Hellraiser

„Dost je mýtus.“ Kdybych měl použít jen jedno jediné slovo, muselo by to být slovo zklamání. Já od nového Hellraisera ani nic nečekal, i přesto mě vlastně zklamal. A to hlavně svou plochostí a absencí atmosféry. Obsazení postavy Pinhead mi nevadilo vůbec, vlastně poprvé tato postava svým zjevem ve filmu odpovídá či přímo odkazuje k literární předloze. Výhrady bych ale měl k vizuálnímu pojetí cenobitů. Asi bych snesl, že jsou „bílí“, respektive světlí, přijde mi však škoda, že na rozdíl od předchozích cenobitů, nehrají na detaily, jejich vzhled působí tak nějak celkově. A nejde z nich strach, což z takového Butterballa jsem jako smrádě sral maggi v kostkách. A kulervoucnosti Angelique už série asi nikdy nedosáhne. Pinhead je fajn, dostává zase hodně prostoru a hodně mluví, jen po čase člověku dojde, že toho v podstatě mnoho neříká (to, co tady řekne za celý film zvládl Bradleyho Pinhead třemi čtyřmi slovy). Samotného mě překvapilo, že vůbec někdy budu kritizovat mluvu této postavy. Jsou tu i mé oblíbené létající řetězy. Pozměnění univerza, i to by se dalo přežít, byť mi profesní degradace cenobitů (s P. v čele) přišla líto. Asi jako když vás v práci přeřadí od počítače ke kopírce. Co mi vyloženě vadilo bylo pojetí Konfigurace nářku. Tahle zničit funkční žánrovou ikonu. To se mi normálně kroutily střeva. Přepálená stopáž, jedna z nejnegativnějších věcí filmu. Ona (a přílišné zaměření tvůrců na vizuální stránku) může za absenci atmosféry. Co při své levnosti předchozí dva díly alespoň trochu dokázaly v mnohem kratší stopáži (trochu zajímavý příběh, napětí a atmosféra), k tomu tenhle film nepřičichl ani jednou za celé dvě hodiny. Abych jen nehanil, velmi pozitivně vnímám obsazení a pojetí hlavní hrdinky, úplně obyčejná normální holka, která si diváka získá během chvilky. 2,5* Mé celkové pořadí oblíbenosti série: H2, H1, H3, H5, H4, H7, H9, H10, H11, H6, H8 (30.11.2022)

Jako Hellraiser je to nejspíš dobrý, protože je mi z toho pěkně šoufl a to podobně jako kdysi, když jsem někdy v sedmi letech lustroval ségře VHSky, narazil tam na první Barkerův film a za bílýho dne se málem posral. Viděl jsem všechny díly a tohle byl nejspíš můj poslední. Ne, že by to byl zbytečnej shit jako téměř vše krom původní trilogie a Inferna, naopak se nejspíš může zařadit po bok toho lepšího ze série, kterou si ale už nikdy opakovat nehodlám. Jinak tu hlavní herečku - představitelku Riley 100% vyhrabali někde na Žižkově. 5/10 a dávám sérii sbohem. (06.03.2023)

Nový Hellraiser je velmi příjemným překvapením. Původně mělo jít o remake režírovaný Barkerem za více peněz, nakonec zůstal hlavní motiv a příběh se posunul jinam. Nevadí. Znalci Barkera vědí, proč Matt má přítele a kněžka je androgynní. Neznalci se asi diví, což je ovšem jejich problém. Vizuálně podařené, hudba skvělá, už v začátku zahřměla temně, jak kdyby Peklo mělo vystoupit z monitoru ven. Představitelka Riley je trochu jako Julie, fakticky má ovšem blíže ke Kirsty. Postrádá však charisma a krásu A. Laurenceové. Solidním padouchem je R. Voight, opravdu nepříjemně hnusný (především povahově, byť ostré rysy v zmučené tváři byly skvělé). Kněžka se mi nakonec líbila, škoda, že neměla ještě více prostoru. A znovu opakuji, ano, to je bytost z Barkerova světa. Opevněné sídlo v sobě mělo cosi z temného gotického hradu. A i když kamera občas uhnula a zůstalo u náznaku (což vůbec tentokrát nevadilo), na rozličné gore přeci jen došlo. Propichování hrdla - efektní.  Spokojenost. (17.10.2022)

