Neuvěřitelný život rockera Coxe

John C. Reilly se zkamarádil s Willem Ferrellem, natočili spolu nevtipného Rickyho Bobbyho a Reilly před jejich další spoluprácí (Step Brothers) stihl natočit parodii na hudební životopisné filmy, tentokrát ale bez svého komediálního vzoru. Walk Hard je klasickým zástupce "ferrellovek", očekávejte tedy spíše absurdní humor, který často balancuje na hranici trapnosti, nehybí zde ani pro tento druh komedií typický přemrštěný patos a celé to je krajně nekorektní (rasistické narážky,přepůlené děti a spousta, ale opravdu spousta sprosťáren nejhrubšího zrna). Samotný Reilly se v porovnání s minulými komediálními pokusy, výrazně zlepšil, už tak okatě nepřehrává a konečně je více vtipný než trapný. Film je doslova nabitý šťavnatými cameo rolemi, za zmínku stojí hlavně Jack Black jako Paul McCarthney, Paul Rudd jako John Lennon nebo Patrick Duffy jako...Patrick Duffy. V porovnání s všemi těmi krajně nevkusnými a vyprázdněnými parodiemi posledních let je Walk Hard milým překvapením, ale na takové klasiky žánru, jako jsou Bláznivé střely nebo Žhavé výstřely, rozhodně nemá, na to je tenhle film až moc rozvleklý a ne vždy tak vtipný, jak mohl být. V čem ale tento fiktivní životopis vyniká, jsou parádně zobrazená období od 50. let až do současnosti , což se v tomhle žánru jen tak nevidí. (13.04.2008)

Filmová blbinka, která chce jen pobavit a také pobaví. Na parodii slušná porce "kvalitní" zábavy. I přes pár hluchých míst si snímek drží stravitelnou koukatelnost a dokáži diváka solidně zaskočit zajímavým a vkusným vtipem. Útočných narážek na slavné hudebníky je tu požehnaně a sexu, drog a rock&rollu také. Experimentující bubeník, který "nerad" tahá své známé do světa drog, hudebník, jenž za vším hledá dobrý námět na píseň a duch mrtvého bratra, co dodává zpěvákovi kuráž (pokuď ovšem neúčinkuje po králi rock'n'rollu =) ...bavil jsem se (19.07.2009)

"ZEMŘEL TEN NEPRAVEJ!" Parodie na životopisná dramata (v tomto případě především na WALK THE LINE), která má pomalejší rozjezd, ale v druhé půli kraluje. John C. Reilly je bezchybný. Jeho kukuč má v komediálním odvětví bezedný potenciál a tvůrci filmu o fiktivním rockerovi, který prožívá své eskapády mezi reálnými hvězdami hudební historie - Beatles ztvárnění pány Ruddem (John Lennon), Blackem (Paul McCartney), Longem (George Harrison) a Schwartzmanem (Ringo Starr) mají libové parametry - to věděli, takže Reilly hraje Coxe od teenagera až po starce (v souvislosti s žánrem nemohla být volba lepší). V rámci zábavného potírání fiktivních stínů příběhu přispějí váhou své osobnosti třeba Eddie Vedder (Pearl Jam), Lyle Lovett nebo Jewel. "TEĎ BOJUJI O OPATROVNICTVÍ. CHTĚJÍ MI HO VNUTIT, COŽ PODLE MNE NENÍ SPRÁVNÉ." 80% (27.09.2010)

S žádnou parodií na hudební filmy jsem ještě tu čest neměl, takže jsem byl na tenhle film docela zvědavý, a pravda je, že některé fórky a scénky byly hodně vtipné (obzvláště neustále opakovaná hláška "Umřel nesprávný" byla hodně vtipná), ale bohužel některé fórky byly hodně trapné a jak tak ten čas postupoval, tak už mi tam nepřišlo vtipné vůbec nic, u druhé poloviny filmu jsem se už vůbec nesmál, už mi to přišlo zkrátka ohrané a nenápadité. Což je velká škoda, protože ze začátku jsem se smál docela často, ale mám pocti, že ten humor ně zkrátka s postupujícím časem stále více otupoval, až prostě zbyla jen hořká příchuť trapnosti. Ale celý film rozhodně nikterak špatný nebyl, bylo tam čemu se smát a ty songy byly opravdu hodně chytlavé a hodně originální, po hudební stránce je to maximálně dokonalý film, který nemá chybu. Pokud bych se měl věnovat hereckým výkonům, tak tu máme zcela jasnou one-man-show Johna C. Reillyho, který Deweyho Coxe hraje perfektně a jemuž nemám absolutně co vytknout, ale bohužel i jeho výrazy a gesta s tím, jak film postupuje, ztrácejí na zajímavosti. Takže pokud to mám nějak shrnout, tak výsledný dojem je takový, že film si nějaký ten průměr udržel, ale bohužel na nějaké lepší hodnocení to nevidím, tvůrci se zkrátka musí spokojit s tím, že ode mne více než tyři hvězdy, které právě uděluji, nedostanou. (30.06.2010)

"Je to Ďáblova hudba." Hudba hvězdného Deweyho Coxe zabíjí, nejbližší ho nemají rádi, ale on stále věří, že vězení a detox ho změní. Ač Dewey Cox nikdy neexistoval, tak životopisný film o něm obsahuje moc fajn muziku a jeho největší výhodou je, že se, na rozdíl od seriózních počinů, ani na chvíli nebere vážně. John C. Reilly, se svou dvaačtyřicetiletou vizáží, neváhá tvrdit, že je mu 14 či 71 let, pěje vše od akustických protestsongů po punk, a když má čas, tak si zamedituje s prapodivnou kapelou zvanou Beatles. Já se přitom zkrátka bavil a tak mohu tento snímek doporučit každému, kdo dokáže unést skutečnost, že ani při hudebníkových depresích nedostane drama šanci konkurovat slzám smíchu. (15.07.2012)