Režie:
Paul Thomas AndersonScénář:
Paul Thomas AndersonKamera:
Robert ElswitHudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Daniel Day-Lewis, Paul Dano, Kevin J. O'Connor, Ciarán Hinds, Dillon Freasier, Barry Del Sherman, Paul F. Tompkins, Kevin Breznahan, Jim Meskimen (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film Až na krev se odehrává v Kalifornii na přelomu století, v období ropného boomu. Příběh dokumentuje vzestup Daniela Plainviewa (Daniel Day-Lewis), osamělého otce, který se z živořícího horníka ve stříbrném dole vypracuje na pozici ropného magnáta. Když Plainview dostane záhadný tip, že směrem na západ leží městečko, ve kterém prýští ze země oceán nafty, vydá se se svým synem H.W. zkusit štěstí v zaprášených ulicích města Little Boston. Plainview a H.W. se v tomto nuzném městě, jehož hlavní atrakcí je kostel s charismatickým kazatelem Elim Sundayem, pokoušejí prolomit dosavadní smůlu. Ale i když se jim začíná dařit, nedokáží uniknout konfliktům, ve kterých jsou veškeré základní hodnoty - láska, naděje, pospolitost, víra, ambice a dokonce i pouto mezi otcem a synem - ohrožovány korupcí, podvody a proudy ropy. (HBO GO)
(více)Videa (2)
Recenze (1 087)
Lahůdka. Daniel Day-Lewis si celý snímek krade pro sebe. On je tím hereckým Bohem, který dokáže strhnout a prokreslit všechny charakterové křivky Davida Plainviewa. Boj peněz a víry, kde peníze samozřejmě vítězí. Rozbourání amerického snu, snu který na vás nečeká, ale musíte se k němu provrtávat bahnem, ropou a krví. Paul Thomas Anderson ví. Mistrovské dílo. ()
Dokonalá studie amerického snu, která ukazuje, že ten nemusí být vždycky čistý jako lilie (o čemž se nás mnohé jiné filmy snaží vehementně přesvědčit). K výkonu Daniela Day-Lewise jen drobná poznámka: tvrzení, že jakoukoli postavu HRAJE, se rovná téměř urážce - on se tou postavou skutečně STÁVÁ. Pan Stanislavskij se musí tam nahoře tetelit blahem :-) ()
Když jsem Až na krev viděla poprvé, bylo pro mě toto dílko P. T. Andersona záhadou. Oceňovala jsem jeho úchvatnou kameru, nadpozemské herecké výkony a skvělý soundtrack, nedokázala jsem si ale představit, proč bych ho kdy měla chtít vidět znovu; natolik odtažitě na mě jako film půsosobilo. Tehdy jsem ještě netušila, že mě příběh vzestupu jednoho ropného magnáta bude následující týdny pronásledovat v myšlenkách a že pocítím neodolatelnou touhu pustit si ho podruhé. Nutkání jsem podlehla, na film se podívala... a byla jsem z něj nadšená. Ohromená. Uzemněná. Odvolávám veškerou kritiku mého předcházejícího komentáře: Až na krev není náhled do života psychopata, jehož jednání by postrádalo jakoukoliv logiku. Je to ukázka souboje dvou vysoce racionálních osobností, která začíná hned při úvodním jednání o prodeji pozemku. Na jedné straně je to Daniel Plainview, který uznává jako boha ropu a nijak se netají svým egocentrismem, na druhé pak Eli Sunday, který si myslí, že nad ropou vládne bůh a který své osobní zájmy zaštiťuje kostelem. Se kterou z těchto dvou sobě navzájem velmi podobných osobností jsem sympatizovala více? S ropným magnátem, protože člověka, který přizná, že nemá rád lidi, a který se nijak netají svými sobeckými motivy, dokážu respektovat více než toho, kdo ostatní manipuluje pod záminkou víry. Během druhého zhlédnutí jsem navíc právě v Plainviewovi objevila i ten tolik důležitý prvek lidskosti, který jsem poprvé ve filmu postrádala, a to ve formě jeho vztahu k dětem. I když hlavní hrdina po celou dobu tvrdí, že má rád jen sebe samého, jeho jednání v průběhu filmu vypovídá o tom, že mu na malé Mary Sunday a především jeho synovi nesmírně záleží. Vezměte si prakticky jakoukoliv scénu, kde se Daniel a H. W. vyskytují o samotě, a to, co uvidíte, není jednání muže, který má chlapce jen jako zástěrku pro zakrytí svých úmyslů; budete sledovat člověka, který cizí dítě začal skutečně považovat za své a chce pro něj to nejlepší, čímž závěrečné rozuzlení získává ještě tragičtější nádech. Za hlavního hrdinu, ve kterém jsem vizuálně, hlasově i charakterové bez úspěchu hledala jakýkoliv společný znak s Danielem Day-Lewisem, za podmanivou vizuální stránku, za soundtrack, který je neodmyslitelnou součástí filmu a který by si dle mého názoru zasloužil Oscarovou nominaci, za epický příběh o vzestupu a pádu, kterým mi Paul Thomas Anderson připomněl filmy Martyho Scorseseho, a za odvahu vyprávět děj pomocí náznaků a nevysvětlovat divákovi vše, tedy napodruhé nemůžu a nechci jít pod pět hvězdiček. Jedno z mála mistrovských děl 21. století. ()
Neokoukaný herci v čele se skvělým D. Day-Lewisem v chladném a syrovém příběhu podle Uptona Sinclaira. Za zmínku rozhodně stojí hudba. Především ta použitá. Když na mě během filmu vybafla optimistická třetí věta z Brahmsova houslového koncertu, nevěřil jsem. Musím ale uznat, že sedla jak p....l na hrnec. Pro mě jasná volba. Za pět. ()
V kině to bylo za 4*, ale jen o pár hodin později se ve mě snímek rozležel jako nic předtím a dávám bezkonkurenčních 5*. První část je jako symfonie, dokonalá hudba Jonny Greenwooda hraje prakticky neustále a graduje požárem ropného vrtu, při kterém běsní perkuse a Robert Elswit v noci snímá upocené tváře ve kterých se lesknou plameny. Druhá část se pak mnohem víc soustředí na Plainviewův (Day-Lewis) charakter, který nelze obsáhnout slovy. Odkud se ten člověk vůbec vzal? Musím vídět víckrát. Oscar pro Elswita a Day-Lewise je zasloužený. Škoda že jich nebylo víc a už vůbec nechápu že Grenwood neodešel alespoň s nominací. Ta hudba je geniální sama o sobě, ale především je maximálně účelná ve filmu ! ()
Galerie (47)
Zajímavosti (34)
- Mladý Dillon Freasier, který hraje H.W. Plainviewa byl žákem základní školy poblíž místa natáčení v Texasu. Když se lidé z castingu snažili přesvědčit jeho matku aby ho nechala hrát ve filmu, potřebovala vědět co je Daniel Day-Lewis zač. Půjčila si proto film Gangy New Yorku, kde hraje zabijáckého vůdce jednoho z gangů. Poté co to viděla zpanikařila a nechtěla s ním syna nechat hrát. Oddělení castingu ji proto sehnalo film Věk nevinosti, kde hraje civilizovaného a něžného muže. (c.tucker)
- Předlohou postavy ropného magnáta Daniela Plainviewa se stala postava reálného kalifornského mogula z počátku 20. století Edwarda L. Dohenyho. (Olík)
- Prvních 14 minut a 30 sekund není ve filmu žádný dialog. (c.tucker)
Reklama