Spálené vzpomínky

Emoce až na krev... Jistá podobnost s filmem "21 gramů"... Ta podobnost, přestrojená za utrpení, má jméno "BENICIO DEL TORO"... Halle Berry? Naomi Watts? Která z nich zahrála lépe truchlící vdovu? Podle mě to byla blonďatá angličanka a to je právě ta hvezdička, která chybí k plnému hodnocení jinak povedeného dramatu. Ten si pak pro sebe zcela ukrad fenomenální DEL TORO ! (10.04.2008)

Specialistka na rodinná dramata, dánská režisérská hvězda a bývalá signatářka Dogmy Susanne Bier, dokáže umně navodit atmosféru a její tvůrčí postupy v divákovi vyvolají potřebnou dávku sympatií k jednotlivým postavám. Emočně lehce probublávající vyprávění, nechronologické, inscenované jemnou, leč pevnou rukou pak dokáže velmi přesvědčivě snoubit s realistickým pohledem na svět. Připouštím, že mnohým to může připadat jako zručně vyztužený konstrukt, zajetý v šablonovitých kolejích. Až sám jsem kolikrát tápal, jaké stanovisko k filmu zaujmou. Nicméně si to všichni tragédií poznamenaní šlapou až do závěrečných titulků, aniž by nabídli něco, prostě NĚCO víc. Jen tuhle tragická událost, tam vyrovnávání se s ní, tady možný nový vztah, tam zase sžírající drogová závislost. Strhla mě spíš forma, jakou je snímek prezentován – hra s detaily, s atmosférou a bezpochyby i typově přesní herci – dostal mě nejen (po dlouhé době mnou viděný) David Duchovny, ale především do nebes vynášený, drogově závislý Benicio Del Toro, trestuhodně opomenutý minimálně oscarovou nominací. Ostatně herecky je film naprosto konzistentní. Halle Berry, i když tu a tam „kopíruje“ svoji variaci z Monster´s Ball, je naprosto přesvědčivá, stejně jako její filmové děti Alexis Llewellyn a Micah Berry. Sdělení prostě nemusí být pokaždé nějak zásadní!! 80%. (10.05.2008)

Můj oblíbený žánr, můj oblíbený Benicio a první setkání se Susanne Bier - vcelku úspěšná kombinace! Herecké výkony jsou úžasné do puntíku - včetně těch vedlejších. Pro mě je tohle vyvážený film ve všech směrech. Možná není tématicky úplně originální, no jistě, že ne - ztráta nejbližší osoby je v kinematografii dost vyčerpána, ale rozhodně Spálené vzpomínky nepovažuji za žádnou napodobeninu. Během dvou hodin jsem se ani trochu nenudila a žádný záběr pro mě nebyl zbytečný. Správnou časovou vyváženost vážně oceňuji, není nic horšího než si jít během filmu v hluchém místě jít uvařit čaj. (05.01.2009)

K naprosté spokojenosti mi něco chybí, nebo možná přebývá? Celý film jsem balancovala kolem čtyřky; chvíli pod, většinou porůznu nad, v jednou úseku jsem se dostala i k ohodnocení pětkou. Konec to však dokonal a srazil pěkně na zem. Já na americké filmy skoro vůbec nekoukám, protože i když je to film z těch dosti dobrých, tak mi tam zkrátka pořád něco vadí. A vadilo mi to i zde. Nevím, co to je, ale vadí mi to. Nicméně za doporučení ke shlédnutí moc, moc děkuji. Herecké výkony to v tomto případě dohnaly a bezkonkurenčně nejlepší byl señor Del Toro. To se musí nechat, tady smekám všechny klobouky. A před paní režisérkou také. Tedy v tomto případě všechny ne. Jen jeden; snad je to dostačující. (17.07.2011)

Tak ja nevim no, drama to je sice prvotridni, ale tak nak o nicem. Tvurci se nemuzou rozhodnout, jesli budou vypravet o vyrovnavani se se smrti otce, o navazovani vztahu jeho manzelky s jeho pritelem a nebo o drogovy zavislosti, takze kazdou chvily skacou od jednoho k druhymu a ve vysledku mi prislo, ze nemeli moc co rict ani k jednomu tematu. Nicmene natoceny je to hodne slusne, Berry sice ztratila neco na krase, ale zas ji to pridalo na hereckejch schopnostech a Benicio je tradicne skvelej, hlavne pri scenach, kdy je na drogach, to je genialni. Skoda, ze film nema nejakou poradnou pointu nebo nakej poradnej vyvoj postav, takle to je jen nadprumerny drama, ale nic vic. (22.03.2008)