Reklama

Reklama

VOD (1)

Sportovní drama dle skutečného příběhu černošského hráče amerického fotbalu Ernie Davise, který tvrdou prací a nepřehlédnutelným talentem uskutečňuje svůj sen v době rasových problému šedesátých let dvacátého století ve Spojených státech. (JOHN.NY)

Videa (2)

Trailer

Recenze (122)

Mičl 

všechny recenze uživatele

Už dlouho jsem neviděl film z prostředí amerického fotbalu. Kombinaci tohoto sportu, dramatu a reálného lidského osudového základu mám v oblibě. Zase u toho musel být Dennis Quaid aby to šlapalo, třetí podobný co jsem s ním viděl a zaručeně nejlepší výkon. Jen tak dál víc poddaných se vztyčenou hlavou pro krále tohoto žánru Any Given Sunday. ()

Woody77 

všechny recenze uživatele

Po skonceni filmu mi zostala pachut smutku a lutosti. Jednoducho clovek sa nikdy neubrani emocii. Nevedel som co beriem do ruky ked som bral tento film.O to viac som po skonceni opat raz dostal priamo na solar co v skutocnosti clovek predstavuje. Nic ! Prach si a na prach sa obratis a Express to opat iba potvrdil. Mozes byt najlepsi,najrychlejsi,najmudrejsi,najsilnejsi a aj tak ti to je na prd ked pride ta kurva .... Bohuzial zivot sa s nikym namazna. Napriek tomu vsetkemu film ako taky je vyborny.Rasizmus,segregacia a pod.veci tam je citit no vtedy to bolo"normalne". Dennis Quaid si zahral velmi peknu rolu Rob Brown tam sedel ako zadok na .... a zozral som mu to aj z navijakom. Nie je tu co vytknut. Hudba nenapadna ,ale uplne sadla k deju. Ano odporucam pozrite si ho oplati sa stravit 2 hodky za TV. ()

Reklama

Santino7 

všechny recenze uživatele

Športových drám natočených podľa skutočnosti nikdy nie je dosť a tak v tomto ohľade nevidím absolútne žiaden problém. Problém ale následne nastáva, ak je snímok otrepanou kopírkou, čo sa však našťastie tentokrát nekonalo. Film bol viac než len znesiteľný a to hlavne vďaka rasovému kontextu, ktorého poňatie sa mi naozaj páčilo. A síce americký futbal ako taký moc nemusím, dokonca nemám ani len najmenšiu šajnu o pravidlách tejto u nás nie moc populárnej hry, tentokrát mi to absolútne neprekážalo. Sympatický film s množstvom emócií (avšak nepôsobí to prehnane) a viacerými silnými scénami (najmä v Texase), kde človek proste hlavnému hrdinovi musí fandiť. Má to niečo do seba. 4/5 ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Marná sláva u amerického fotbalu je vidět, jak ho v zemi jeho původu milují. O tomhle, z mého pohledu zpackaném rugby, bylo natočeno asi nejvíce sportovních filmů a zároveň sportovních filmů nejlepších. A Express je toho důkazem. Tentokrát jde o biografické drama o prvním černém fotbalistovi, který získal Heismanovu trofej pro nejužitečnějšího univerzitního hráče, takže bylo celkem jasné, že film se bude točit hodně okolo rasismu. Ale to se kupodivu nedělo. Ne že by tohle téma nebylo všudypřítomné, ale očekávané vydírání se nekonalo. Byl to prostě jen příběh kluka, který si šel za svým snem a splnil si ho. A tyhle pohádky mám rád, byť někdy končí smutně. Každopádně zápasy jsem si opět užil, i když tomu stále nerozumím a Dennis Quaid byl parádní. Má očekávání byla naplněna. 80% ()

predators 

všechny recenze uživatele

Myslím, že nemá cenu porovnávat neporovnatelné. Stejné napětí, stejná problematika "barevných" a stejné nebo podobné výsledné snažení. Jen ten sport je jiný. A ikdyž fotbalu zrovna neholduji, bavil jsem se stejně dobře jako u basketu, hokeje a zase basketu. :-) Opravdu podařený expres... 80% ()

Galerie (31)

Zajímavosti (5)

  • Ernie Davis byl prvním Afroameričanem, který obdržel Heismanovu trofej (každoročně udělovaná trofej pro nejlepšího vysokoškolského hrače amerického fotbalu). (JOHN.NY)
  • Na začátku filmu kouká Ernie (Rob Brown) s dědečkem na baseballový zápas, kde exceluje Jacke Robinson a Ernie dědečkovi říká, že Jackie je jeho vzor a chce být jako on. Načež na konci filmu, když vede rozhovor Ernie s Floydem Littlem (Chadwick Boseman), Flod mu povídá, že právě on je jeho vzor a chce být jako on. A právě Chadwick Boseman hraje o 5 let později Jackieho Robinsona ve filmu 42. (Attia)
  • Číslo 44 syracuských Orangemanů bylo v roce 2005 oficiálně vyřazeno a žádné jiné číslo nemá v historii univerzitního amerického fotbalu takovou historii. Oblékali ho Jim Brown (1954-1956), Ernie Davis (1959-1961) a Floyd Little (1964-1966). (JOHN.NY)

Reklama

Reklama