Quantum of Solace

Silné 4*, tenhle Bond vůbec není špatný a mám takový dojem, že po dalším shlédnutí může být ještě lepší. Jak bylo Casino Royale o 180° jinde než předchozí bondovky, i Quantum of Solace se zase posunulo do úplně jiných rovin a přináší tak úplně jiný pohled na starého známého agenta MI5. Přestože je tenhle film opravdu trochu víc "umělecký", nezapomíná na pořádnou akci ani na ostatní věci, co k Bondovi patří a nedělá svému jménu ostudu a já bych se ráda těšila, co si na nás Marc Foster a Daniel Craig připraví příště, což bohužel nemůžu, protože prý tohle byla asi Fosterova nejen první ale i poslední Bondovka. ___ Po druhém shlédnutí se mi film opravdu líbil mnohem víc, navíc když jsem ho shlédla v sérii s ostatními a bylo jednak s čím porovnávat a jednak do sebe všechno tak nějak lépe zapadalo. (29.11.2008)

Po klidném, soustředěném a plnohodnotném shlédnutí zvyšuji svoje hodnocení. Moje hlavní výtka, že se nedostává na propracovanější Bondovy pohnutky, je fuč. Forster tam dostal přesně tolik psychologie, kolik příběh potřeboval a Bondovo vnitřní přerodové dilema skryl do druhého plánu. Nazývat 007ku terminátorem může jen člověk otupený současnou popkornovou produkcí a neschopný číst mezi řádky. Pokud Campbell daroval agentovi Jejího Veličenstva právo zabíjet a lidské nitro, Forster mu odňal jednoznačný svět a recept na identifikaci dobra a zla. Škoda jen, že Dominic Greene má na plátně tak málo prostoru, Amalric ho dokázal bez zbytečného přehrávání ztvárnit báječně – už ne jako jasného padoucha, ale jako chlápka, který balancuje na hraně ve světě, kde už se nedají vést jasné hranice. Kde se musí lézt do postele s padouchy, protože hodní kluci vymřeli. A James? Skutečně ho žene dopředu jen jeho služba jako ostatní Bondy? To sotva. Ale cesta pomsty se čirou náhodou kryje s cestou menšího zla (nejmenšího množství útěchy). Dobře zvolený duet s charismatickou Kurilenko vrcholí dvojí katarzí – jedna z postav pomstu nachází, druhá zřejmě definitivně nachází sebe sama. Nicméně Forster rozhodně nenatočil žádný akční přívěšek Casina, což člověk ocení až po bedlivém shlédnutí. Např. fantastická souhra Bond-Mathis či roztomile mateřský vztah M k 007če dokazují, že Marc zůstal sám sebou a dokázal do příběhu vnést komorní emoce a cit pro detail. Moment, kdy se muž velkého světa Bond ocitá mezi trpícími bolivijskými farmáři je skvostný, protože tematizuje pouť Bonda od nedotknutelného Dandyho k proletářskému ranaři, který krom utrpení dokáže i vidět konsekvence svých činů a rozeklanost tzv. dobra v současném světě. Je smutným paradoxem, že na snad nejkomorněji pojatého Bonda produkce vysolila takovou sumu (vidět to skutečně není, protože Forster i ty neefektnější akční scény podává jako estetickou říkanku o mnoha chytrých detailech a precizním tempu). Můj dojem je jednoznačně pozitivní, Quantum Of Solace je cosi jako komorní psychologický akční film, který v rámci typicky "nízké" zápletky pracuje s netradičně "vysokými" prostředky. Působí mnohem víc přemýšlivě nežli divoce. Škoda, že Forster nedostal svých 20 minut navíc a tím pádem byl nucen jinak velmi procítěnému tónu vyprávění vnutit až příliš drastický střih. I díky soundtracku, který ještě víc jde pod povrch a kašle na efektní dunění, dávám pět hvězdiček. Tuhle Bondovku určitě nedocení každý, ale z mého pohledu je to jedna z nejlepších a určitě ta nejvíce se vymykající zvyklostem. (23.10.2008)

Soundtrack David Arnold: 1. Time To Get Out ,2. The Palio ,3. Inside Man ,4. Bond In Haiti ,5. Somebody Wants To Kill You ,6. Greene & Camille ,7. Pursuit At Port Au Prince ,8. No Interest In Dominic Greene ,9. Night At The Opera ,10. Restrict Bond's Movements ,11. Talamone ,12. What's Keeping You Awake ,13. Bolivian Taxi Ride ,14. Field Trip ,15. Forgive Yourself ,16. DC3 ,17. Target Terminated ,18. Camille's Story ,19. Oil Fields ,20. Have You Ever Killed Someone? ,21. Perla De Las Dunas ,22. The Dead Don't Care About Vengeance ,23. I Never Left ,24. Another Way To Die, (14.05.2011)

Už chápu to pozdvižení. Forster vytvořil biják, který patří mnohem víc do arthousů než do multiplexů a který předešel dobu o dobrých deset let. Ihned vysvětlím. Teorie diváctví rozeznává akt percepce (tedy proces smyslového vnímání, tj. oči a uši) a akt recepce (zpracovávání přijímaného materiálu v mozku). Kdybych měl použít slovník filozofů, první oblast je klasická empirie (Hume), druhá racionalismus (Leibniz). Problém je v tom, že nový Bond je percepčně (smyslově) nesmírně progresivní dílo díky oné profláknuté dynamice střihu a fragmentaci obrazu, ovšem jakmile si ho začnete v hlavě nějak logicky skládat dohromady (racionalizovat), nebude to zcela fungovat. Proto má spousta jedinců dojem, že Forster natočil akční film bez dobrých akčních scén. V budoucnu, až se kinematografii spojí s interaktivními světy, všechny smyslové atrakce budou nahrávány přes kabel přímo do vědomí, do mozku člověka. Akt recepce zcela nahradí a přepíše akt percepce. Tehdy přijde čas filmů jako QoS. (14.11.2008)

Výborne Marc, náročnú ulohu si zvládol na jednotku. Nový Bond je hlavne iný, iný aj ako Casino Royale. Odlišností od klasického štýlu je stále dosť, ale aj Bond musel prejsť istým vývojom, kým sa z neho stala osobnosť akú poznáme a súdiac podľa záverečnej scény sa už čoskoro dočkáme (symbolický gunbarell na koniec je lahôdkový). Samotný príbeh je oproti Casinu predsa len bondovskejší, Olga a Gemma nádherné, záporák zaujímavý, akcia ala Bourne napriek rýchlemu strihu slušná, ale aj pokojnejšie sekvencie majú šmrnc. Marc Forster sa naviac nebál vyrukovať s osobitými vychytávkami, ktore dodali Quantu špecifický rukopis. U mňa veľká spokojnosť. Bond je späť a náramne mu to sluší aj s Craigovou tvárou. (10.11.2008)