Život podle Dana

Pěkný a pohodový snímek, jeden z nejpříjemnějších, jaké jsem poslední dobou viděl. Hedges v podstatě mapuje jedno "stereotypní" rodinné setkání, vlastně takové její každoroční (?) sezení u rodičů na chatě, ale daří se mu to tak zábavně a nenuceně, že z toho režisérská zručnost přímo bije do očí a neměl jsem šanci se ani minutu nudit. Takhle si představuji inteligentní dojemnou romantickou komedii pro nové tisíciletí - velice vydařené! Steve Carell je neskutečně roztomilý, to je v tomto případě kupodivu asi první slovo, které mi k jeho Danovi vytanulo na mysli. Jako osamělý rodič tří (ta prostřední je nehorázný kus!) sester byl naprosto úžasný, v komediálních scénkách vtipný (tolikrát jsem snad u filmu nikdy nezasmál, jen u starých klasik ala Smrtonosná zbraň), a při dramatických chvilkách, kdy se sám uzavírá do malé komůrky s kamarádkou pračkou k sežrání. Moc doporučuji. (07.07.2009)

Čas od času se objeví film, který mě dostane. Ideálně se mi trefí do aktuální nálady a jeho sledování se mění v prožívání příběhu. Tak intenzivního, že přehlédnu i chyby filmu, mezi které patří především naprostá předvídatelnost prakticky všech aspektů, které se v následujících momentech stanou. Ale občas není nad to se u filmu dojmout a přát si, aby se podobné věci skutečně staly i v divákově životě. Ano, i já dokážu být sentimentální cíťa a děkuji tvůrcům "Dan in Real Life," že mi to po delší době dokázali připomenout... (21.08.2011)

rodinná romantická komédia z hollywoodu - to znie ako niečo, čo by diabetici nemuseli zvládnuť; pripomenulo mi to starší film Jodie Fosterovej Home for Holiday s tým, že tuto to bolo o čosi ideálnejšie, rodina tu je celkom bezkonfliktná a bezproblémová a zarazilo ma, že carella, ktorého inak mám rád, som tu nemohol vystáť - bol to patetický hňup; binoche, ktorú nemám rád odjakživa, som tu naopak miestami toleroval, aj keď to bola "stará dobrá" binoche... čiže jediné, čo si tu človek ako ja môže pozrieť, sú tie jeho dcéry... veľmi slabé 3* (09.10.2012)

Peter Hedges - tvůrce mé oblíbené "Večeře s April" je po čtyřech letech opět na scéně. A zase rodinné drama, zase skvělý casting, zase výborná muzika ... A protože jsem se tentokrát ke všemu i výborně pobavil a upřímně zasmál, tak je tu plné hodnocení pro komedii - a to se u čistě americké komedie stalo naposledy v roce 2003 u Jak na věc (a hádejte kdo napsal scénář :) .... Kdo se chce pobavit trošku jinak než tím, kdo řekne vulgárnější větu a kdo si hlasitěji uprdne, pro toho je tohle jako balzám na duši .... (22.03.2008)

S tímto filmem mám stejný problém jako s Láskou nebeskou. Oba snímky hrají těžce na city, v obou je plno otravných klišoidních záležitostí, ale z nějakého neznámého důvodu mi oba blokují můj vrozený cynismus. Nebýt toho, že mě tady po celou dobu štvala všechna děcka (hlavně ta promluva k otci těsně před závěrem byla k zblití), možná bych tam plácnul i ten pátý kousek. Hlavně proto, že jsem právě u tohoto filmu poprvé zjistil, že má Steve Carell na víc, než jen na komedie (leckdy pochybné kvality). (23.10.2020)