Austrálie

Hloupá kýčovitá manýra, která uvědomělého diváka dvě a půl hodiny moří digitálním dobytkem a dojetíchtivé divačky tahá za nos z prstu vycucanou láskou mezi anglickou paničkou a australským honákem. Jackman v pohodě, Kidman místy dosti mimózní, zásadní vadou je samozřejmě scénář. Kdybych napsal, že všechny zvraty jsou odhadnutelné půl hodiny předtím, než se stanou, tak bych lhal. Oni jsou jsou totiž odhadnutelné hnedka z fleku, ještě než ten film začne. Vymyslete tu nejklišovitější možnou romanci, zasaďte ji do období druhé světové v Austrálii, přihoďte pár keců o důležitosti umění vyprávět (jak to zrovna v tomhle táhnousím se kolosu zní směšně!) a hle, máte tu Austrálii. (19.05.2009)

Vizuálna nádhera na čele s roztriešteným obsahovým gýčom. Film, v ktorom zavítate do divej Austrálskej púšte, domáceho hniezdočka Nicole Kidman vybaveného na anglický štýl, rozplyniete sa pri milostných scénach divokého Jackmana a princeznovskej Nicole, ktorých spočiatku sprevádzalo iba :,,Drž hubu, blbá krávo," a nakoniec vás k sebe pritiahnú fantasy scénky o fúzatom šamanovi, ktorého premúdrelý výraz starého inteligenta vás prinúti rozmýšľať nad zmyslom života. Prvá tretina a hlavne časť, kedy je šialený Hugh omotaný Nicolinou sexi bielizňou, je úchvatná, ostatné dve tretiny sú už iba vypovedaním o osudovej láske, ktorú nezmaril čas a už vonkoncom ľudská márnomyseľnosť. Pretože hoci by hlavným hrdinom nad hlavami tanky padali, love is just love. (07.05.2009)

Pohádka o tom, jak pejsek s kočičkou vařili film. Po pravidelném setkávání s nezměrnou sílou vášně v Tanci v srdci a po určitém odstupu od Moulin Rouge!, který jsem nakonec akceptovala, se dalo od Austrálie čekat mnohé. Ale výsledkem je... cosi, nad čím jsem ochotná zavřít obě oči jen z toho prozaického faktu, že to Nicole po roce 1939 nezměrně sluší. Což není mnoho, ale na pohyblivé obrázky ani málo. (23.07.2011)

já mít baze moooc ráda.. taky mít ráda austrálii, i když hlavně z filmů o přírodě a krokodýlovi dundee.. taky mít ráda ty kouzelné pohybující se obrázky, ač třeba na hranici kýče, o kterém tady vy neustále dokola mluvit a mluvit a mluvit.. já se prostě bavit a být okouzlena.. i slzu v oku já zamáčknout! a ze všeho nejvíc já být nadšena zarputilostí, odrážející se v očích lady ashly.. jééé.. a taky mít ráda fido.. ale to už je jinej kýčovitej příběh..:)) (31.08.2010)

Austrálie měl být velkofilm. Nakonec je to ale průměrně velkolepá slátanina, kde hlavní roli mají hlavně vztahy. A to mě skutečně nebavilo. Je ale jasné, že ze začátku se to tváří velkolepě dokonale, ale po chvíli se z toho utvoří taková kravina, že mě fakt mrzelo věnovat mu dvě a půl hodiny svýho času, umíral jsem u toho a musím se přiznat, že byl problém to dokoukat. Jít na to do kina, dost možná bych skončil párkrát v bezvědomí jako se to stalo Enšpíglovi. Fakt mu to nezávidím. Bejt tam sám, uteču a už se do toho sálu v životě nevrátím. Znám ten pocit. Jako když se mozek zpomaluje a člověkovi se zdá jakoby mu sledováním toho filmu měknul a dementněl mozek. Mozkový buňky bych odboural radši tunou chlastu, než tímhle filmem. (17.09.2009)