Lovec draků

Lehké zklamání a potvrzení Forsterovy smůly na časem snadno nahlodávatelné snímky, které se z paměti vypaří dřív, než by bylo zdrávo. Benioffův scénář je v první polovině naprosto perfektní ukázkou profesionální práce, a právě proto mě překvapuje trapná a zoufale nedomrlá snůška proamerických "keců", k níž dojde v závěrečné třetině. Forster ovšem zas a znovu dokazuje, že má obrovský talent a dokáže brouzdat mezi nejrůznějšími žánrovými toky bez toho, aby se potopil byť jen po kolena. Nebýt jeho, těžko by některé kýčovitější momenty vyzněly tak snesitelně, jak tomu nakonec je. 70% (05.02.2008)

Ten príbeh šuchoce papierom viac než šarkany poletujúce nad Kábulom, ALE... Marc Forster je jedným z najlepších režisérov súčasnosti a aj takúto gýčovú báchorku dokáže podať tak, že bezchybne funguje. Nazvite to "spielbergovským citovým vydieraním", ja vravím, že Forster je výborný rozprávač. Čaká nás jedna z najlepších bondoviek vôbec... ;-) (26.09.2008)

Flashbacková část (první třetina) je skvěle napsaná i skvěle natočená, americká část (druhá třetina) už nabíhá k etnickému kýči a návrat "domů" naznačuje, že tu někomu došla pára. Režisér Marc Forster se snaží tuhle dějovou trojčlenku vyřešit pokud možno nejuspokojivěji a daří se mu to zejména díky vrozenému citu (umí všechno od dechberoucích přes akční až po slzopudné scény) a velmi kvalitnímu obsazení, které mluví tak jak mu hlasivky narostly a tím přispívá k nezaměnitelné atmosféře. Škoda jen, že nakonec nepřišlo to nejlepší, ale naopak nejhorší... snaha propojit všechno se vším není vždycky zlatá, ale přesto Lovec draků svou partii nakonec uhraje do smířlivého konce. p.s. Souboje draků jsou geniální, James Bond je evidentně v dobrých rukou... (06.02.2008)

Po Pokání tu je další film, v němž se hrdina snaží skrz vykoupení a morální skutky odčinit svou minulost, která přinese potěchu jeho budoucnosti. A že ta cesta není jednoduchá, pozná divák velmi rychle. Forster nemusí mít složitě vyprávěný příběh, aby (zbytečně) klamal diváky, nemusí své postavy stavět do umělých konfrontací, aby z diváka dostal slzy. Že Forster umí citlivé pasáže, víme už z dob Finding Neverland, co však jeho film staví nad ostatní, je hluboce lidský příběh, ve kterém nezáleží, zda se odehrává v Afghánistánu, u nás či kdekoli jinde ve světě. A ač mohou témata přátelství, zrady a rodinných vztahů zavánět patosem, zde se jich nedočkáte. Velkou měrou na tom mají herci, zvlášť dětští představitelé jsou svým sugestivním herectvím naprosto přesvědčiví. Hudba s kamerou jsou pak "pouhou" třešničkou na dortu tohoto teskného vyprávění. (15.03.2008)

Hlavním problémem filmu je scénář, který tak nějak nenechá Forstera více se rozezpívat. Oproti knize je všechno samozřejmě zhuštěnější, stručnější, ale především bohužel povrchnější a více amerikanizované. Dramatickým vyvrcholením filmu chybí naléhavost a drásavost knižních předobrazů, vztahy postav se splošťují a jaksi se vytrácí ta intimita vypravěče a čtenáře, kterou byl schopný Hosseini opatřit svůj román. Těžko říct, do jaké míry bylo možné s tím něco dělat. Nicméně i Forsterova režie je překvapivě chladná a profesorská, prostá procítěného zaujetí "Hledání Země nezemě". Ale abych nekřivdil. I naředěný Hosseiniho příběh stále dojímá a magnetizuje vnitřní silou. Herecké výkony zejména dospělého Amíra a jeho bábá velmi potěší. Soundtrack Španěla Iglesiase má stejnou sílu a citlivost jako jeho práce pro Pedro Almodovara. "Lovec draků" se mi kupodivu nejvíce líbil v prostřední, americké části, která hlavně vztah Amíra s otcem vystihla velmi věrně. Navzdory lehkému zklamání přesto hodnotím Forsterův film veskrze pozitivně. (06.04.2008)