Dracula

Skvělý muzikál s fascinující hudbou Pana Karla Svobody… jediný dobrý muzikál na české scéně! Po zhlédnutí nové verze z roku 2009: Mám vesměs stejné pocity, jako uživatelka kiddo. V době, kdy jsem to viděl poprvé a byli tam opravdoví zpěváci a zpěvačky, to pro mě byl zážitek. Dnes bohužel tam o zpěváka skoro nezakopnete. No, ten Hůlka se ještě drží… Ale jinak to je bída. Absolonová nesahá Bílé ani po její neposlušné tenisky, v momentě, kdy začal zpívat Tomáš "mám pěknou jizvu, protože jsem se naparoval, že jsem slavný z jedné soutěže" Savka jsem slyšel Karla Svobodu, jak škrábe na víko od rakve a řve: "Co jste to kurva udělali!" A o tom, že Nývltová nemá na Machálkovou, se nemá ani cenu zmiňovat… Z úcty k verzi z roku 96 zde nechám stejné hodnocení, ale kdyby zde byla možnost hodnotit 09, tak to hodnocení by bylo sakra jiné… (25.10.2009)

Tak tohle bylo něco! Skvěle podané divadelní zpracování, silné písně, fantastické herecké obsazení, se mísí s tajemnem, krásou, láskou, nenávistí, zradou a prokletím, takovou zručností, které dělají z muzikálu jeden z nejlepších zážitků, jaké byly na divadelních prknech zpracovány!!! Tady dámy a pánové, když se sejde parta skvělých lidí, kteří na sobě umí zapracovat a chtějí dát velký odkaz i nám divákům, herci, kteří dělají vše s láskou, radostí a umí dát do toho všechen svůj um, že to jde!!! (03.11.2023)

Jednoznačně nejlepší český muzikál všech dob, který nikdy nebyl a asi už ani nebude překonán. Hudba a texty jsou tak nadčasové jak dlouhá životní pouť knížete Drákuly staletími. Herecké obsazení je do posledního umělce dokonalé. V podstatě moc jich není, ale Ti co hrají jsou geniálně vyvážení, typově k sobě sedí a při premiéře byli prakticky všichni na vrcholu. A na závěr stačí jen : "Díky pane Karle Svobodo". (31.10.2009)

Tohle je dílo, které patří mezi to nejlepší co Český muzikál mohl vytvořit. Tak fenomenální muzikál jsem snad ještě neviděl a mě jen mrzí, že když tyto představení probíhali v divadle v roce 1995 - 1998, tak já teprve šel do základní školy s kornoutem plný sladkostí, na vítání prvnáčků a sotva jsem věděl, že nějaký Hůlka a spol existují. Hůlka, Machálková, Bílá a Korn to je tak vražedná kombinace, že jen při čtení těchto jmen by se i Sherlock Holmes zapotil. Husí kůže na mě padla za dvě hodiny nesčetněkrát a být asi přímo v divadle tak se i rozbrečím. Jedním slovem nádhera... (28.03.2013)

Ten příběh se rád vypráví s důrazem na první český muzikál, jakoby Svobodův Dracula přišel na pole neorané. Ale pravda je klasicky někde úplně jinde. V českém prostředí jsme si zvykali na fenomén muzikálu hned po válce díky úpravě V+W Divotvorného hrnce, v 60. letech přichází česká variace na West Side Story v podobě karlínských Gentlemanů a muzikál začíná být oblíbenou alternativou mladých ke klasické operetě, která se dlouho drží v povědomí publika, i když není oficiálně v oblibě. A za normalizace už jsou toho plná divadla, zejména v regionech. Hrají se takové klasiky jako Loď komediantů, My Fair Lady, Kiss me Kate, Chicago, Oklahoma... Ten porevoluční průlom je více ve znamení původního českého muzikálu, ale nikoli objevení žánru jako takového. Nicméně vzpomínka na první nastudování Draculy v Kongresáku je pořád živá a show je neustále aktualizována, kostýmy, novou scénou, koncertní verzí a pořád je co poslouchat. Všechny výrazné osobnosti 90. let tím muzikálem prošli, i když u některých jako u Genzera se tomu už ani nechce věřit. Blondýnky dostávaly za odměnu Adrianu/Sandru, brunetky Lorraine. Hlavní role udělala Hůlku a zapomenut byl Landa. A i když časem došlo na Svobodovo vyčerpání, obliba muzikálů Monte Cristo a Golem zůstala velmi při zemi, tak Dracula je pořád vítaný s otevřenou náručí. "Šašku! Jak pot či slina i krev je jen tekutina, a proto vždycky poteče." - "Máš se nač těšit, člověče." (06.06.2021)