Hellraiser

Hellraiser Cliva Barkera je pro adaptace těžký námět. Zfilmovat ho tak, aby dával smysl v motivaci všech postav i prolínání reality s pekelnou dimenzí, aby strhnul dějově a potěšil nejenom fantazijními výjevy utrpení a šťavnatým gore, vyžaduje více než jen tradiční “hororový talent”. David Bruckner se scenáristy zde slušně rozvinuli odhalování světa cenobitů a slavné skládací kostce dodali nové, takřka mytologické rozměry. Ale ve finále se ve smysluplnosti zvratů a uzavření osudů postav přece jenom tak trochu ztratili. Jedna z přeživších postav to zkonstatovala správně: “Co se tam právě stalo”? (22.10.2022)

Původního Hellraisera jsem neviděl, a tak hodnotím samostatně tento "reboot" bez jakéhokoli srovnání a musím uznat, že zklamaný rozhodně nejsem. Sice se nekoná žádný hororový převrat, jak jsme mohli očekávat, ale jako fajn moderní a vizuálně příjemný horor je Hellraiser dostačující. Strašně se mi líbí celá mytologie kolem Cenobitů, kostky a kletby a jde vidět, že z hlediska jejich vizuální stránky se na nich tvůrci šikovně vyřádili. Lekačky zde nejsou, atmosféra spíše také ne, ale hlavní myšlenka je dostatečně záživná, aby se spolu s obstojnými herci postarala o dvouhodinovou zábavu se skvělými prvky utrpení, bolesti, gore a originality v hororovém žánru, který se poslední dobou topí v kýčovitosti a nezajímavých, přízemních nápadech. Chválím. K lepšímu zážitku mi sice chybí větší ambice a krvavější a masakrálnější gore, které zrovna zde úplně vybízí k extrémům (stahování z kůže, sekání těl...), ale jinak si nemůžu stěžovat. (18.10.2022)

Bruckner síce režíruje s istotou, ale atmosféra a feeling osemdesiatkového originálu a minimálne jedného vydareného sequelu sa neopakuje. V maskách problém nie je, dokonca ani v scenári. Problém je proste v mladých hercoch, ktorí sú tak nesympatickí, že čakať na ich smrť je neznesiteľné ako reťaz v koži. Pinhead síce nastupuje až v druhej polovici, ale má dostatok priestoru sa predviesť. Cenobiti pôsobia ako by sem prišli z filmu Guilerma Del Tora, osobne by som im ale doprial vyriadiť sa v lepších lokáciách, než v minimálne využitej rodinnej pevnosti. Záverečná scéna potešila, rovnako ako aj finálne stvárnenie audiencie. Možno išlo producentom viac o lovenie nových fanúšikov medzi teenagermi, než uspokojenie starších fans a toto sedenie na dvoch stoličkách mi prišlo nie príliš šťastné. (11.10.2022)

Bruckner patří k těm současným režisérům, jejichž tvorba se mi líbí.  A tak jsem se na jeho Hellraisera pochopitelně docela těšil. A  fajn, atmosféra, hudba , prostředí , krvavé scény i Cenobiti samotní všechno je téměř tak jak má být. Ale brzy jsem se přistihl, že vyhlížím Pinheada, tedy toho, kdo se de facto stal značkou filmového zpracování Barkerovy novely. Chápu a respektuji volbu, která zřejmě přišla  po odmítnutí Douga Bradleyho, ikonickou postavu přepsat a přetvořit, ale já si díky tomu připadal jako v Noční můře bez Freddyho nebo Pátku třináctého bez Jasona.   Čili jedna zásadní změna, která možná více odpovídá předloze, ale osobně mi moc nesedla a pak paradoxně vlastně nic nového.  Areligiozní peklo plné bolesti, zase,  asi jsem čekal větu trochu více rozvitou. Silnější, ale trojka. (20.10.2022)

„LAMENT, LORE, LAUDERANT, LIMAL, LAZARUS, LEVIATHAN. CO OD NÁS ŽÁDÁŠ?…“   Po technický stránce perfektní horor! Příběh je odsejpajécí kravina s fantasy – horororovým námětem, která není extra napínavá (ve stylu lekaček), ale drží si spíš thrillerový tempo s trochou krve (i body gore). Jednou bavilo!   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „The Hellbound Heart“, kterou napsal v roce 1986 Clive Barker, neznám. 2.) Začala nám doma nějak blbnout Rubikova kostka.  3.) Jsem šťastnej, když se ze mě vysypou kolečka. /// Thx za titule „seamus1“.                PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (24.10.2022)