Život podle Dana

No vcelku o nicem, ale film ma jeden obrovskej klad a to je Steve Carell, kterej hraje naprosto perfektne a behem filmu prakticky neudela zadnou ze svejch uchylaren, coz vzhledem k tomu, ze hraje krapet deprimovanyho fotrika, presne role potrebovala. Jinak samotnej film ma v pohode zapletku, Binoche je taky v klidu, ale problem je, ze vtipy se daj spocitat na prstech jedny ruky. A to ne dobry nebo spatny, tech vtipu je tady tak malo, ze je pak clovek rad za cokoliv. A pak me ke konci srala rodinka, kdy byly vsichni strasne spravny, jen Steve byl osklivej, fakt sem doufal, ze vezme tyc a rozseka jim drzky na kasi. Celkove, i kdyz sem se u filmu zasmal mozna dvakrat, neda se mu uprit, ze je slusne natocenej a zahranej, takze 3*. (13.03.2008)

Jsem moc rád, že se Steve Carell pouští i do vážnějších látek (samozřejmě s velmi komediálním nádechem), stačí vzpomenout na Malou Miss Sunshine nebo nedávnou Bláznivou, zatracenou lásku. Naštěstí přesně tenhle ovdovělý Steve Carell jezdí se svými třemi dcerami každoročně na rodinnou sešlost na Rhode Island. Hned první ráno ale při nákupu novin narazí na Marii, sympatie rostou nebezpečně rychle, jenže další rozpačité setkání na sebe nenechá dlouho čekat. Nebudu prozrazovat, i když možné překvapení mnohým zřejmě překazil trailer. Tvůrci přesto velmi umně smíchali neuvěřitelně svěží mix, až divák škemrá, aby si mezi touhle bandou mohl v dřevěné chalupě prožít alespoň jedno odpoledne. Netlačí na pilu, nehodlají za každou cenu dojímat nebo rozesmávat, prostě chtějí na půl druhé hodiny zatáhnout do velmi příjemné společnosti plné výborně napsaných postav. Místy podlézavé, ale především velmi příjemné!! A herecky pak (Binoche, Carell, Cook, Wiest, Blunt nebo méně známé trio dospívajících dcer Alison Pill, Brittany Robertson a Marlene Lawston) nadmíru uspokojivé. Společně s britskou taškařicí Horší než smrt a americkým Klikařem Charliem dle mého nejdojemnější a nejpříjemnější film roku 2007.. 80% (31.10.2011)

Až nepříjemně přeslazené. Film začíná skvěle, ale ve chvíli nástupu Juliette Binoche začne být ve špatném slova smyslu směšný. Její zcestovalá, sportovně založená intelektuálka, která každému hned učaruje (proč, protože byla v Asii a dokáže vyluštit křížovku?) mě od první chvíle docela srala. Binoche jí zbytečně přehrávala a po většinu času působí jako vykulená slepice. Mnohem víc jsem Danovi fandil, aby si více padl do oka s "prasečím rypáčkem" Emily Blunt, ta sice na extrémně malém prostoru dokázala zaujmout výrazněji než vyjevená Binoche. To, jak je ve filmu ve všech pádech skloňována láska s velkým L taky brzy přestane člověka dojímat a nutilo mě to k posměšnému povzdychování (hlavně proto, že jsem na to koukal s přítelkyní a film vybásnil, jakožto určitě perfektní zážitek, takže jsem jí musel dát najevo, že cukrová vata co se na obrazovce odehrává mě nepříjemně překvapuje stejně jako jí). Umírněný Carell nebyl špatný. (16.02.2010)

Osamělý otec Steve Carell náhodou potkává Juliette Binoche a divákovi je okamžitě jasné, kam bude příběh těchto dvou postav v následující hodině směřovat. Předvídatelnost ale hážu za hlavu, když mi utlumení tradiční americké komediální rozjařenosti evropským elementem padlo přesně do noty. Na Spojené státy velmi nevýrazná a umírněná komedie, kterou ale kvůli její přirozenosti a příjemnosti nemůžu než nechválit. (17.04.2011)

Vdovec Dan se seznámí s ženou, která se mu zalíbí, ale shodou okolností jde o přítelkyni jeho bratra, což zjistí o pár hodin později na "rodinné sešlosti". Nabízí se hodně vtipných zápletek, ale nemohl jsem si je v klidu užívat, protože je přerušovaly zprvu Danovy nemísté narážky, pak rodina, která se do všeho sr*la, zkrátka příliš osobních dialogů a konfliktů komedii nesvědčí. Oproti tomu třeba scéna se sprchou byla skvělá! 70% (25.06.2009)