The Go-Getter

Road movie sice zrovna moc neholduju, ale od zhlédnutí Malé Miss Sunshine už vím, že pokud je daný snímek kvalitní, může mě zaujmout i zástupce tohoto žánru. Bohužel, v případě The Go-Getter to ani zdaleka neplatí. Technická stránka spíš podprůměr, alespoň hudba byla fajn. Jenže na délku cca 90 minut je tu až přespříliš nudných/rozvláčných míst, takže divák má tendenci kontrolovat hodinky, jako komedie film takřka vůbec nefunguje, takže jestli jsem se párkrát usmál, tak je to až moc a celé tohle cestování 19 kluka je dost nevěrohodné. A tím se dostávám k největšímu úrazu filmu, a to postavám. Hlavní hrdina je totálně nesympatický mimoň a hlupák, lepší to bohužel není ani s ostatními zvláštními a trhlými osůbkami a jako jediný balzám na duši v téhle změti divných lidí je nečitelná role Zooey Deschanel, která snímku dodala alespoň nějakou jiskru (přestože víc prostoru dostal její hlasový projev než fyzické herectví) a postupně se během sledování filmu stala tím jediným důvodem, proč jsem v projekci ještě vůbec pokračoval (kromě mé "úchylky" dokoukávat i tu sebevětší hovadinu do konce). A závěrečnou scénu jsem, přiznávám, nepochopil. 2*, víc ani ránu. (06.08.2012)

Netradiční road movie, která s prvním zazvoněním telefonu získává něco tak nepopsatelně kouzelného, že ani nevím, jestli pokusem o zachycení mých pocitů všechno nezkazím. Mercer, po smrti své matky tápající teenager, se vydává hledat svého nevlastního bratra a při té příležitosti poznává svět. Co je na tom zajímavé? Nic. Jenže tato poměrně jednoduchá motivace nahrává osudovému "setkání na dálku" se slečnou, která je vlastníkem Mercerem ukradeného auta. Tato slečna je totiž - mírně řečeno - netuctová. Jako by nestačilo, že charaktery jsou samy o sobě zajímavé, herecké podání příběhu je k tomu přesně dle mého gusta. (Aby ne, když je tam Zooey a Jena.) Hudba je příjemně nevtíravá, krásně doplňuje atmosféru vytvořenou nizkorozpočtovým zachycením obrazu, které ovšem nepostrádá spoustu zajímavých střihových a kompozičních nápadů. Velice jsem si užíval scény s telefonickými rozhovory - bylo v nich právě to "něco", co mne k tomuto filmu neustále táhne a nutí pouštět si ho znovu. Závěrem? Nezávislá road movie, která mne mile překvapila. Film bych zařadil někam mezi Into the Wild a 500 Days of Summer. A jelikož mám oba tyto filmy rád, Go-Getter na tom nebude jinak - 80%. (26.01.2011)

Roadmovie je žánr, který velmi můžu, ale tohle mě fakt moc nenadchlo.. Strašně, ale strašně suchý.. Hlavní hrdina to měl sice v životě dost podělaný, ale přesto mě děsně nudil a nevymáčkl ze mě ani kapku soucitu.. Jedna hvězda za vždy skvělou Zooey Deschanel a druhá za nápad neznámé krásky "na telefonu".. (14.10.2013)

Jasně... pár chybiček by se našlo, s tím souhlasím, ale v tomto případě plné hodnocení udělím milerád. A to z toho důvodu, že The Go-Getter nehraje na nějaké mravní poučení. Nesnažil se mě vychovávat, ale spíš mě vzal s sebou na dlouhou cestu, kde mi dělala společnost vynikající Zooey Deschanel. No neberte to..:) (10.03.2009)

Vždy jsem si přála cestovat stejně jako to dělají v road movie. Seberou tašku a jedou neznámo kam. Ta jejich cesta má vždy nějaký vzdálený cíl, ale na jejich pouti je potká zaručeně spousta dobrodružství, která se nestávají jen tak někomu. Ale to by nebyl dobrodruh, aby si všechny ty přichystané překážky nevychutnal až do konce. Tento film mě zaujal nejen tím, že tam hráli Lou Taylor Pucci a Zooey Deschanel, ale tím, že veškeré silné pocity, které postavy měly se odehrávaly bez podprahové a silně emotivní hudby. Někdy je fajn vypnout a pouze sledovat jejich vzájemné pohledy či pohyby. A jak je známo se ani ten cíl nějak nevyplatil, ale cesta samotná hlavního hrdinu naučila něčemu, bez čeho by nedokázal žít, nebo poznal někoho, kdo mu změní život. Typický příjemný road movie. (02.09.2013)