Buenos Aires 1977

Filmová výzva 2018 - Argentina. Film o období, na něž Argentinci zcela jistě hrdí nejsou. Nesedl mi úplně způsob, jakým je příběh vyprávěn. Bude to znít asi cynicky, ale ve mně na pár výjimek nevyvolal příliš emocí, přestože by s ohledem na téma tak činit měl. Možná jsem se měl dívat v původním znění, možná v jinou denní dobu. Každopádně jsem se opět trochu poučil a něco nového dozvěděl. (17.02.2018)

Argentínska vojenská chunta sa s tým nemaznala a tak nahliadnutie do ich domu hrôzy nie je nijak príjemným zážitkom. Aj som sa filmu obával, nevyžívam sa v hororových scénach, no našťastie to krátko po začiatku prejde skôr do psychologického boja. Medzi väzniteľmi a väzňami a tiež medzi samotnými väzňami. Do samej podstaty odboja film nejde, ani by sa to za ten čas nestihlo. Nakoniec je to aj napínavé a dojímavé, na lepšie tri hviezdy. –––– Ja som ten, kto rozhoduje, či ťa zabijeme alebo pustíme. (13.06.2017)

PŘÍBĚH JE ZALOŽEN NA SVĚDECTVÍ OBĚTÍ DIKTATURY..... /// Musíš říct teď hned všechno co víš. Pro svoje dobro! Gestapácký manýry (diktatura, no...hodnýho komunistickýho příslušníka tu nenajdeš...) a vyšetřovací praktiky, který úsměv na rtu nevykouzlej. TROCHU SE PROJEDEME, POPOVÍDÁME SI... Takovej baráček, ve kterým čas moc neutíká a ze kterýho cesta ven vede jen přes další jména a nebo ,,očistu zhnilýho charakteru“. Historie jednoho útěku je politickej film, jehož cílem je ukázat, jak si tenkrát v Argentině vedla vojenská junta .... (stejně jako třeba ta v Salvadoru....) Film postavenej na příběhu, bez lacinejch pokusů o soucitný či dojemný scény možná působí zbytečně neosobně. Po psychologický hodince přichází útěk a s ním i silnější dramatickej zážitek. Nevím, jestli to byl účel, ale zdá se mi, že nejsu nucenej řešit, kdo a jestli vůbec něco udělal. Prostě politickej film ,,o něčem“. Takže, jestli považujete za nutný vědět, proč tihle kluci drželi hladovku, asi pro vás bude stejně důležitý zjistit, kdo je Claudio Tamburrini. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) ,,Pase la Libre - fuga de la Mansion Sere“ od Claudia Tamburriniho číst nebudu. 2.) Sepisuju seznam míst, na kterých se dalo v historii snadno zhubnout. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (15.04.2012)

(06) Claudio, Guillermo, Gallego (Galicijec) a Vasco jsou čtyři nevinní političtí vězni, kteří se rozhodnou uprchnout z vily Mansion Seré v Buenos Aires, ktreré fungovalo od prosince 1976 jako vězení vojenské junty a kde jsou spolu s mnoha dalšími drženi za údajné spiknutí proti vojenské vládě. Na filmu je pochopitelně nejzajímavější fakt, že se jedná o velmi věrné zobrazení skutečných a drastických událostí z ne tak dávné minulosti. Celý film zobrazuje necelý půlrok, kdy je hlavní hrdina Claudio zadržen pro údajný terorismus, převezen do Seré, vyslýchán a mučen.. Skutečně napínavá je až druhá polovina filmu, první je (naschvál) poněkud monotonní v zobrazování výslechů. Nějaký širší pohled na celou Dirty War chybí, film se zaměřuje právě jen na několik málo jedinců z celkového odhadovaného počtu 9-30,000 zmizených lidí. Což je trošku škoda, vzhledem k tomu, jak málo filmů na toto téma existuje, a jak moc je historie Argentiny pro Evropany neznámá... Film hodnotím čtyřmi hvězdičkami především kvůli tématu, které zpracovává, natočen mohl být zřejmě lépe. Pro zájemce o latinskoamerickou historii/kinematografii je to přínosné. (02.01.2009)

"Takže ty jsi brankář, jo ?! Tak chytej, ty hovado !!" Buenos Aires 1977 !! Jó, to jich jeden mohl chytit hned několik, klidně i kulku, a ani nemusel bejt brankář.. Hodně tíživý a fyzicky s tou snahou o napojování dosti divácky bolestivý biják, v němž se nesmírně šikovný režisér Adrián Caetano chápe tak trochu zakázaného tématu užívaje navíc velmi inspirativních formálních prostředků.. Koneckonců i do toho zmatení postav se jeden velmi snadno vciťuje.. (18.03.2017)