Sněžní andělé

Sníh, mráz, smutek, post-rock, Rockwell, Angarano, ale i Beckinsale! To jsou atributy, ale zároveň i největší trumfy tohoto nezávislého snímku. Milovníci pomalejších, silných, nikam nespěchajících filmů si bezesporu přijdou na své! Další důkaz, že i v "modře" hodnocených filmech lze najít skutečný skvost. PS: Na závěr s Explosions in the Sky budu myslet ještě hodně dlouho. (30.01.2011)

Vše funguje perfektně. Minimalisticky podaný snímek řešící vztahy separovaný do několika příběhů zhruba v polovině zlomí nečekaná událost, od které se film strhává do drsného a syrového dramatu s výtečně zahranými postavami Kate Beckinsale a především Sama Rockwella. Dialogy jsou skutečné a naléhavé, studená zasněžená krajina nám poskytuje fantasticky podmanivou atmosféru a pomalá éterická hudba už jen dobarvuje výtečně natočené dílko, které se sice pravděpodobně jen těžko dostane do širšího povědomí, ale to mu na kvalitě vůbec neubírá. Beckinsale předvádí možná nejlepší herecký výkon její dosavadní kariéry. (12.10.2008)

Dramata moc nemusím, a když už je sleduju, je to vždy jen proto, že se tam vyskytuje můj oblíbený herec/herečka, nebo má film zajímavý námět. V tomhle případě jsem to sledoval jen kvůli Kate Beckinsale, neboť dle námětu mi hned bylo jasné, o jaký film se jedná. Značně ponurá zimní atmosféra, která je doprovázená pro tento žánr skvělou hudbou, a perfektně hrající herci, dělájí z tohoto snímku velice těžký film. (30.05.2011)

Some will fall. Some will fly. Ano, je sice hezké, že se někomu život rozpadá pod rukama a někomu naopak začíná nabývat na smyslu, ale že se to dá natočit až takhle nezáživně jsem nečekal. Asi je moje chyba, že jsem očekával uslzené drama o štěstí a neštěstí a místo toho jsem dostal povětšinou nudnou a emočně prázdnou záležitost, která zaujme akorát díky Kate Beckinsale. Samotný příběh je sice dobře čitelný, ale zbytečně roztáhlý a nepřekvapí ani bohužel vcelku očekávaný závěr, který mi přišel až moc extrémní. Sněžní andělé nejsou špatným filmem, ale vzhledem k absenci silnějších a výraznějších momentů je tenhle film bohužel odsouzen k tomu, že si na něj po pár hodinách pravděpodobně už ani nevzpomenete. A nebo mi to prostě jen nesedlo. 50% (06.11.2008)

Příběh se odehrává ve dvou liniích, z nichž jedna spěje k destrukci vztahů a ve druhé se nový vztah rodí. Dramatickou linku onoho destruktivního příběhu vytváří drobné neshody, které pomalu narůstají jako sněhová koule až do tragického finále. V protikladu k tomu stojí příběh rodícího se citu mladých lidí, jehož intimnost je podtržena vizuální neatraktivností obou hrdinů. Dospělé postavy příběhu jsou vesměs nesympatické, působí o to směšněji, oč sebevědoměji se chovají. Sympatie režiséra sklízí mládí pro jeho naději, kterou sebou nese. A až jeho hrdinové dospějí? Zřejmě se změní zase v ony dospělé postavy spějící k dramatickému konci, aby uvolnili místo nové naději. Jako v přírodě, která je zde v pozadí tušit a ve které se odehrávají vrcholné dramatické scény. Tak mě napadá: kdybych měl někomu vysvětlit, co je podle mě USA, pustil bych mu tenhle film. (22.11.2008)