Lovec draků

Neskutečná země tenhle Afghanistán... Sedmdesátky přály pokroku v nejedné zemi balancující na hraně starověku a středověku. Vzpomeňme třeba takový Írán před islámskou revolucí také v sedmdesátých letech, kdy při pohledu na fotografie krásných žen s dlouhými rozpuštěnými vlasy, v minisukních z té doby by jste ani na sekundu neřekli, že to fotil někdo veřejně na ulici v Tabrízu nebo Teheránu... Afghanistán byl na tom podobně, byť i ten  Mustang otce hlavního hrdiny  ve filmu v těch zaprášených uličkách Kábulu vypadal jak kosmický koráb, který tam přistál jen kvůli poruše plasmového pohonu... Afghanistán bych chtěl jednou vidět, je to nádherná země plná nádherných lidí. Bohužel co tam podělali Rusové, Američané a spol. už nedokázali napravit, částečně i proto, že Tálibán leta vypláceli a vyzbrojovali a jemu se teď nelíbilo aby jim někdo do jejich islámského světa a práva Šaríja vnášel západní móresy jako demokratické volby nebo emancipaci žen. A jestli to vypadalo, že po spěšné evakuaci Amíků něco z toho dobrého co tam zaseli či zanechali z civilizovaného světa v rámci reforem Tálibán třeba i ponechá, tak teď se tam tvrdě utahují šrouby. Mákem se platí terorismus, zbraně a světu to je jedno a Amíkům už úplně.  Co se týče drog, tak je trápí spíše Jižní Amerika a taky se tu trochu poučili, že importovat demokracii do světa, kde vládne středověk prostě nejde páč na to některé národy nejsou ještě zralé a zřejmě pár set let nebudou, i když umí ovládat ákáčku a RPG. Film je dechberoucí jízdou a člověku je z něj smutno, když si uvědomí jak se tam lidem žije, co se tam dělá s dětmi atd... To se musí podařit útěk a odjet do té hnusné Ameriky aby člověk začal žít v bytě skoberci a ne na hliněné otlapané podlaze, aby si mohl dopřát lékařskou péči a když je spisovatel aby si svobodně mohl vydat knihu... Moc se mi to líbilo až na ten lehce nevěrohodný útek.  Dávám tedy za 5 ulovených draků. * * * * (25.02.2023)

Váhám, zda hodnotit film jako takový, film jako adaptaci vynikající knihy, nebo jen knihu samotnou. Marc Forster natočil tu nejvěrnější adaptaci, se kterou jsem měl kdy tu čest. Nejenže v podstatě vůbec nic nevynechal, ba dokonce nic nepozměnil k obrazu svému. I herci jsou velice pečlivě vybraní a nemáte problém, že jste si při četbě představovali něco jinak. Akorát souboje draků - ty natočil Forster několikrát lépe, než funguje moje fantazie. Tak právě netuším, proč mám ten pocit, že celý příběh funguje v knižní podobě o něco málo lépe. Pokládám tedy otázku, zda je doslovná knižní adaptace tím nejlepším řešením pro převod psaného slova na filmové plátno? Nebo jde prostě jen o nepopiratelný fakt, že kniha a její způsob vyprávění funguje trochu jinak, než filmové médium? Kdyby jste se mě ale zeptali, co bych já udělal jinak, nebo co přesně mi vadilo, asi bych vám nedokázal odpovědět. Sice jsem celý příběh prožil stejně intenzivně, jako při četbě, ale NĚCO jsem přeci jen postrádal, což se mi třeba u Pána Prstenů nestalo. (24.02.2008)

Kdybych měl tenhle film popsat jedním slovem, uvedl bych asi laskavý. I přes válku, která se tehdy stala, spousty utrpení, odcizení a ztrát, mě jiné slovo nenapadá. Přes tohle všechno je příběh vyprávěn v tomhle duchu a graduje hlavně na konci. Neznámí a přitom velmi dobří herci v příběhu dvou malých kluků, kteří kdysi dávno tak strašně rádi pouštěli draky, ale osud jim přichystal trošku jiný scénář, než si sami představovali. Moc pěkný příběh a lepší čtyřka, zatím… (11.09.2014)

Tak to byla síla, nepamatuji si, kdy naposledy mě nějaký film tak dojmul. Nepodmíněné přátelství 2 chlapců - jednoho z nich až za hrob (to je sice pateticky řečeno, ale tady to tak je). Příběh o to silnější, že se odehrává v Afganistánu ( v zemi vyznávající Islám, který tradičně posuzuje krádež, tedy i lež a cizoložství dodnes úplně jinak ). Všechna tato témata se prolínají, je konfrontováno hrdinství se zbabělostí, kam to až může dojít , když člověk udělá chybu v dětství a pokud neřeší, jak se to s ním vleče celý život....To vše na pozadí Afgánských "divokých" dějin a následné emigrace do USA. (09.07.2008)

Děj je v jádru tuctový příběh o vině, svědomí, trestu, vykoupení a síle přátelství. To co ho v knižní verzi výrazně pozvedává je, krom vypravěčského talentu Khaleda Hosseiniho, pro nás netradiční kulturní prostředí, příběhy v příběhu, třídní detaily, zachycení kulturních rozdílů i dospívání na pozadí hektických veletočů v Afghánistánu a později v Americe. Tedy přesně věci, u kterých hrozí, že by v případě filmové adaptace byly výrazně oklešteny či rovnou zapsány mezi první kandidáty na vyšktnutí... A přesně k tomu také došlo. Zbyla pouze zkratkovitá kostra základního děje, který sám o sobě je prostě naprosto tuctový až nezajímavý. Akorát zasazený do atraktivního prostředí. Takže výjimečnost je ta tam. Přesto si David Benioff místy docela i poradil, když našel například odvahu vyškrtnout celou poslední čtvrtinu předlohy s anabází kolem chlapce a jeho propašováním na americkou půdu či citově vyděračské scény se sebevraždou. Na druhou stranu pro filmové plátno by to byly vděčné slzopudné okamžiky. Herci jsou většinou přesní, v případě dětských rolí přímo perfektní, ale i tady je jeden háček. Dospělý představitel Amíra. Je matný, naprosto bez jiskry a nevěřil jsem mu jediné slovo, natož pohled. A Marc Foster? Opět výtečný, byť tentokrát se tento hravý tvůrce drží spíše v pozadí a do popředí se dere pouze v nápaditých vzdušných soubojích. Lovec draků je tedy ve výsledku sice dobrým filmem, ale pouze průměrnou, a zbytečnou, adaptací. (10.02.2008)