Samsara

Vizualni pastva pro oci, ktera divaka provede spoustou mist po svete. Mozna by to cely dokument rusilo, asi bych ale uvital nejake popisky, kde se kamera zrovna nachazi. Nektere zabery byly uchvatne (rotace vericich kolem Kaby, choreografie asijskych tanecniku na zacatku a konci filmu a spousta dalsich). Podobne jako rada jinych dokumentu, ktere me nikdy neomrzi, i tak si myslim, ze nedosahuje takove urovne jako Koyaanisqatsi. (02.01.2015)

Tak já nevím vážení, ale obvykle si pod pojmem film představuji něco, na co se dá dívat. Myslím, že i sebeartovější filmař (někdy opravdu jen ve skrytu duše) touží po tom, aby jeho dílko skutečně někdo celé zhlédl. Bohužel u Samsary žádné takové náznaky nevidím a musím se přiznat, že i přes moji počáteční odvahu na mě asi tak po dvaceti minutách padl spánek. Sice je pravdou, že videa složená z krásných nejen přírodních obrazů jsou zajímavá, ale přece se ani v reálu nevydržím jen tak hodinku a něco koukat do přírody. Takže nevím, nevím no... Každopádně velký obdiv všem, kteří film skutečně zhlédli celý (a ne nevěřím tomu, že vás bylo přes 1200 :D ) (07.08.2013)

Nabubralé vizuálne nič s úžasnými momentami ktoré zrátate na jednej, možno dvoch rukách. V porovnaní s Barakou či Koyansiqatsi ktorý ja osobne považujem za vrchol je toto polovičné. Zábery ktoré nič nehovoria. Scény ktoré do hodiny vyprchajú. Hinduizmus úplne absentoval a pritom slovo Samsara je zo sanskritu. Čakal som ovela viac. Tie tri hviezdy sú naozaj milosrdné. Silné scény - roboti, mekka, vojenská prehliadka a piesočná duna. Absentovala mi sila obrazu. V porovnaní napr. s dokumentárnymi snímkami z filmu Strom života vychádza pocitovo pre mňa lepšie práve Malickov film. Žiaden výrazný úvod, žiaden stred a slabý záver hoci samotná scéna s tanečníčkami je silná ako taká. Chýbal koncept, konfrontácia ako napr. v Koyanisqatsi. Nič. Krásne obrazy ktoré vám nezmenia pohľad na svet. Chýba im meditatívnosť. Možno ak by boli spomalené. Takto len za 3. Odstránte zo slova duchovno prvé tri písmená a na konci zostávate taký istý ako na začiatku. Taký dopad mal na mňa tento dokument. Neubránil som sa totiž pocitu štylizovanosti a chýbala spontánnosť. Inými slovami, pocit posvätného sa nedostavil. (30.10.2012)

Já bych tomu rád dal víc, ale prostě to nejde. Většina záběrů je skutečně perfektně natočená a nejeden bych si dal i na plochu (ale jen ty přírodní), hudba je vybraná kromě jedné scény skvěle (a hraje tu i jedná má oblíebená) a taky to odněkud někam jde. Jenže ten film se snaží být takovým novým Koyaanisqatsi, které bude úplně o všech problémech současného světa. ÚPLNĚ. Snad jen na hladomor v Africe nedošlo. Ale na to mu chybí nějaká podmanivá atmosféra a pořádná kontinuita. Já nevím, když se ohlédnu na začátek toho filmu, přijdou mi ty přírodní záběry zbytečné, byť jsou na celém filmu nejlepší. A těch zbytečných scén je tam víc, třeba prázdné záběry pózujících lidí (někteří se dokonce tvářili, jako kdyby neměli duši), kterých je tam... fakt přehršel. A co měl symbolizovat šéf firmy, co si na obličej matlá nějakou zelenou hmotu? Šílenství? Z čeho, z práce? Dle jeho chování si to evidentně užíval. Beztak to byla light pocta Vídeňským akcionistům a Günteru Brusovi :DD (zasvěcení pochopí). A když jsou nám představovány na začátku různá náboženství a kultury, proč jsou muslimové až někde 25 minut před koncem? Tohle jsem zmínil jako příklad, ale podobný pocit nahodilosti záběrů jsem měl víckrát. Na Samsaře je strašně znát, že Fricke strašně chtěl vytvořit "největší a nejhlubší film všech dob", ale chtěl to tak moc, že z toho je spíš vidět snaha než to, že se to opravdu povedlo. Fakt bych tomu chtěl dát víc. Ale chybí tomu lepší sestřih, lepší návaznost scén a to úplně nejdůležitější - silný dojem. Impresionistické filmy mám fakt rád, ale radši si znova pustím Koyaanisqatsi, TimeScapes (které ani nepředstírá, že je jen "spořičem obrazovky") a taky třeba Small Roads, Ten Skies, RR nebo celou California Trilogy od (ne)korunovaného krále všech impresionistických filmařů - Jamese Benninga. Lepší 3* EDIT 28.2. 2021 - Po zhlédnutí Baraky shazuji hodnocení o celou hvězdičku dolů. Samsara je totiž v mnoha scnách totožná, jen jinak nasnímaná - tím pádem je mi důvod její existence trochu záhadou. Lepší 2* (20.11.2020)

V podstatě to samé jako dokument Koyaanisquatsi. Člověk kouká jen na obrazy a do toho hraje taková zvláštní mystická hudba. Výhodou Samsary oproti Koyaanisquatsi je to, že ty obrazy jsou naprosto úchvatné a dech beroucí, opravdu pastva pro oči. Můj problém je v tom, že jsem nenašel zrovna dobré rozpoložení a po 20 minutách jsem se začal fakt brutálně nudit, takže jsem některé obrazy přeskakoval, abych se na konec dokopal rychleji. Nejvíc mě u takových dokumentů paradoxně mrzí právě to, že k tomu nemáme žádný slovní nebo alespoň písemný doprovod. Je tam zobrazena spousta zajímavých míst, zajímavých zvláštností. Málo kdo ví, že tamta pustina je v Utahu a Arizoně, že tamten klášter je v Tibetu, že ty staré chrámy jsou v Barmě, že nejvyšší budova na světě je v Dubaji, že ta rozsáhlá ghetta jsou na okraji Šanghaje atd. ..... Kdyby to mělo jen hodinu stopáž a u každého obrazu byl alespoň slovní popis, tak neřeknu ani slovo. Takhle je to sice hezké, ale obsahově pro člověka neznalého a nepolíbeného zeměpisem naprosto k ničemu. 60% (29.12.2012)