Mlha

Když jsem v roce 2007 viděl ve filmografii Marcii Gay Harden horor, první co mě napadlo, bylo, co dělá držitelka Oscara v obsazení hororu. Když jsem však viděl jméno režiséra, byl jsem už klidnější. Ovšem nyní, kdy jsem film viděl, musím říct, že by byla M. G. Harden blázen, kdyby odmítla takovou roli, jakou byla Mrs. Carmody. Tato role byla jednou z mála, na které se dalo opravdu herecky pracovat a výkon to byl opravdu hodný držitelky Oscara. Ve filmu se objevili i dva herci z Darabontovy Zelené míle (William Sadler a Jeffrey DeMunn). A nyní k samotnému filmu. Když řeknu, že mě film zaujal, tak je to slabé slovo. Tento apokalyptický horor se ve své žánrové kategorii rozhodně povyšuje na ostatní a přeci jen zachraňuje tento pomalu kvalitativně upadající žánr. Režisér střídá klidné pasáže s gradujícími dramatickými sekvencemi, kde každá taková sekvence je dramatičtější, napínavější, nápaditější odpornější a hrůzostrašnější než ta předchozí. Třešinkou na dortu je dechberoucí závěr, po kterém Vám nebude zrovna nejlépe. Pro mě rozhodně TOP. Tenhle film si budu pamatovat hodně dlouho. (10.06.2008)

Asi nebudu tak troufalá, abych tvrdila, že je tohle dílo nezfilmovatelné, ale s klidem můžu říct, že mně tenhle způsob zpracování Kinga naprosto nesedl. Když přesné popisy chování lidí ve vyhrocených situacích čtete, je to maximálně uvěřitelné, protože to zařídí suverenita autora a vaše představivost. Příchod takovéto látky na plátno a vybrání jednoho obličeje, jednoho způsobu pojetí a jedné jediné konkrétnosti z nekonečného množství variant už autorská suverenita nezachrání - už třeba jenom proto, že autorů filmu je několik desítek až stovek a nikdy všichni nemůžou být sjednoceni natolik, aby vytvořili dokonale homogenní, neprůstřelné dílo o fikční situaci. Když tak nad tím přemýšlím, tak to trochu zní, jako bych popírala možnost uvěřitelnosti jakéhokoliv filmu, což nemám v úmyslu. Jenom chci vyjádřit svůj pocit ze čtení Kingových věcí kontra sledování filmů podle nich vytvořených. Další věc je, že v případě Mlhy ani tak nemám problém s filosofickým dilematem zfilmovat/nezfilmovat, spíš s tím, že v mých očích na každém rozcestí udělal režisér odbočku špatným směrem. Film podle mého nejvíc chybuje v tom, že není stylově zařazený. A to jsem prosím milovník postmoderního míšení žánrů - tzn. psychologický horor o smyslu života by podle mého vkusu měl být ultimátně dokonalý film. Mlhla nic takového ovšem nedělá, Mlha zmateně kličkuje, půjčuje si od každého něco, ale dohromady nefunguje. Herecký přístup k postavám mi nevyhovuje - americký hrdina, bezpáteřní zbabělec, osvícená fanatička, všichni mi lezli na nervy, i když při slovním popisu znějí tak zajímavě. A možná už bych se mohla zastavit, už tak jsem toho napsala až dost. Po víc než měsíci jsem se ale podívala na nějaký film a tak mám hned touhu svěřovat své názory světu, promiňte mi. (10.06.2012)

Jasné, negri a kresťania sú Zlo a zaslúžia si guľku do hlavy. :-) Nie, samozrejme nepodozrievam Darabonta z takých povrchných ideí, ale je pravda, že tú "kresťanskú" dejovú líniu vyhrotil možno až príliš. Ale tak akosi to zapadá do celkovej koncepcie, ktorá bizarne kombinuje béčkový "horor s príšerami" a husté psychologické dusno. V rámci žánru Hmla zdatne odvráva Vojne svetov či Znameniam. Má slabšie efekty, ale aj tie patria k podivnej atmosfére pripomínajúcej klasiku sci-fi z 50. rokov, napätie nahrádza bravúrnou gradáciou až k mrazivému záveru a rozhodne sa dokáže pohrať s vykreslením ľudských reakcií v hraničnej situácii. Rozhodne jeden z najzaujímavejších hororov posledných rokov, aj keď som vlastne celý čas nevedel, či sa mi to páči alebo nie. Celkový dojem však bol výrazne pozitívny... (28.10.2008)

