Andělé a démoni

Obráceně nežli v knize: výbornou expozici nahradili filmaři nezáživnou túrou po římských památkách ve společnosti syslího pěšce Toma Hankse, za vlasy přitažené finále Brownovy předlohy zase celkem solidním a vizuálně zajímavým vyvrcholením. Za pozitivní lze bezesporu označit účinkování Ewana McGregora, za negativní to, že z mysteriózní a napínavé honby za symboly zůstalo režijně i herecky tristní vakuum bez špetky invence a emocí. Langdon má prostě v knihách i ve filmu velký problém, že pořád neví, jestli je víc akční hrdina, nebo akademický kecal. V literatuře to lze s přimhouřením oka tolerovat, ale ve filmu to působí hodně břichatým a upoceným dojmem. Za pár závěrečných minut zaokrouhluji nahoru. Nicméně angažování Toma Hankse považuji za historický omyl. V příštím díle už chudák nepropadne ani okulem Pantheonu. Těch 50 ranních bazénů mu člověk nevěří. Leda s motorkem v zadnici. (04.10.2009)

Asketický blockbuster. 5/10 Jak vykouzlit z příšerně ukecané klaustrofobní předlohy vcelku snesitelný (to je ono klíčové slovo) film? Angažujte Hanse Zimmera a velkolepá hudba zajistí alespoň závan osudovosti, hoďte Toma Hankse v lepší formě do bazénu, obsaďte Brita, co měl Sílu a dejte mu do očí fanatickou víru, půjčte si pár detektivních schémat od Agathy Christie a trochu policejního ňoumovství od Columba, pár scifi záběrů z CERNu a zkuste ten upovídaný Brownův pohyb částic zahustit akční honičkou, několika výbuchy, ironickými hláškami a trochou krve. Andělé a démoni na rozdíl od Šifry nedostali atraktivní lokace a asi jen studenti sakrálního umění ocení x římských kostelů, ale protože film je důsledně zbaven jakéhokoliv sexuálního napětí, na konci budete možná za nahé andělíčky a vykastrované sochy vděční. Vatikánské konspirační pohádky sice nejsou chytré ani napínavé, ale Howardova askeze jim dodává uměřenost. Ano, jsou tam scény, kdy profesorská postava zaujatě řeční o iluminátech a vy zoufale očekáváte, kdy se mu konečně rozsvítí žárovka poznání nad hlavou, ale Andělé a démoni nejsou (povětšinou) směšní. Průměrné hodnocení je pokrok- Howard si vydělá na další kvalitní snímek, aniž by tímhle výpotkem inteligentního diváka uspal nebo zabil. P.S. Změny oproti předloze jsou, ale jen několik výrazných. (05.05.2009)

Škoda, že nejde dát 2,5* ... já vím, 5 se zaokrouhluje nahoru, ale tenhle film, prostě ani na ty tři * nevidím, protože jsem se dvě hodiny nudila a zbylých 28 minut mě zabavil hudební doprovod a sem tam nějaký herecký štěk. Řeknu to na rovinu - tenhle film mě nudil. Pomalu je mi líto Ewana, že tam hrál, ale tak lidi se nějak živit musí :-D (23.05.2009)

Hollywood se chytil podruhé inspirace naservírované Danem Brownem a dopadlo to myslím povedeně. Film po vzoru knihy nabízí zajímavou zápletku na církevně-vědecké téma a i když trpí některými klasickými blokbusterovými mouchami (řešení sebevětší hádanky v řádech sekund až minut, občasné zádrhely v dialozích, apod), vyváží to zase parádní hudbou a zajímavou pointou. Čistých 75%. :-) (22.03.2012)

Je až s podivem, jak se do adaptací spisovatele Dana Browna ženou slavná jména (říkal někdo, že to tu smrdí penězi?). Ron Howard si dává druhé dostaveníčko společně s Tomem Hanksem a tentokrát kromě kratšího účesu přijali také lepší "partnerku" Sherlocka Bonda Ayelet Zurer, skvělého a kultivovaně vypadajícího Ewana McGregora, drsného Stellana Skarsgarda a třeba ještě vynikajícího Armina Muellera-Stahla. Plejáda skvělých herců ve filmu podle brakové knihy... Smutné? Komerce. Film předchází Šifře, ale Howard se z ní viditelně nepoučil. Film má střídá lepší okamžiky se slabšími, tempo je nevyvážené, hádanky v podstatě nejsou hádanky (ani efektně vizuálně zpracované nejsou...), ale monolog Roberta Langdona a všemu dává korunu neuvěřitelně průhledný příběh. Odlišnosti oproti knize nemá cenu komentovat a efektní finále je opravdu pouze efektní... Slabé napětí a pochybná motivace i myšlení postav (máme pistoli až jako poslední možnost, jak se odsud dostat:)). Na druhou stranu pro nenáročného diváka to může působit jako dobrých 138 minut oddechu bez nutnosti myslet (čímž by přišel o všechno kouzlo filmu, jen u mě to je někdy těžké...). Několik dobrých scén a snaha o monumentální záběry a autenticky vypadající makety nestačí, Rone. Krom toho dvojice Koepp a Goldsman je ztělesněním zla a naopak Hans Zimmer je poslední jistotou hudebního nebe. (01.07.2009)