Život podle Dana

Jsem moc rád, že se Steve Carell pouští i do vážnějších látek (samozřejmě s velmi komediálním nádechem), stačí vzpomenout na Malou Miss Sunshine nebo nedávnou Bláznivou, zatracenou lásku. Naštěstí přesně tenhle ovdovělý Steve Carell jezdí se svými třemi dcerami každoročně na rodinnou sešlost na Rhode Island. Hned první ráno ale při nákupu novin narazí na Marii, sympatie rostou nebezpečně rychle, jenže další rozpačité setkání na sebe nenechá dlouho čekat. Nebudu prozrazovat, i když možné překvapení mnohým zřejmě překazil trailer. Tvůrci přesto velmi umně smíchali neuvěřitelně svěží mix, až divák škemrá, aby si mezi touhle bandou mohl v dřevěné chalupě prožít alespoň jedno odpoledne. Netlačí na pilu, nehodlají za každou cenu dojímat nebo rozesmávat, prostě chtějí na půl druhé hodiny zatáhnout do velmi příjemné společnosti plné výborně napsaných postav. Místy podlézavé, ale především velmi příjemné!! A herecky pak (Binoche, Carell, Cook, Wiest, Blunt nebo méně známé trio dospívajících dcer Alison Pill, Brittany Robertson a Marlene Lawston) nadmíru uspokojivé. Společně s britskou taškařicí Horší než smrt a americkým Klikařem Charliem dle mého nejdojemnější a nejpříjemnější film roku 2007.. 80% (31.10.2011)

Čas od času se objeví film, který mě dostane. Ideálně se mi trefí do aktuální nálady a jeho sledování se mění v prožívání příběhu. Tak intenzivního, že přehlédnu i chyby filmu, mezi které patří především naprostá předvídatelnost prakticky všech aspektů, které se v následujících momentech stanou. Ale občas není nad to se u filmu dojmout a přát si, aby se podobné věci skutečně staly i v divákově životě. Ano, i já dokážu být sentimentální cíťa a děkuji tvůrcům "Dan in Real Life," že mi to po delší době dokázali připomenout... (21.08.2011)

Až nepříjemně přeslazené. Film začíná skvěle, ale ve chvíli nástupu Juliette Binoche začne být ve špatném slova smyslu směšný. Její zcestovalá, sportovně založená intelektuálka, která každému hned učaruje (proč, protože byla v Asii a dokáže vyluštit křížovku?) mě od první chvíle docela srala. Binoche jí zbytečně přehrávala a po většinu času působí jako vykulená slepice. Mnohem víc jsem Danovi fandil, aby si více padl do oka s "prasečím rypáčkem" Emily Blunt, ta sice na extrémně malém prostoru dokázala zaujmout výrazněji než vyjevená Binoche. To, jak je ve filmu ve všech pádech skloňována láska s velkým L taky brzy přestane člověka dojímat a nutilo mě to k posměšnému povzdychování (hlavně proto, že jsem na to koukal s přítelkyní a film vybásnil, jakožto určitě perfektní zážitek, takže jsem jí musel dát najevo, že cukrová vata co se na obrazovce odehrává mě nepříjemně překvapuje stejně jako jí). Umírněný Carell nebyl špatný. (16.02.2010)

Po tom ako si dá človek "za sebou" štyri filmy zo série Halloween s vraždiacim maniakom Michaelom Myersom je toto ako film z iného sveta:))) Nesmierne milý a príjemný snímok, nenásilne vtipný, rodiný bez prehnaných sentimentalít... a aj vhodná štipka drámy sa primiešala. Oceňujem vynikajúci casting, predovšetkým Juliette bola (ako vždy) trefa do čierneho... Ideálny film pre chvíle pohodičky a relaxu... (31.05.2008)

Film, ktorý ma rozveselil. A to tým najlepším možným spôsobom. Hedgesovú tvorbu nepoznám, ale tento film ma jednoducho nadchol, či už perfektným spracovaním, alebo samotnými hercami, ktorý sú úplne bezchybný. Neskutočne uveriteľný a hlavne pohodový Carell, ktorý dokazuje, že mu role mužov čo nevedia čo zo sebou sadnú lepšie ako priblblé komédie typu božský Evan. Roztomilá Binoche, ktorej scény boli plné ženskej elegancie ale aj streštenosti, všetky postavy ako som už povedal sú jednoducho fantastické a každá má svoju pamätnú scénu a každá má čím zaujať. Veľmi pekné nahliadnutie do krízy stredného veku a tiež ako mozaika osudov a vzťahov jednej rodiny, ktorú môžem bez väčších problémov označiť za veľmi trefnú. Tento film sa mi jednoducho páčil a aj keď mal pár slabších miest a koniec bol až tak prirýchli že by sa dalo hovoriť o tom že trocha skazil koniec aj tak mu dávam plný počet aj keď nie úplne stopercentný, ale každopádne Dan Burns si akosi našiel cestu k môjmu srdcu a teraz keď sedím a píšem tento komentár a počúvam Let my love open your door v prevedení Petea Townshenda som absolútne presvedčení, že takéto filmu sú skôr raritou a som veľmi vďačný za tých pár, ktoré som mal možnosť vidieť, pretože sú fantastické. (20.03.2009)