Vlkodav z kmene Šedých psů

Žánr fantasy byl sice na začátku tisíciletí silně nakopnutý Pánem Prstenů,ale poslední dobou jeho pověst upadá a utápí se v nedomrlých pohádkách cílících čistě na děti,jako jsou Letopisy Narnie nebo Zlatý kompas.Hollywood zkrátka obstojně zabil žánr,ze kterého mohl při troše snahy ždímat peníze ještě dlouhá léta.Jeho fanoušci tak musí obracet zrak do Evropy,kde poslední dobou vznikají sice levnější,zato ale správně nekompromisní a zdařilé kousky,které svou špinavou a drsnou atmosférou dávají fandům naději na lepší zítřky.Po výborném Solomonu Kaneovi jsem narazil na další podobný případ,který nám darovali naši ruští bratři.Vlkodav trpí značnou řadou neduhů,často vykrádá co může a jeho do znační míry nezvládnuté finále trochu brzdí mé nadšení z něj,pořád z něj ale čiší obrovské nadšení a především má takový správný,řekl bych zaklínačovský,feeling,kde je místo na procházení nádhernou krajinou,návštěvy středověkých měst i na brutální souboje a bitvy.K tomu má charismatického hlavního hrdinu,který v podobných filmech znamená půl úspěchu a až překvapivě zdařilé efekty,které občas trochu haprují,ale ve výsledku si zaslouží velkou pochvalu.Už zmiňované finále sice film hodně sráží a srovnání s nejlepšími fantasy kousky neunese,ale v tomto případě budu rád schovívavý a přihodím čtvrtou hvězdičku k dobru.Za tu upřímnou a sympatickou snahu. 75 % (30.04.2011)

„Zovi menja volkodavom.“ Jestli se mi v poslední době těžce hodnotilo přísně, tak to bylo v případě Vlkodava. Tato temná fantasy má totiž skoro všechno, co by měla mít - mlhu, déšť, kamení, správně „slovanskou“ filmovou atmosféru, putování blaty a smíšenými lesy... prostě věci, které mám jako dávný milovník S&S žánru rád. Našlo se i pár dost silných (v rámci žánru) scén - patřím ke staré drsné škole, která chlapáctví ve filmech hodnotí spíš podle zarputilosti mlčení a podmračenosti pohledů hlavních kosičů. Jenže bohužel - až příliš mnoho věcí má tento film navíc. Přes co jsem se nedovedl přenést, není ani tak „předigitalizovaný závěr“ (Kordus), pasáže z Conana, Aragorn a nakonec snad ani ten netopejr (zoologové prominou), co chytá v letu půlkilové šutry. Deus ex machina (Mi Nü-Chai) k žánru tak nějak taky patří. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Proč si rozpočtem (a nakonec ani fantazií) nikoli chudý projekt musí vypomáhat tak zoufalými klišé, polopatičností hodnou pětiletého diváka (především úvod), kreténským střihem (snad v každé bitce si toho všimnete) a všudypřítomnými veskrze debilními oslími můstky, to nepochopím. Snaha „dohnat a předehnat“ (gudaulin) je tak zoufalá a křečovitá, že jsem to neustál - mimochodem „velkovlastenecká“ hudba mi v tom také moc nepomáhala. „Srdceryvný happy end“ (monolog) mi nevadí (kde jinde než v pohádce má příběh končit šťastně), ale úplně bych předělal začátek, vynechal velké množství scén (letící slaměný pták - wtf k čemu to?, uřvanou scénu na můstcích v Lidojedově hradu, flashbacky, rádoby komickou vložku u jezerních lidí jako vystřiženou z Mrazíka a mnohé další - půlhodinové zkrácení by film možná zachránilo), tomu vyžehlenému staříkovi bych zakázal křísit všechny na potkání a v neposlední řadě bych propustil z týmu vlásenkářku. Potom by to nebyla pouhá přitroublá (ale zase zbytečně přecákancovaná) pohádka pro menší děti.             V této podobě předloženou práci jsem nucen hodnotit jako nepřiměřeně eklektickou, bez vlastního přínosu a trpící přemírou formálních nedostatků. (03.08.2010)

