VOD (1)
Obsahy(1)
Hra souboru, který je zakládajícím členem Pražské 5, vznikla na motivy "raného opusu" Václava Havla a Karla Bryndy Život před sebou. Děj se odehrává za socialismu kdesi ve vojenském útvaru. Jednoduchá zápletka, točící se okolo zastřelení civilisty při strážní službě, poskytla východisko pro jedovatou satirickou komedii, věrně zachycující podobu lidové armády jako zcela absurdního stroje na ničení lidských charakterů. Přesně odpozorované situace, jalové dialogy a odpovídající jednání všech postav dokáže patrně ocenit především ten, kdo tehdejší vojenskou službu zažil na vlastní kůži. Ve spoustě komických okamžiků, vypointovaných gagů a v neustálé kaskádě hereckých kousků se poněkud ztrácí hlubší smysl, vypovídající o tom, že každý musí sám za sebe neustále rozhodovat, zda zvolí pravdu či lež. Sklepácká inscenace Mlýnů je postavena zejména na situační komice a na svérázném hereckém projevu. Režisér televizní verze Ondřej Trojan natočil záznam představení, uváděného na jevišti v plenéru u skutečných kasáren. Exteriéry a reály pak "hrají" v různých prostřizích, podobně jako vojáci z tamního vojenského útvaru či samotní diváci. Stálé divácké reakce dotvářejí účinek inscenace, jež věrně zachycuje poetiku originálního divadelního souboru. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (181)
Neříkám, že to je špatný. Ale prostě s Havlem a Bryndou tohle už nemá nic společného. To, co mělo být naplněno absurdnem se proměnilo jenom v komickou frašku. Dialogy, které měly vystupňovat nesmyslnost celé války se hereckou přeakčnělostí proměnily jenom v povrchní gagy. A přece by to i smutné bylo krásné. ()
Divadlo Sklep vždy dokázalo nastudovat vážný kus a vdechnout mu život vlastním pojetím. To vše se beze zbytku podařilo. Tomáš Hanák, mnoho násobný držitel tituly Nejpřitažlivějšího muže ČR, zde dokonale zahrál lidskou trosku, veš v kožichu armády. David Vávra mu však zdatně sekunduje a ve společných scénách ho jasně překonává. Ze spousty situací se pak hodně cituje v běžných konverzacích. Ztřeštěnost všech postav jakoby odpovídala obrazu ČSLA. Ještě štěstí, že jsem neměl tu čest. ()
Humor divadla Sklep je zvláštní a ojedinělý, ale nebýt těch ojedinělých a zvláštních lidí, které v něm hrají a které on dokázal najít, nedokážu si představit, čemu bych se nakonec tak smál. Mlýny jsou příkladem toho, že jestli toto nepochopíte, nemáte vkus. Tak soudím já. Problém je, že sledovat "pouhý" televizní záznam není takové jako to vidět na živo. Člověk se tolik nesměje, kde by určitě chtěl a řada věcí mu nedojde okamžitě, tak jak by žádal. I tak je toto představení právem ohodnoceno jako jedno z nejlepších vůbec. Všichni ti herci totiž dokázali za tu dobu do dneška takových věcí, které se neztratí, že je nemůžete mít rádi, stejně jako Mlýny. Je to zvláštní, je to apolitické, ale rozhodně zábavné a humorné, jen je třeba se na tu Sklepní vlnu naladit. ()
Mlýny jsou jedinečnou a ucelenou ukázkou provokativně satirického stylu práce divadelního uskupení Sklep. A první polovina devadesátých let, čas rozjařeného optimismu, přála jejich způsobu zábavy. Vidět ono divadelní představení naživo, šlo by jistě o jeden z nejpovedenějších a nejrozdováděnějších večírků. Absurdita života socialistického vojáka povstala z nadšení a vytrysknutí dlouho očekávaného gejzíru živé vody svobodné tvůrčí práce. A co je na srdci a dává smyl, musí jít ven do života. S kousavě trefným nadhledem a neutuchající radostí ze života. Nedávná minulost stále žila ve vzpomínkách a jak se s ní lépe vypořádat, než v kritickém pohledu bizarní ironie? Je dohnána až na samou hranici a výsledkem je roztomilá taškařice, která se nechce zastavit, ale pokouší prorazit každou překážku a rozlévat životodárnou vláhu svobody po celé zemi. Hlavní postavou příběhu je vojín Maršík (zajímavý Jan Slovák) v největším vnitřním rozporu svého života uvědomělého a poctivého socialistického člověka. A pochvala je vždy lepší, než průser a skvrna na kádrovém posudku. Výraznou postavou je poručík Horáček (příjemný Tomáš Hanák) v alkoholickém oparu služební výdrže a praktických rad do života. Nejrozkošnější postavou je podplukovník Malík (skvělý David Vávra), osoba na hierarchicky nejvyšším stupínku kasárenského světa. Jeho pozice je zárukou největších gest i nejúdernějších slov. Jedinou ženskou postavou je rotmistryně Boženka (velmi zajímavá Monika Načeva), prostořeký posel a komentátor zpráv. Z dalších rolí: hlasitý Slovák, amatérský svářečský umělec a vojín Šimák (pozoruhodný Jiří Fero Burda, též v roli nespokojeného ducha mrtvého civila), prostodušší popleta, neoficiální hrdina a vojín Houska (zajímavý Otakáro Maria Schmidt), bezprostřední a poživačný kapitán Sládek (dobrý Ondřej Trojan), tichý vojín Čapek (Petr Koutecký), či opatrný desátník Toman (František Váša). Ve své době šlo o jeden z vrcholů nespoutané zábavy. I dnes je tento rozpustilý způsob nakažlivý svou veselostí a optimismem. ()
Herci do jednoho hrají super, ale ten humor tam nikde prostě nevidím. Na vojně jsem byl a na dva roky, tak nelze tvrdit, že by jsem nevěděl, o čem je řeč. Havlův humorný nehumor,resp. nehumorný humor, mi nesedí. Chybí mu lehkost, a nebo alespoň něco opravdu hlubšího k zamyšlení, co by se nemuselo mermomocí hledat, aby jsme nebyli nuceni říct, že to bylo sice pěkně zahrané, ale přesto velké hovno. Ty dvě hvězdy jsou jen za to, co předváděli herci divadla Sklep. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Trumpetista na střeše je hlavní osvětlovač. Hercům trvalo dlouho, než ho k tomu přemluvili a on sám se musel před tímto výkonem "posilnit". (ČSFD)
- Divadlo Sklep pozvalo na generálku i Václava Havla, ten kvůli pracovnímu vytížení nemohl, ale paní Olga pozvání přijala. Celou dobu se smála a pak jen dodala, že je to opravdu svérazná adaptace a že si je jistá, že by se to Vaškovi líbilo. (ČSFD)
Reklama