Konečně, po dlouhé době jsem se dočkal remaku, který nejen kopíruje původní materiál, ale snaží se o nějaký vlastní inovativní pohled. A navíc se zde jedná o moje oblíbené filmové/horrorové universum. Bruckner svým filmem vzdává hold původnímu Barkerově dílu, to je zřejmé, ale také si neodpustí do filmu vložit kousek současné „tematiky“. Jasně, téma trans-gender tam je velice dobře patrné a je to celkem důležitý pilíř, který podpírá vizuální stránku filmu. Ale co jinde nefunguje a dokáže zničit dojem z celého filmu (že jo, J.J.A. aneb jak zkurvit všechny nové epizody hvězdných válek), tady to jen dodává na zvrácenosti. Ano, zvrácenosti, takže všechny transky, nebinárové a podobná havěť může jít z fleku dělat kompars do podobně laděných filmů, které nám ukazují různé předobrazy pekla, protože tady najdou svoje uplatnění.  Jak zde již mnozí uvádí, taky bych snesl více gore, ale na druhou stránku, nebyly tam žádné účelové a trapné scény, naopak, ten minimalistický vizuál, který se tady soustředil více na mytologii a symboliku filmu, mě mile překvapil. Ten nový pohled na temný svět cenobitů se mi líbí a teď napíšu možná něco nečekaného, ale rád bych viděl pokračování tohoto filmu, které by onen svět ještě více odhalilo. Harry Potter má svoje Bradavice, tak i Pinhead by mohl dostat svoje vlastní kouzelné místo. Myslím si, že je tady šance ke vzkříšení této série, která by mohla začít tam, kde historicky první film skončil. Jen to zas nesmí někdo posrat tím, že nepochopí smysl a původní myšlenku. (14.01.2023)

Narozdíl od ostatních Slasherových klasik mi série Hellraiser v dětství jaksi unikla. To jsem se pokus napravit až teprve necelý měsíc nazpět, kdy jsem si po sobě pustil první čtyři díly Hellraisera (které byly jediné plánované jako Hellraiser filmy narozdíl od 5-9 dílu). Překvapivě se mi všechny více či méně líbili, ale jelikož nemám žádné nostalgické brýle, tak musím říct, že remake v rukou Davida Brucknera mi asi přirostl nejvíc k srdci. No a nejlepší  na tom je, že si tohle nové provedení bere to nejlepší z předchozích filmů (samozřejmě neprozradím které přesně). Konečně má ve filmu tajemná puzzle box nějaký smysl, praktické efekty jsou naprosto úžasné, příběh má taky hlavu a patu, soundtrack je taky fajn (s tím, že ve filmu zazní i originální hudební motiv z původního filmu) a design cenobitů je naprosto špičkově provedenej. Snad jen jich mohlo být méně a mohlo se víc pracovat třeba se dvěma nebo třema démonama. I přes moje počáteční obavy obsazená Jamie Clayton úžasně ztvárnila ženskou verzi Pinheda po svém (ale ruku na srdce - Dough Bradley zůstal nepřekonán), hlavní hrdinka byla relativně fajn, kdy úplně neohromila jako Kirsty Cotton, ale ani mě nesrala jako většina dnešních final girls (jsem jedinej komu trochu připomínala Kat Dennings?) a její kámoši tvořili takovej ten typickej standard dnešních TLBTQ pátel. Překvapilo mě, že i skoro dvouhodinová stopáž celkej odcejpala a nezachytil jsem ani jednu zbytečnou scénu. Sice se mi pořád u prvních dvou dílů víc líbila ta 80.ková gotická atmosféra, ale to chápu, že tohle už v dnešní době napodobit nelze... ale i přesto byl tenhle remake asi hned po Everything Everywhere a Prey největší překvapení roku. I když bych si rozhodně přál vidět pokračování od stejný party lidí, tak si na jednu stranu říkám, jestli je to vůbec proveditelný a co by nám vůbec potencionální pokračování mohlo nabídnout. Jediné co mě na filmu mrzí je, že jsem tenhle skvost nemohl vidět. Bohužel se mi hnusí představa, že filmy jako Usměv nebo Zhoubné zlo, které spoléhají jenom na přiblblé lekačky, mají na ČDFD vyšší hodnocení. (09.10.2022)