Ruský pokus o temnou a krvavou fantasy nedopadl vůbec špatně! Něco z Conana (třeba začátek), něco z Tolkiena (Morgoth se jmenuje Morana), něco ze Hry o trůny (nikomu nevěř), prostě klasická sword & sorcery, která je navíc zajímavá svým nezaměnitelným východním šmrncem (strašně se mi líbila výprava, hudba a exteriéry). Co na tom, že z filmu na dálku nesmrdí velké prachy, že vás neomračují bombastické digitální efekty, že děj příběhu je naivní, že jeho scénář i střih je místy malinko chaotický... zato má duši, kterou jeho příbuzní americké provenience často nemají, a být mi deset dvanáct, stříknul bych si z něho nadšením do trenek. Už dlouho jsem neviděl žádný ruský film, a tak mám radost, že mi udělal radost. A i když bojový netopejr a závěrečný souboj s Moranou jsou trochu na palici (Volkodav ho má většího než jediové!), megakýčovitý überhepáč mě dostal do kolen a já dám pět, protože chci a basta. Vokodav je důkazem toho, že i na východ od nás může vzniknout pohledný pohádkový velkofilm, který se přitom obejde bez hollywoodských prachů i všelijakých líbivých vyfikundací. (06.02.2015)

Conan ani Lotr to neni, i když hodně motivů z filmu, potažmo trilogie to má, ale i tak se jedná o fakt dobrý nelacině působící fantasy s nádhernejma scenériema jak vystřižených z právě zmiňovaný trilogie, slušnejma trikama, parádní hudbou, i když rozhodně né tak výjimečnou jako měl LOTR a nebo Conan a s dostatečně drsným dějem aby to nepůsobilo jako pohádka a zároveň poutavým a netrapným, aby to dokázalo zaujmout i na ty 2 hodiny. Krom toho herecký zastoupení se víc než povedlo, hlavní postava neni žádnej ruskej Ivánek, ale správnej drsňák a princezna díky Oksaně Akinshina je moc pěkná a příjemná. Jediný co mi tak trošku scházelo byly nějaký velkolepější scény, ale na to že se nejedná o megalomanskou USA produkci je to fakt nádhera. a docela osvěžení na poli fantasy v poslední době. Při druhý projekci sem se bavil snad ještě víc, druhá polovina je přímo skvělá a já musim dát 5* (01.02.2008)

KLADY: 1) kouzelná slovanská mytologie, 2) dokonalý netopýr, 3) pěkná výprava ve spojení s líbeznými kulisami, 4) sympatický hlavní hrdina. ZÁPORY: 1) hlavní hrdina má jediný konstantně pochmurný výraz tváře, 2)+3)+4) scénář je hodný leda počítačové RPG hry - spousta WTF momentů bez špetky logiky, co nevyřeší hyperklaďas svým mečem, řeší nahodile božstva, 5) mizerný střih zvláště při soubojích. Takový "Barbar Conan" (silná inspirace, ne-li přímo vykrádačka) naroubovaný "Mrazíkem", výsledek je rozpačitý. Při svém pozitivním přístupu k fantasy a z vzhledem ke zdejšímu solidnímu hodnocení (to jsem fakt tolik náročná?) jsem prostě čekala něco lepšího, něco dospělejšího - tady se nemůžu zbavit hořkého pocitu, že tvůrci mají ctitele fantasy za mentálně znevýhodněné. Nápodobně, páni filmaři, nápodobně! Díky tomu netradičnímu slovanskému náboji hodnotím nadprůměrem, ale stejně je k pláči, jak skvělý film to mohl být. Připouštím, není mnoho lepších heroic fantasy (další smutný důkaz diletantství filmařů). 59% (16.08.2010)