Nemám hollywoodské blockbustery právě příliš v lásce, ale Darabontův film prostě neměl chybu. Jeho adaptace povídky jeho dvorního literáta Stephena Kinga je ve své apokalyptické vizi dokonalá... Žánrové vymezení je sporné - rozhodně to není horor, není to ani fantasy, jde spíše o čistokrevný sci-fi thriller s důrazem na mapování iracionální roviny lidského konání a jeho zkoumání v mezních situacích. Výborná psychologická drobnokresba je v Kingových knihách i Darabontových filmech standardem, nejinak je tomu i v The Mist. Možná by se dalo zjednodušeně říci, že celý film je vlastně o tom, jak se chovají lidé pod tlakem stresu a vnějších stresorů, ovlivněni vypětím situace, nedostatkem informací a jak snadno podléhají iracionálnu ve svém uvažování i jednání. Náboženská fanatička, zmanipulovaný dav, pokusy o lynchování...není to spíše variace na Peckinpahovi Strašáky? Vynikající studie toho, co z člověka udělá postupná dekonstrukce kulturních norem a potlačení zažitých vzorců chování... Darabont výborně vytváří a rozvíjí tíživou atmosféru, ze slunečného amerického dvorku se postupně přeneseme do všepohlcující mlhy, která nevěstí nic dobrého. Scénář dobře nakládá i s tím, že postavy mohou využívat jen omezené zdroje a prostředky, to ještě více posiluje psychologickou rovinu a nadřazuje ji akci. Pro katastrofické filmy je charakteristické omezená (většinou velmi malá) skupina postav a od světa odřízlé místo, tohle pravidlo se realizuje i v Darabontově snímku. Umné je zvláště dávkování napětí - divák není vystaven nijak zbytečně extrémně lekacím scénám, napětí se buduje pozvolna a houstne a houstne. Jde o to reflektovat pocit bezmoci, bezvýchodnosti a až nihilistické psychózy. Absolutní hodnocení dávám hlavně za závěr - ten mne svou depresivitou totálně odrovnal a já jen mohu říci, že TOHLE jsem nečekal... Vynikající film... Podobné filmy: Válka světů, Potomci lidí, Monstrum, Znamení (14.03.2008)

Čekal jsem hovadinu, ale opak je pravdou. Začnu zápory filmu. Příšery a celé to propojování dimezní šlo mimo mě, ale tak je to horor a na sci-fi složku jsem se tak nějak předem připravil. Pak pár hloupých scén; 1 za všechny bych jmenoval tu s lynčovaným vojákem, který ač několiktrát (a řekl bych že téměř hned smrtelně) bodnutý, ještě stačil řvát na celý obchod, držet se všeho, co se mu pod ruku dostalo a pak venku ještě vyjít skrz mlze; takové scény upřímně nesnáčím a jsem na ně dost alergický. No a potom přejdu ke kladům, kterých je nesporně více. Hustá atmosféra (hustější než samotná mlha), která by se dala krájet, přesně takovou mám v hororu rád, pak výborně gradované napětí a opravdu propracovaná psychologie (chcete-li chraktery) postav, to se tak často v hororu nebo thrilleru nevidí. Co se týče náboženské fanatičky, samozřejmě, že mě neskutečně štvala a poslal bych jí do mlhy hned v prvním záběru, ale do tohoto filmu prostě patří a její přítomnost na nás varovně mává a upozorňuje na nebezpečí vlivu náboženství (pozor, žádný islám) i v dnešní době (zvláště, když na člověka příjde krize, a to nemyslím tu hospodářskou). No a ten konec; to byla fakt síla, nedokážu ani vyjádřit míru emocí, kterou ve mně vyvolal, to klobouk dolů pane Darabonte. Celkově hodnotím sice "pouze" 4*, ale na tento snímek jen tak nezapomenu a vřele ho všem doporučuju. (28.04.2010)