Můj pes Killer

Tak špatný filmový večer jsem dlouho nezažil. Po příšerném Fakjů pane učiteli jsem zvolil tuhle slovensko-českou slátaninu. Scénaristicky velmi špatné, herecky velmi nepřesvědčivé, plné nudných dlouhých záběrů a nelogičností. Docela chápu, proč to v česko-slovenském prostředí nemělo příliš velký ohlas a stejně tak dobře chápu, proč v zahraničí na festivalech ano. (24.09.2014)

Povedal som si, že aspoň čiastočne splatím svoj dlh slovenskej kinematografii a voľba padla na drámu Môj pes Killer. Príliš veľa som nečakal, ale musím povedať, že ma výsledok veľmi príjemne prekvapil. Režisérka sa iste inšpirovala vo svetových artovkách či nezávislých filmoch a je to len k prospechu veci. Môj pes Killer je totiž realistický, depresívny a neprikrášlený obraz života na slovenskej dedine/malomeste. Skúma otázky rasizmu, sociálnej vykorenenosti, ale aj ľudskej samoty a túžbe niekam patriť. Plusom je aj skvelá pochmúrna atmosféra a kvalitní herci. Iste, dlhé zábery a celkovo „mlčanlivý“ tón celej snímky môže niekoho otravovať, ale mne sadol. Takže spokojnosť. (05.09.2019)

Tento film by si zasloužil odpad, i kdyby se na něj dalo normálně koukat. Je totiž odpornou kolaborantskou agitkou za nemorální slovenskou legislativu zakazující držení bojových psích plemen. Jenže ono se na něj nedá normálně koukat. Je to totiž pseudoart, kdy jeden záběr na vypatlance, kterej ždíme z pincla svých šest pětek, se v tom filmu opakuje asi pětkrát, a pokaždý trvá minutu. Všechny záběry jsou natažený desetkrát více, než by bylo nutno k pochopení děje divákem. Ve zbývajících 90% času můžete přemýšlet o příjemnějších věcech, než je život pár záhoráckých vymaštěnců. (28.09.2014)

Mira a její filmografie. Lištičky jsou mor. Můj pes Killer trochu menší mor. Vyprázdněnost, ať to vyprázdní i naše hlavy. Přehnanost (Hodonín! Skalice! Tož já to znám!). Motivace postav na bodě nula. Lepší dramaturgie a možná trochu popustit svoje ego -> takovým tempem to snad ta děvčica jednou zvládne. Pořád lepší Oscarová nominace než česká. Amen. (06.11.2013)

Na jednej strane úspech na niektorých festivaloch v zahraničí, na druhej vlažné prijatie na českej a slovenskej domácej pôde. Až výsledky slovenskej filmovej ceny-Slnko v sieti a premiéra na STV2 ma donútili film si pozrieť. Po skončení mám zmiešané pocity. Nechápem ako mohol tento film vyhrať hlavnú cenu. Jediný dôvod je asi nedostatok konkurencie, ale čo nechápem ešte viac je nominácia hlavnej postavy - A. Mihála v kategóri najlepší herecký výkon...Herecký výkon?? Ten chlapec je tupý a nevýrazný jak poleno. Maximálne nepresvedčivý, ktorého je najlepšie snímať zozadu (asi polovica záberov na neho). Ocenenie za zvuk beriem, to bolo počuť i cítiť. Príbeh bol dosť plytký a nejako som sa neorientoval v rodinných vzťahoch postáv. Na úkor dlhých a často zbytočných záberov mohli radšej popracovať na príbehu a postavách. Kameňom úrazu sú nepresvedčivé výkony všetkých zúčastnených, ale hlavne všetky scény bitiek a potyčiek. Toto nie je o peniazoch. Takéto festivalové filmy stoja predovšetkým na týchto mini scénach, ktoré by mali svojou autenticitou šokovať. Napr. taká scéna na záchode (ženská nepresvedčivá strkanica) je skôr výsmech tak scéne samotnej ako i režisérke, ktorá nedokázala z komparzu vytlačiť viac energie a zaveliť- "Však ju poriadne udri, alebo to aspoň uveriteľne zahraj!" Oceňujem jedine to, že niekto má snahu natočiť niečo iné ako ďalší film o vzťahoch. Ak na to nemám dostatok peňazí, tak aspoň musím byť kurevsky presvedčivý a herecky ísť na doraz. Toto nebolo. 50%. (04.05.2014)