Závěť

Připojuji se k některým komentářům, že Zavet zavání Troškou. S tím, že první, vesnická část připomíná balkánské, bláznivější a přesto duchaplnější Slunce seno… a je nadmíru zábavná. Děda s vnukem jsou sympoši první kategorie a já okamžitě nasála pětihvězdnou atmosféru za rytmů jugo diska Stribora Kusturici. Bohužel pak se dostaneme do města a ta druhá, akční půlka se z části zvrtne v retardovaný zmatek ad absurdum, kdy některé gagy jsou v jejich nespoutanosti skoro až k pláči. Ano, základem Kusturicových filmů je velký kravál, nadsázka, satirická výpověď a přehánění kam až oko dohlédne. A rozhodně se nebojím, že panu režisérovi někdy dojde dech. Ale asi by si měl dát pozor, aby jeho umělecké vejšplechty nezačaly pomalu překračovat hranice vtipnosti a únosnosti v nedozírno, jinak se tomu bude smát už jen on sám. A jak je známo, kdo se směje naposled, ten má nejdelší vedení. (11.08.2010)

Mám pocit, že Emir Kusturica má u mne obrovskou výsadu v tom, že mu dokážu odpustit vlastně cokoliv. V prvé řadě nezdravou ztřeštěnost, která mi v jeho podání přijde nadmíru empatizující, nádherně grotesktní a nutno říci, že i těžko popsatelná reálie života. Dále mu s čistým svědomím odpouštím vlastně totožný průběh děje (v té nejobecnější rovině) u jeho posledních tří filmů. Co s však mění (díky bohu), je výběr jednotlivých hlavních ženských rolí a my chlapci si musíme přiznat, že Branka Katic (Černá kočka...), Natasa Solak (Život je zázrak) a nyní Marija Petronijevic mají absolutní schopnost nás přitahovat svojí přirozeností a vlastné i hereckým výkonem samotným , i za handicapu (nebo výhody?), že jde o jejich první roli. Přestože, že jsem asi nepředložil dost silné argumenty (záměrně neuvádím dobře známé - hudba, či typické kusturicovi originální gagy, nebo skvělou komediální mimiku všech představitelů) na to, abych si obhájil to, proč dávám vlastně jasnému čtyřhvezdičkovému bijáku 5 stars, nemůžu skrze tu veškerou empatii, která se dá z filmu přímo ždímat a při které je Vám do breku (a to ještě vůbec nevíte proč), hodnotit film jinak. (09.08.2009)

Na tento film pripadlo moje 1000. hodnotenie a som rád, že s najvyšším hodnotením. Čakal som nejakú dobrú komédiu, lebo Kusturica je skvelý režisér a naozaj som sa dočkal. Toto je čistý Balkán, šialenosť, ale fantastickosť. Keď som začal po polnoci pozerať tento film, chcelo sa mi spať, ale tento film mi dodal toľko energie, že na konci som doslova skoro skákal a tancoval, smial som sa ako blázon a ani sa mi nechce veriť, že tento film je tak nedocenený. Postaviť film na tak srandovnom a jednoduchom príbehu, z ktorého vyplynie totálny chaos, ktorý je však režisérsky skvele zvládnutý ma pobavilo a potešilo. Toto má všetko, čo môže balkánska komédia mať. Krásne balkánske ženy, najmä prenádherná Marija Petronijević, mafiánov, ozbrojené zložky, pohreb so svadbou, ktoré sa stretnú na jednom mieste, chlapov, čo sexujú zo zvieratami aj za peniaze, nevestince, bláznivé školy, pištoľníkov, demolátorov, krásne prostredie, dedko, čo vytvára vynálezy a robí pasce a na konci ešte ten kanec, no to bol vrchol, vlastne nie, ten lietajúci cirkusant, čo chcel vedieť výsledky talianskej futbalovej ligy, to bol vrchol celého. Páčil sa mi aj koniec a tým Happy End to celé zavŕšili, svadba bola tiež parádna. Nechápem, že niektorí tu nevidia príbeh, respektíve nechápu tento film a silou mocou tu chcú nejaký príbeh mať a nechápu podstatu balkánskych komédií. Niekomu mohlo prísť vulgárne už to Dragica-nemravnica, ja som to všetko bral z nadhľadom a humorom, príznačným na realitu. Toto je skvost komédií, ktorý mi pohladil srdce. Na balkánske veci sa aj vďaka tomuto len teším. A ako bolo povedané vo filme, slzy sú zlé, sú nezdravé, a ja s tým súhlasím, veď žijeme len raz a preto si navzájom robme život krajším. Tým nemyslím, že si nemôžte občas poplakať len tak, keď to tak cítite, myslím nebyť depresívny, ale radostne pozitívny. Tento film mi ho spravil. (07.04.2012)

Balkán je za humny, sousední Chorvatsko je moje oblíbená destinace, a přece jsem byla jako v Jiříkově vidění. Podobnou dědinu jak z Mrazíka abys u nás lupou pohledal, pop sem pop tam, mafiáni, dvojčata, akční staříci, femme fatale, Batman, všichni s každým, bylo to jak nejbláznivější sen. Známá horkokrevná muzika o síle ledoborce na mě vystřelila hned z úvodu a skončila v šíleném orgiózním reji se závěrečnými titulky. Kdyby režisér zjevně nakloněn americké produkci vynechal nechutné zoofilické vložky, zůstal by neotřelý vtip a imaginární svět, kde si musel každý najít svůj malý střípek radosti. (21.07.2012)

2,5* Na to, jak moc mám rád Kusturicu, je tohle obrovské zklamání. A proč? Jednoduše proto, že pan režisér prostě přitlačil na pilu. A to ve všech směrech. Jenže když se překročí určitá hranice, některé věci už prostě nejsou vtipné. Až do tohoto filmu to Emir vždycky vybalancoval, ale tady přestřelil. Více samoúčelné akce, více sexu se zvířaty, více vulgarismů. A když se k tomu připočítá scénář bez druhého plánu plný slaboduchých odboček, nikterak dobré herecké výkony (snad s výjimkou Miki Manojlovice) a absence hudby z pera Gorana Bregovice, zůstává nám jen trpký pocit v ústech. A dvě a půl hvězdičky jsou za tu spoustu námahy, kterou museli všichni přítomní vynaložit, aby se tenhle Kusturicův spektákl natočil. Ach jo... (31.07.2009)