Proměna Placida Lakea

70%. Teen komedie nepřínášejcí nic moc navíc oproti jiným podobným. Ošklivé a inteligentní káčátko bojuje proti těm hezkým a hloupým. Klišé na klišé. Na obranu je třeba říct, že tato komedie je přecejenom inteligentnější a trochu zábavnější než ostatní. Nejzábavnější byli Placidovi rodiče. Prostě fajn odpočinkový film. (19.05.2010)

Ani dvě odsuzující odpadní recenze přede mnou na GT mě neodradily se na film kouknout. Vyzbrojil jsem se trpělivostí a překousl začátek filmu, ve kterém gay složka nehraje hlavní roli. A i když nejsem příznivec přiblblin typu sitcom, tak potom to už jaksi šlo, docvaklo mi, o co go ... A souhlasím s názorem, že lidé z davu se mohou dívat na člověka, který se odlišuje, s despektem. Že odlišnost je jedním z nejhorších "zločinů", odlišnost se trestá .... A pokud se dívám na film tímto úhlem pohledu, poberu tu recesi námětu, herců i režiséra, nadhled, tak se mi z toho vyloupl originální snímek obdařený mnohdy nejen vtipem, ale i velmi solidním a sympatickým podáním hlavního hrdiny i ostatních postav kolem něj ... 7978 (28.10.2023)

Nebuďte další cihlou velké zdi, buďte tím, kým vám je přirozené být… horší když to sami nevíte. Prapodivně nazvaný film s ještě prapodivnějším českým překladem dokazuje, že v Austrálii mají nejen klokany a koaly, ale také ujeté komedie. Tak trochu po vzoru Napoleona Dynamita pojatý příběh, který vlastně nemá pořádný příběh a svým charakterem připomíná spíše nějaký sitkom, akorát s větší koncentrací těch skutečně vydařených vtipů. Neobyčejný mladík se snaží začlenit do společnosti, objevit své pravé já, pochopit své rodiče, najít si holku a při tom všem se pokud možno nenechat umlátit svými spolužáky ze střední. Roztomilý je jeho nástup do nového zaměstnání („Můžeš si vybrat barvu židle. Máme černou. Ve dvou odstínech“) a následná hra na rodinný život („Neměl bys s kolegy hrát squash nebo sledovat porno?“). Film se celkem úspěšně vyhýbá nějakému moralizování, možná až příliš urputně, neboť při všem tom smíchu už jaksi nezbylo místo na emoce a vlastně mi bylo lhostejné, jakým směrem se Placidův osud bude ubírat. Některé hlášky budou bezesporu ještě mnohokrát citovány („Leni Riefenstahlová by měla radost“), ale pochybuji, že se z Placida stane podobně kultovní záležitost jako zmíněný Napoleon, který je sice méně vtipný, zato víc „na hlavu“. Tohle totiž i přes veškerou snahu lišit se místy připomínalo „jenom“ necenzurovanou verzi Meet the Fockers se scénářem upraveným Woodym Allenem. 65% Zajímavé komentáře: svik, Džejkop (16.03.2007)

Chvíľu som uvažoval o 4 hviezdičkách ,ale keď som zvážil pre a proti tak je to o poschodie vyššie. Zábavný film plný krásnych malých okamihov ,ktoré vytvorili kompaktný celok. Je škoda zaradiť tak poučný film na nočný čas 0.35 hod ako to urobilo čt2 . A keď k tomu pripočítam fakt ,že sa tam objavuje krásna a presvedčivá Rose Byrne nie je o čom uvažovať. Aj hlavný hrdina je viac ako len herec. Tento film je postavený na dialógoch ,a tie tento film posunujú do mne milej polohy... (10.12.2008)

Málo známý, ale milý filmový kousek od protinožců na často se vyskytující téma střetů nekonformního jedince se společností. Nápaditý snímek s řadou hlášek a humorných situací líčí dospívání a citové dozrávání jednoho mladíka poznamenaného netradiční výchovou rodičů a " zatíženého " vyšší inteligencí, kreativitou a analytickou zchopností. To, co je v určitém prostředí nevýhodou a hrozí šikanou, může se na jiném místě stát východiskem pro zářivou kariéru, ovšem cena bývá veliká... Nejlepší byly dialogy Placida s jeho šéfem, který se kdysi nechal v podobné situaci " ochočit "systémem a ve svém talentovaném podřízeném se prostě vidí... Předností McNamarova filmu je nadhled a absence moralizování. Film vhodný jak pro intelektuály tak pro ty, co se jen chtějí pobavit. Celkový dojem: 90 %. (06.04.2007)