Reklama

Reklama

VOD (1)

Sportovní drama dle skutečného příběhu černošského hráče amerického fotbalu Ernie Davise, který tvrdou prací a nepřehlédnutelným talentem uskutečňuje svůj sen v době rasových problému šedesátých let dvacátého století ve Spojených státech. (JOHN.NY)

Videa (2)

Trailer

Recenze (122)

Woody77 

všechny recenze uživatele

Po skonceni filmu mi zostala pachut smutku a lutosti. Jednoducho clovek sa nikdy neubrani emocii. Nevedel som co beriem do ruky ked som bral tento film.O to viac som po skonceni opat raz dostal priamo na solar co v skutocnosti clovek predstavuje. Nic ! Prach si a na prach sa obratis a Express to opat iba potvrdil. Mozes byt najlepsi,najrychlejsi,najmudrejsi,najsilnejsi a aj tak ti to je na prd ked pride ta kurva .... Bohuzial zivot sa s nikym namazna. Napriek tomu vsetkemu film ako taky je vyborny.Rasizmus,segregacia a pod.veci tam je citit no vtedy to bolo"normalne". Dennis Quaid si zahral velmi peknu rolu Rob Brown tam sedel ako zadok na .... a zozral som mu to aj z navijakom. Nie je tu co vytknut. Hudba nenapadna ,ale uplne sadla k deju. Ano odporucam pozrite si ho oplati sa stravit 2 hodky za TV. ()

junxi91 

všechny recenze uživatele

Jojo, těžké časy rasismu v 50. a 60. letech v Americe, které omezovaly spoustu talentovaných černochů v tom, aby se někam dostali. Ne jinak tomu bylo také v případě Ernieho Davise. Ernie Davis je mladý Afroameričan vyrůstající v Pensylvánii se svým strýcem Willem Davisem Jr. na konci 40. let 20. století. Davis žije se svou širší rodinou, včetně svého dědečka Willieho 'Pops' Davise, který ho vede a vzdělává. Davisova matka Marie Davis se nakonec vrací do jejich bydliště, aby informovala rodinu, že se znovu provdala a nyní si může dovolit vychovávat Ernieho ve svém vlastním domě v Elmiře v New Yorku. Zde Ernie zažije svůj první incident s bílými dětmi. Sbírá totiž s kamarádem láhve na kolejích v území, kde mají černí zákaz vstupu. Jeho kamarád naskočí na vlak a ujede, zatímco Ernie se rozběhne a celé obrovské přesile uteče a dokonce se mu povede zachránit také ty lahve. Po přesídlení do Elmiry se Davis zapíše do Fotbalové ligy pro dorost a na hřišti vyniká jako běžec. O několik let později hlavní trenér fotbalové univerzity Syracuse, Ben Schwartzwalder, hledá nového běžce, aby našel náhradu za Jima Browna, který promuje a dokončuje svou celoamerickou seniorskou sezónu. Schwartzwalder je ohromen Davisem poté, co zhlédl záběry, jak Davis hraje za Elmira Free Academy a povede se mu dostat jeho tým na státní šampionát. Schwartzwalder přesvědčí Browna, aby ho doprovázel na náborovou návštěvu za Davisem a jeho rodinou v naději, že ho naláká, aby se zavázal hraní za Syrakusy. Po jejich návštěvě se Davis rozhodne zapsat do Syrakus a na ostatní školy se vykašle. Takže to vypadá, že Ernieho čeká v Syrakusech pořádná kariéra. Na začátku školní fotbalové sezóny 1959 Davis okamžitě exceluje ve hře za univerzitní tým, čímž dovede Syrakusy k vítězstvím nad několika vysokoškolskými fotbalovými týmy. Poté, co Syrakusy porazí UCLA a zakončí základní sezónu bez porážky, se tým rozhodne hrát s 2. Texas Longhorns v Cotton Bowl Classic. Před zápasem dostávají univerzitní úředníci dopisy, ve kterých je jim vyhrožováno, že na Davise zaútočí, pokud bude hrát, ale Schwartzwalder i Davis hrozbám vzdorují. Prostě ten negr nesmí nastoupit! Během hry 1. ledna 1960 se Davis odvážně pokouší dovést svůj tým k vítězství, ale brzdí ho zraněná noha a rasově zaujatí rozhodčí. Nehledě na nepřátelsky naladěné publikum, které mu nadává do negrů. Ernie se i přes bolest nohy a odpor publika vrací do hry, aby svému týmu vyhrál šampionát. Ke konci hry Davis skoruje rozhodující touchdown, čímž zajistí svému týmu vedení. Zápas končí vítězstvím Syrakus a jejich prvním národním šampionátem. Po hře se pro oba týmy koná banket, ale když se Davis ani další dva černošští spoluhráči nesmí zúčastnit, zbytek syrakusského týmu s ním na projev solidarity odchází. V roce 196 Davis i přesto, že je černoch, vyhraje Heisman Trophy. Stane se profesionálním atletem v NFL a podepíše kontrakt s Cleveland Browns. Bohužel, rasismus není to jediné, co Ernieho trápí - často mu teče krev z nosu, což znepokojuje zejména jeho přítelkyni, a ukáže se, že trpí leukémií. Díky tomu nemůže ve své kariéře pokračovat, zato však najde za sebe náhradu v podobě mladého Floyda Littla. Velice smutný konec krátkého života tohoto sportovce, který si během kondolence získal sympatie prezidenta Kennedyho nejen jako sportovec, ale také jako občan. Já díky tomuto filmu trochu lépe pochopil pravidla tohoto brutálního a kontaktního sportu se spoustou čar, podivným míčem a nesrozumitelnými pravidly. () (méně) (více)

