Loving Annabelle

Obyčejná neškodná romantika, které ubližuje přílišná přímočarost a nedotaženost děje a plochost postav. Například fakt, že Annabelle je dcerka senátorky je pro děj filmu úplně k ničemu. Když už nic jiného, tak je to slušná, i když nepřímá, kritika církve, potažmo trapácky upjatých amerických internátních škol. (06.03.2016)

Zrovna nedávno jsem na toto téma (učitelka+studentka) viděla krátký díl seriálu a říkala si, že to je příběh jako stvořený pro film. To jsem netušila, že už byl dávno takový natočen a unikl mi! Loving Annabelle je o dvou spřízněných duší, které se snaží odolat vzájemné přitažlivosti, ale nakonec podlehnou.. Jediné, co mě trochu iritovalo byla hudba, jinak mě příběh opravdu zaujal a musím říct, že už dlouho jsem tak dobrý film na téma homosexuality neviděla. Na režisérku se určitě zaměřím :-) (11.02.2013)

K filmu s homosexuální tématikou se musí přistupovat úplně jinak než k ostatním filmům. Musíme vnímat pocity, vžít se do postav a pochopit jejich činy. A ne to brát tak, že- jů dvě ženský se tam líbaj, wow. V Loving Annabelle to takový problém nebyl, protože role učitelky-studentky, jsou nápsány citlivě a mnozí lidé se v nich poznají. Ano, láska u nich je o hodně složitější, než jak tomu býva v průměrných romanťárnách, ale právě TO je právě na tom nejlepší. Poznat vše z úplně jiného úhlu. Je škoda, že se tenhle film neprosadil, protože se jedná o to nejlepší, co kdy bylo s lesbickým tématem natočeno a jsem rád, že jsem mohl opustit od všednosti -profláklých hollywoodských snímků- a na chvilku se věnovat něčemu menšímu, ale zato hodně citlivému..... (25.08.2008)

Začátek filmu je jak vystřižený z teenagerské komedie: katolická škola na kterou v limuzíně přijede rebelující dcera senátorky, s piercingem v nose, v kožené bundě... jen bez humoru. Mno a u téhle koncepce už bohužel zůstaneme. Hlavním problémem rozhodně není vznikající lezbický vztah učitelky a studentky, byť jde o příběh trochu umělý, lze pochopit záměr výstavby na jednom z mála dnešních společenských tabu. Zpracování filmu se však tématu spíše vysmívá. Absolutně povrchní pohled, nevěrohodnost zpracování postav Erin Kelly a Diane Gaidry (která mimochodem vypadá na svých pětadvacet a vůbec ne na studentku střední školy) je společně omšelou kamerou velmi útrpným zážitkem. Celé to působí jako amatérský film s minimem základních zákonitostí, jenž se dramatu ani neblíží. Nulové emoce a zpackaná snaha o jejich vyjádření. Za mě jde o velmi zbytečný snímek, s plusovým bodem za "délku", kvůli níž však chybí propracovanost příběhu, detailnější popis postav a dost možná i nějaké zdůvodnění jejich jednání. Ne ne, tímhle rohlíkem se opít nenechám a s trouchou nadsázky dnes dovede být dramatičtější i erotický film. (30 %) (20.05.2013)

Uvidíte náhodou klip na YouTube. Něčím vás zaujme, pouštíte ho stále dokola, dokola a znovu - nekončící omílání záběru a hop dovnitř... Pak si najdete jiný klip. Stejná procedura, jen vás začne někde divně bolet. Co to je? Proč? nakonec si pustíte reálné filmové záběry s mluvícími hlavičkami a hudbou a poznáte tu část, kterou jste si tolikrát pouštěli. Umně sestříhané úryvky, nechronologicky sledované, obklopí moment, který jste si našli a díky kterému jste prošli zamotanou procedurou, fascinací. Obestavíte jádro pudla a stanete se posedlými, často právě oním jediným záběrem (motivem). Posedlost zůstává, dokud se něco nezadrhne, něco vám neodpoví na otázku, proč to všechno. Film, který měl nejprve prostředek, jádro, našel teprve pak svůj začátek a konec. A to je šmodrchavý příběh mojí Annabelle. A abych nebyla kritická, zůstanu při tom zamotaném sdělování dojmů. A pouštět si budu zase jen části - až budu nostalgicky vzpomínat na svou annabell l.... (20.04.2008)