Austrálie

Scénář: Baz Luhrmann, Stuart Beattie, Ronald Harwood, Richard Flanagan .. Baz Luhrmann přestřelil. Za použití dětského vyprávěče předkládá dětinsky přeplácanou vyprávěnku, divoce dynamickou, pestře vykolorovanou s častými kamerovými nálety. Rámcově vsadil na starosvětskou výpravnou romanci, která je dojemná, příjemná, lehoučká, jenže do ní nacpal tolik digitálních efektů nevalné kvality, že opojně nechutná, i když tak vypadá. Navíc ve druhé polovině začnou v nadstavované stopáži chvílemi bolet i ty všemožné klišé a žánrové guláše, že vyšší hodnocení nejsem schopný dát ani za pomoci jedné z nejpřitažlivějších dvojic prohánějící se přenádhernou krajinou. A problém ukradených dětí by si zasloužil jiný příběh než doplněk k epické romanci. (22.12.2008)

Je to hrozný doják, ale nemůžu si pomoct, je to tak dobře natočené, že ty téměř tři hodiny utekly ani nevím jak. Největší klady jsou Nicole Kidman, Hugh Jackman, skvělý záporák David Wenham a velmi dobří domorodí herci, pochválit musím i nálet japonského letectva a naprosto úchvatnou scénu se stádem krav na útesu. (28.12.2008)

Božské, fenomenální, úchvatné... a krásné. Austrálie není film, ale FILM, a to proto, že se vzdaluje lietatuře a divadlu a vypráví zásadně obrazem. Je to ryzí kinematografie, co nám tu Baz Luhrmann předvádí - médium definitivně osvobozené z přidružených umění, jejichž syntézou na počátku dvacátého století vzniklo. Austrálie by knižně vůbec nefungovala. Začtete-li se do scénáře, nespatříte ani zlomek z výsledného díla. A o tom to celé je. ____ Jak poznamenal Luhrmann v Reflexu, „Inteligentní divák ví, že s ním hraji hru“. Naznačuje tím, že celá Austrálie podobně jako avantgardní Speed Racer nebo sebereflexivní Indy 4 patří jak na filmovědní semináře, tak do multiplexů, protože film neuchopuje ani jako umění, ani jako zábavu, ale jako obojí; jako médium poddajné otázkám rigorózních analytiků (neoformalisticko-kognitivní náhled - co dělá divák s filmem) i přecitlivěle silnému pohnutí srdíčkářů (poststrukturalisticko-psychoanalytický náhled - co dělá film s divákem). Byl to ostatně Hitchcock, kdo světu ukázal, že lze točit komplexní a sofistikované filmy v rámci americké populární tradice. A že skončila Austrálie propadákem? Nezapomínejme, že většina se většinou mýlí: všechny velké pravdy - ve vědě, umění i náboženství - vždycky nejprve narážely na většinové mínění. (23.02.2009)

Tých 5-kových hodnotení tu príliš veľa nije, tak ja si tu jedno pincnem. A prečo aj nie. Austrália je premna takým novodobým Odviate vetrom. Monštrózny dobrodružný film rozprávajúci príbeh v ktorom sa to len tak híri hrdinstvom, oddanosťou, láskou, dobrodružstvom, nebezpečím, podlými plánmi...proste všetkým, čo v poriadnom epickom dobrodružstve má byť (dokonalé obsadenie). Luhrmanou vizuál a svojský humor (to čo mnohí nazívajú gýčom) to len všetko krásne stmenil dohromady a dal tomu svojský nezabudnuteľný šmrnc. A ten krpec, ani čierny, ani biely...ten taký krémový...ten na dlho učaroval svojou mágiou aj mne. (9/10) (21.05.2009)

První půlka, než přiženou stádo dobytka do Darwinie, je skvělá, vtipná, vášnivá, epická. Pak už je to jen epické. Celou dobu se tam mluví o síle vypravění, ale mám pocit, že v poslední půlhodině jde uz jen o dovyprávění. Jinak - výborná pocta klasickým hollywoodským melodramatům, do nichž je umně zakomponovaná linka s Čarodějem ze země Oz a nenásilná historická reflexe rasismu vůči Austrálcům. (12.12.2008)