Reklama

iamek 

všechny recenze uživatele

Snímky o sportu mám rád a pokud jsou podle skutečné události tak je mám rád ještě více. Byl jsem příjemně v šoku jak jsem se dozvěděl o třech černoších během pár let kteří se dostali na stejnou školu a nosili i stejné číslo dresu. Jen škoda, že ernie Davis dopadl jak dopadl. Hodně emotivní snímek, který mě docela i dojal. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Mám rád filmy, ktoré dokážu človeka motivovať alebo aspoň v niečom povzbudiť. To je aj tento prípad. Hlavný hrdina je černoško, ktorý miluje americký futbal. Začne na sebe makať a dotiahne to na najlepšieho hráča, ktorého všetci rešpektujú, dokonca aj bieli. A to bolo v Amerike tých čias niečo nevídané. Síce je americký futbal pre mňa španielska dedina, dokázal som si užiť aj jednotlivé zápasy, ktoré boli po dramatickej stránke veľmi dobre spracované a napínavé. Ku koncu film nabral aj po emotívnej stránke. Naozaj silný film, smutný, ale v konečnom dôsledku pozitívny. Jedna z najlepších športových drám, vrelo odporúčam. ()

Cracker 

všechny recenze uživatele

Väčšina športových drám pôsobí ako jednohubky, pozriete si ich a po týždni, dvoch človek ani nevie že niečo také aj niekedy vôbec videl. Ja však takéto filmy milujem a ak náhodou ide o skutočný príbeh, neviem povedať nie! The Express je komplexný snímok, každý si nájde niečo čo sa mu páči či už je to skvelý futbal(ktorý je tu však len v pozadí), keďže je film umiestnený do šesťdesiatych rokov nesmie chýbať rasová neznášanlivosť, ďalej tu máme veľmi dojemnú drámu a občas padne aj nejaký ten vtip. Herci zahrali presvedčivo, s takým dobrým scenárom to určite nebolo ťažké, režisér si tiež zaslúži pochvalu a takisto jedna ide aj za hudbu. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (5)

  • Číslo 44 v "historii" univerzitního amerického fotbalu oblékal ještě jeden slavný hráč, a to Forrest Gump (Tom Hanks). (baribal)
  • Číslo 44 syracuských Orangemanů bylo v roce 2005 oficiálně vyřazeno a žádné jiné číslo nemá v historii univerzitního amerického fotbalu takovou historii. Oblékali ho Jim Brown (1954-1956), Ernie Davis (1959-1961) a Floyd Little (1964-1966). (JOHN.NY)
  • Ernie Davis byl prvním Afroameričanem, který obdržel Heismanovu trofej (každoročně udělovaná trofej pro nejlepšího vysokoškolského hrače amerického fotbalu). (JOHN.NY)

Reklama

Reklama