Zavraždění Johna Lennona

Taký tichý, na pohľad nevzrušivý, minimalistický film, ktorého intenzita rastie úmerne k vašej ochote a záujmu nazrieť do "atentátnikovej" hlavy. Ak nazriete, máločo vám bude dávať zmysel: nie sme totiž v hlave vášho inštalatéra, ktorý myslí iba na pivo a holé kozy, ale v hlave človeka s duševnou poruchou. Preto sa v nej obdiv až zbožštenie mieša s nenávisťou a opovrhnutím, preto v nej málokedy jedna myšlienka dobehne do cieľa skôr, než jej skrížia cestu tri iné, preto počujeme, že v tom glóbuse niečo nebezpečne tiká. Iba majiteľ podobnej hlavy môže mať v jednom vrecku kabáta Salingerovu knižku a v druhom revolver. Možno to bude znieť zvrátene, ale aj tak si myslím, že v momente, keď Chapman stlačil spúšť, nelomcovala ním nenávisť, ale láska. Zbožštenie je krajnou hranicou citovej škály - a tú neraz nezvládajú ani duševne zdraví jedinci - nieto ešte magor. Predpokladám, že diablik pokušiteľ na pleci mu šepkal do ucha: keď si tú milovanú osobu nemôžeš privlastniť, privlastni si aspoň jej smrť. (01.02.2008)

Koho by nevyděsilo foto, kdy v roce 1980 se podepisuje J.L.. svému vrahovi, který je na fotografii rovněž vidět a výraz obličeje toho člověka? Zaujalo mě, že se vrah zabýval čtením BIBLE (V Německu už bylo jednou doporučeno, aby Bible nebyla vydávána, neb plete jen dětem a mladým a nezralým lidem hlavu), ale především mě zaskočilo, že rád čte SALINGERA (nedávno bohužel zesnulého), a jeho jediný román, který napsal a to z roku 1951 - KDO CHYTÁ V ŽITĚ, což je jedna z knížek, kterou bych zařadil do svého literárního TOPU 100. Nikdy nebyla zfilmována, a myslím, že je to dobře. Saliner byla významná osobnost americké literatury a rovněž nesmírně záhadná, neb se desetiletí neukazoval na veřejnosti, ale před časem se sešel se studentkou, ale pak utekl před kamerami...Tak to prezentoval VIASAT HISTORY... J.L. měl řadu příznivců i zde, a v osmdesátých letech se jednalo o nelegální akci srazy v den smrti J.L., a člověk musel mít hodně odvahy, aby se jich účastnil, protože byly socialistickou policií monitorovány... Obdobně pololegálně vznikla i kniha J.L., od Sekce hudebníků, kde je i rozsáhlý rozhovor s J.L., který je živým dokladem o jeho názorech na sebe, na život kolem sebe, členy kapely atd. J.L. škola nebavila, moc se tam nudil, a tak žil! A pořádně! A uměl! A pořádně! Takže některé písně The Beatles budou žít ještě hodně dlouho! Jsou prostě řečeno - o lidech a pro lidi a to je z nich znát! Síla pravé člověčiny....Pět hvězdiček dávám za věrné dešifrování mysle, jak jí šly myšlenky a pocity, a proto ty hvězdičky autorovi scénáře a režisérovi, oba to zvládli. A taky herec Jared Leto pásl na tu roli, odvedl vše taky více než dobře. (29.05.2010)

Jared Leto byl furt na scéně. Hrál dobře. Ještě líp byl namaskovanej. Ty tuky nevím, jestli byly namaskovaný, ale jestli ne, tak Leto to očividně zas na premiéru všechno shodil. Akorát nevím, co vedlo tvůrce k tomu, obsadit zrovna ho. Vždyť existuje mnoho herců, kteří nemusí tloustnout, aby pasovali do role. Nebo si chtěl Jared dokázat, že se dokáže pro svou roli úplně změnit? To se mu teda určitě povedlo. Ale mám z toho takovej rozporuplnej pocit. Poslouchat ty Chapmanovy myšlenky bylo dost těžký, ozvlášť slyšet je celej film... a zastřeným hlasem. Nevím, nic moc mi to nedalo, ale zas úplněj šit to nebyl. A taková poznámka na závěr: Johna Lennona hrál Mark Lindsay Chapman - asi ne rodina Marka Grahama Chapmana, ale je to zajímavý... (14.11.2008)

Čakal som niečo v štýle filmu Bobby, ale bol som sklamaný, lebo som sa dočal len obrovskej nudy. Našťastie je film krátky, ale sledovať cely čas psychicky narušeného človeka a počúvať jeho nezmyselné myšlienky, je dosť namáhavé. Záchranou je Jared Leto v hlavnej úlohe, pribratý na nepoznanie, ktorý svojim presvedčivým výkonom vytiahol tento film aspoň na priemernú úroveň. (04.02.2008)

Na Chapter 27 jsem se těšila jak malé dítě! Jednak kvůli Jaredu Letovi, který je dle mého výborný herec, a pak kvůli tématu, které mělo býti zpracováno již dříve. Mé nadšení trochu opadlo, když jsem se dozvěděla, že v tomto dramatu má hrát Lindsay Lohan. A opadlo právem... Celou dobu jsem čekala, kdy se začne konečně něco dít... Čekala jsem tak nějak marně, jelikož zmíněné "něco" přijde pět minut před koncem... Pro budoucí psychology možná zajímavá sonda do myšlenek Chapmanovy choré duše, ovšem mne naprosto nenadchnul... A je to velká škoda (12.05.2012)