Samsara

Tento film by mohl posloužit jako odrazující materiál všem rádoby fotografům - umělcům, kteří si právě vyfotili krajinku a domnívají se, že vlastní nejumělěčtější fotografii na světě. Přitom to co vlastní je obyčejná fotka, která v sobě skrývá, v závislosti na množství investovaných peněz, maximálně více pixelů. Pokud tedy někdo chce vidět, jak málo toho uměleckého talentu pobral, poté k tomu naprosto postačuje vidět tento film, protože se jedná o ukázku ryzího umění. Co se nám film snaží ukázat a co se mu ukázat daří je zřejmé. Soundtrack by byl zřejmě sám o sobě nezajímavý, ale k servírovaným záběrům sedí dokonale. Film je velmi podobný svému předchůdci z roku 1992, leč rozlišením kamery se pohybuje úplně v jiné dimenzi. Doporučuji zhlédnout v 3D konverzi. Pořád se však jedná pouze o duchovní a audiovizuální pouť na jedno, maximálně na dvě, zhlédnutí. Slabší 4*. P.S. Každý záběr si dovedu představit jako kvalitní wallpaper. (27.12.2012)

Pôsobivé ? Úchvatné ? Úžasné ? Každý ekvivalent sa sem náramne hodí, ale ani nemôžme vytýkať iným opačný pohľad. Samsara kĺby v sebe pôsobivé zábery, podmanivú hudbu, a ukazuje nám rozmanitosť nášho sveta, rovnako ako aj jeho rozdiely. Ak sa však do toho neponoríte úplne, časom to začne nudiť, a nebude pomáhať nič z vyššie uvedených plusov, nanajvýš vás zaujmú niektoré segmenty. Rozhodne to stojí za pozretie. (31.07.2013)

V první třetině to trošku přešlapuje odnikud nikam a divákovi jsou jakoby bezcílně předhazovány"jen"krásné záběry. Někdy na začátku druhé třetiny však začínají být asociační řetězce-a myšlenky filmu-čitelnější-aby se pak na konci vše uzavřelo do komplexního kruhu poznání...Co dodat? Snad jen, že v celém filmu mi vadila jen jedna laciná slzička a, že střízlivý pohled do masokombinátů-bez zbytečné, prvoplánové brutality, šokujících záběrů a srdceryvných komentářů-je silnější a výmluvnější než všechny vegetariánské propagandy světa(Nasrat Earthlings!) (22.12.2012)

Vizuální zážitek roku! Ron Fricke opět skáče po celém světě, některé scenérie vypadají natolik neuvěřitelně, že bych je v libovolném hraném filmu považoval za digitální efekt. Podobně neuvěřitelně ovšem vyznívají některé zalidněné scény. Ostatně podíváme se do pouště Namib, skalního města Petra, Spojených arabských emirátů (včetně neskutečné kryté lyžařské sjezdovky v Dubaji), Tokia i čínských továren. Spousta záběrů architektonických skvostů zase pochází z Itálie či Francie. V pořádném kině se 4K projekcí asi hned tak něco krásnějšího neuvidíte. O hudbě platí to, co u Baraky: Michael Stearns asi mým oblíbeným skladatelem nebude (90%). (25.10.2012)

Dostalo mě to méně než Baraka, ale pořád je to silný meditativní mix excelentních záběrů Frickovi kamery a a nejednotvárné Stearnsovi hudby (ta taneční! pecka mi silně připomínala Matrix). Pro mě důkaz, že filmové vyprávění nepotřebuje slova a pokud jste přemýšliví , filosofií alespoň lehce šmrncnutí lidé určitě si v tom svojí logiku, svoje vyznění najdete. (19.08.2013)