Spálené vzpomínky

Pred Spálenými spomienkami varujem divákov, obľubujúcich jasne danú a rozvíjajúcu sa zápletku, dejové zvraty, milostné vzplanutia a jasný koniec. Doporučujem ich vnímavejším divákom, ktorým stačia ku šťastiu dobré herecké výkony a dotyk reality. V tomto filme sa skľbil dvojí prístup k realizmu, totiž život zobrazenie života "socky" a života strednej vrstvy a ich konfrontácia. Je to akási kombinácia európskeho artu (už podľa mena režisérky) a americkej nezávislej drámy, ktorá ale nemá vzhľadom na komornosť oscarové ani komerčné ambície. Je to typ filmu, ktorý sa absolútne nehodí do multiplexov, ale klubové kiná ich tiež nezaradia do programu, pretože európskeho artu a amerického nezávislého filmu je tiež obrovské množstvo a takýto film si distribútor nedokáže typovo zaradiť. Tak ostáva DVD, ale väčšinu divákov príjemne prekvapí až v televízii. (12.08.2013)

Jak by řekla pančelka výborně, za 5. Tomu říkám jasná volba, za perfektní zážitek nejlepší hodnocení a bez váhání. Scénář na jedničku, herectví za jedna s hvězdičkou, kamera, hudba taktéž. Dezertíky v podobě lascívních záběrů na krásu čokoládových křivek Hally a výrazové dokonalosti Benicia, byly pro zvrhlé vizualisty jak já, ještě přídavkem navíc. Kouzelné dětičky s roztomilými kučerami byly taktéž k sežrání. No nic abych se nerozplynula, nechala jsem si přehled tvůrců schválně až na konec. Když vidím ve vedoucím postavení jemnou ženskou ručku, aniž by to bylo dřív poznat, už se nedivím, proč byl snímek tak přesně naporcovaný a vyvážený. Zkrátka a dobře nemám námitek, jsem uchvácená a rozčarovaná zároveň, pořád jakoby v rauši....Slyšelas někdy výraz "polibek od boha"? Tím to začíná... (03.12.2011)

Další drama o tom, že někdo přišel o svého blízkého a ztrácí chuť do života. Naštěstí se ale objeví někdo kdo mu tu chuť opět navrátí. Takových filmů už bylo několik desítek a ani tento nepřináší nic čím by z této řady nějak výrazně vyčníval. Kromě skvělého Del Tora předvádějí ostatní herci obvyklí dramatický standard. (12.10.2008)

K naprosté spokojenosti mi něco chybí, nebo možná přebývá? Celý film jsem balancovala kolem čtyřky; chvíli pod, většinou porůznu nad, v jednou úseku jsem se dostala i k ohodnocení pětkou. Konec to však dokonal a srazil pěkně na zem. Já na americké filmy skoro vůbec nekoukám, protože i když je to film z těch dosti dobrých, tak mi tam zkrátka pořád něco vadí. A vadilo mi to i zde. Nevím, co to je, ale vadí mi to. Nicméně za doporučení ke shlédnutí moc, moc děkuji. Herecké výkony to v tomto případě dohnaly a bezkonkurenčně nejlepší byl señor Del Toro. To se musí nechat, tady smekám všechny klobouky. A před paní režisérkou také. Tedy v tomto případě všechny ne. Jen jeden; snad je to dostačující. (17.07.2011)

Film, který by mohl být učebnicovým příkladem toho, jak se dělá drama. Totiž, kdo už pár opravdu silných dramat viděl, tak pro něj nebude v tomto filmu žádné překvapení, vše jede podle zažitých (ale funkčních, nutno dodat) kolejí. To je věc, kterou u jiných filmových žánrů (komedií, například) nesnáším. Ale u Things We Lost in the Fire mi to nejenže nevadilo, ale žral jsem každé slovo, které pronesli úžasná Halle Berry a démonický Benicio Del Toro. Minimálně tihle dva by si (alespoň) tu oscarovou nominaci zasloužili, protože oba byli famózní. Navíc ta práce s kamerou, ten cit pro detaily (snímání očí, úst, k tomu ta úžasná hudba) to jsou věci, které speciálně u dramat dokážu (i když jen jako laik) (d)ocenit. Dnes už víme, že Susanne Bier nemusí být nešťastná, že tento film nebyl nominován, když si to vynahradila v roce 2011 snímkem In a Better World (který si musím sehnat). A vy, co tu mluvíte o citovém vydírání a podobně… copak tohle nedělají všechna dramata? Některá to možná dělají méně okázale, ale dělají to. Mně jenom přijde, že někteří lidé na tomhle chtějí zoufale moc najít chyby… ale to je jen můj názor. 100 %. P. S. Někdo by měl Halle říct, ať přestane pít ten nápoj mládí, už to (fakt, že nestárne) začíná být moc nápadné… :-) (30.06.2011)