Královna Alžběta: Zlatý věk

Taková zábavnější (popcornovější ;) Marie Antoinetta... Kapur si pohrává s myšlenkou předvést dost možná nejvýraznější panovnici své doby jako rozvernou "dívčinu", jež místy ztrácí přehled na vlastním dvoře a šílí z představy španělské nadvlády, aby se po životním nakopnutí od své "skoro družky" odhodlala postavit ohromné přesile. Nuda to není, ale čekal jsem víc. Místo soudržné a opulentní jízdy se z plátna hrnou pouze hezké obrázky (doprovázené parádní hudbou), které naneštěstí postrádají jakýkoliv smysl a řád. Témata se míchají jako v začarovaném shakeru a nikdo, ani Kapur, přesně neví, co z něj za chvíli vypadne. Královna Alžběta je tak směskou nejrůznějších dějepisných výseků, jimž chybí kvalitní lůno, ze kterého by se zrodily plnohodnotné postavy (nebýt excelentní Cate Blanchett, nezajímala by mě ani samotná Alžběta) a jednolitá příběhová linie. Pokud finanční propadák zapříčiní konec Kapurovi kariéry, škoda to rozhodně nebude. Jako prostřední část trojdílné skládačky - slušné, jako samostatný film - dostačující. (16.10.2007)

Shekhat Kapur se vrací a předkládá svůj Zlatý věk, který není klenotem, ale pouze filmem plného kočičího zlata, hezky vyleštěného, ale stále velmi levného. Cate Blanchett, opět předvádí skvělý výkon, ale její bezpohlavní Alžběta není zrovna vrchol krásy, tentokrát podporovaná vedle skvělého Geoffreyho Rushe také Clivem Owenem, který se stal Walterem Raleighem. Možná je Kapur dobrý režisér, ale jako učitel dějepisu by příliš neuspěl. Jeho schopnost překrucovat fakta a měnit si realitu do podoby fiktivního scénáře je čím dál patrnější. Dokázal spojit mnoho postav, překroutit jejich časová období (i pár let je poznat) a předhodit to tupému divákovi s důvěrou, že jemu nic nedojde. Každý divák, který trochu poslouchal při hodinách dějepisu na základní škole, moc dobře ví, jaký tento snímek bude mít průběh a hlavně konec. Tímto faktem se vytrácí překvapivost děje. Dokonce některé postavy jsou velmi fiktivně dokreslené(možná podle nějaké obrovské starobylé konspirační teorie) a tak nezbývá než pochválit úchvatnou akční scénu cca ve 2/3 filmu, která se panu režisérovi opravdu povedla. Sledovat obrovské, i když digitální Galleony je zážitek, při kterém mi snad i běhal mráz po zádech. Bohužel to byl jediný okamžik filmu, který za něco opravdového stál. Shekhar Kapur složil poctu jedné panovnici a snad se k ní už vracet nebude, dost bylo poct. (17.04.2008)

Tak tomuhle říkám historický velkofilm se vším všudy. A klobouk dolů, že to točil rejža z Pakistánu. Ale ač to překvapuje, Pakistánců je plná Anglie a mají k ní vřelý vztah. A Anglie k nim na rozdíl od českých či polských řemeslníků. Bohužel dnešní Angličané už zapomněli kdo jim pomohl ve chvílích nejtěších sundávat z nebe Heinkely a Stuky na Spitech a Hurouších... Tenhle film měl všechno a nemám mu co víc vytknout snad jen veliké množství statických scén, kdy kolem nasvícené Cate rotuje kamera až se hlava točila. Sama Cate je tu náherná a divím se, že se Raleigh nezamiloval spíše do ní. Ten sám měl život dobrodružnější než běžný smrtelník té doby a sám skončil na popravišti, protože Španělé mu nemohli přijít na jméno a král Jakub I. jej zrovna také nemusel. To vše se událo až po smrti veliké královny. Film zachycuje její slavná léta, popravu Marie Stuartovny i legendární vítězství nad španělskou invazní flotilou. Zkrátka a dobře já byl maximálně spokojen. něco málo tomu chybělo, ale za to nasazení Shekhara Kapura dorovnávám na 5 záplaných lodí ! * * * * * (06.12.2020)

Námět filmu je velmi dobrý, ale bohužel se tříští a rozpadá a celá režie působí poněkud rozpačitě. Je tu očividná snaha nacpat toho do příběhu co nejvíc a vykreslit Alžbětin život co možná nejpodrobněji, ale zkrátka to nedrží pohromadě. Především milostná linie a Cilvem Owenem mi přišla tak nějak málo nosná a ve výsledku možná zbytečná. Asi by nebylo na škodu, kdyby se tvůrci více zaměřili na intriky a boj o trůn a tuto linii důkladněji propracovali. (29.11.2007)

„And when this day of battle is ended, we meet again in heaven or on the field of victory.“ Queen Elizabeth ve fenomenálním podání Cate Blanchett roztáhne orlí křídla a vrhne se vstříc Zlatému věku střemhlav do bouře rozpoutané španělskými katolíky. Kapur vytvořil obrazově vytříbené drama (pohled z hlubin na plovoucího bílého koně a růženec padající ke dnu), které však trochu sráží k zemi i přes nabízející se potenciál emoční povrchnost. V okamžiku, kdy na scénu vstoupí do bronzova opálený Owen jako sir Walter Raleigh, nelze si nevzpomenout na Lorda Edmunda Black Addera a jeho poměrně trefnou charakteristiku tohoto slavného anglického mořeplavce: „..panství na venkově, fajnové kočáry a tolik ženských, kolik jeho jazyk zvládne..“ (05.02.2009)