomněl: rasismus – žádné brečení, ale zlehka byť jasně naznačený a gradující ve finále ,,Severu proti Jihu“, které není ani tak o fotbale, ale o nalezení správné cesty a přebíhání těch ,,jiných“ drah. Tenhle životopis říznutý sportem (či obráceně) se mi velmi líbil! A za to, jakým Ernie Davis byl, si SVŮJ film zasloužil. PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE *** NAPĚTÍ *** FOTBAL JE JENOM HRA. DŮLEŽITĚJŠÍ JE O CO HRAJETE! ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Dobre natocene sportovni drama podle skutecne udalosti. Az na zaver, kdy je Davisovi zjistena leukemie, se jedna o celkem tuctovy zivotopisny film. Stejne tak rasismus v USA, v dobe povalecne je ztvarnen jako v kazdem druhem filmu. I tak pribeh muze zaujmout, stejne tak herci, rezie a fotbalove pasaze. Nijak zajimavy, presto dobry film. ()

ZkuKol 

všechny recenze uživatele

Skvělý, nejenom sportovní, film. Dobová atmosféra je dovedená k dokonalosti, fotbalové scény jsou řízné a nechybí jim šťáva. Dennis Quaid hraje svůj typický archetyp a očividně ho to baví, on má prostě na tyhle drsné, ale spravedlivé a čestné chlapáky patent. Bohužel mladší herecké osazenstvo hraje druhou ligu, ne že by vysloveně kazili, ale mezi Dennisem, jeho staršími kolegy a mladými fotbalisty je prostě herecký rozdíl znatelný a scény, ve kterých jsou mladí osamoceni (a nehrají právě fotbal), se oproti ostatním táhnou a ztrácejí tempo. Škoda, příště to chce lepší casting... 80% ()

Demon.N 

všechny recenze uživatele

Další z působivých sportovních příběhů, který se ocitl na plátně. Vzhledem k mé slabosti pro sportovní snímky a zároveň díky více než kvalitnímu provedení nemohu jinak - dávám čtyři hvězdičky, protože to bylo milé pokoukání (na pět to bohužel není - nikde tam nebyl starej Klapzuba s šiškou v ruce místo balonu - Vítězové a poražení jsou pro mě totiž stále svým zpracováním nedotknutelní, byť se jedná o diametrálně odlišné snímky, mapující jiná období tohoto yankeeovského sportu). A vzkaz do historie: Velcí zlí běloši go home! ()

Galerie (31)

Zajímavosti (5)

  • Ernie Davis byl prvním Afroameričanem, který obdržel Heismanovu trofej (každoročně udělovaná trofej pro nejlepšího vysokoškolského hrače amerického fotbalu). (JOHN.NY)
  • Číslo 44 syracuských Orangemanů bylo v roce 2005 oficiálně vyřazeno a žádné jiné číslo nemá v historii univerzitního amerického fotbalu takovou historii. Oblékali ho Jim Brown (1954-1956), Ernie Davis (1959-1961) a Floyd Little (1964-1966). (JOHN.NY)
  • Na začátku filmu kouká Ernie (Rob Brown) s dědečkem na baseballový zápas, kde exceluje Jacke Robinson a Ernie dědečkovi říká, že Jackie je jeho vzor a chce být jako on. Načež na konci filmu, když vede rozhovor Ernie s Floydem Littlem (Chadwick Boseman), Flod mu povídá, že právě on je jeho vzor a chce být jako on. A právě Chadwick Boseman hraje o 5 let později Jackieho Robinsona ve filmu 42. (Attia)

Reklama

Reklama