V údolí Elah

Haggis se rozhodl natočit další film o tom, že válka je pro lidskou psychiku špatná věc, ale bohužel v něm nepřinesl nic nového. Tommy Lee Jones sice předvádí solidní minimalistické herectví a Charlize Theron už zase dokazuje, že není jen pěkná tvářička bez talentu (Už to dávno víme, vrať se proboha k sexy rolím!), ale nějaký silnější zážitek se nekoná, protože jsme to už všechno viděli jinde a kapku lepší. 7/10 (19.02.2008)

Haggis "použitou" látku opět zpracovává po svém, jak se však film chýlí ke konci, nedostává se nám nic nového a nakonec ani žádné větší katarze. Haggis je zkrátka výborný scenárista, ale jako režisér má zkrátka občas výkyvy. Tommy Lee Jones předvádí spíš standard než oscarové výkony (nechápu jeho nominaci), naopak Charlize Theron ze sebe vydala (v rámci možností) maximum. 7/10 (02.03.2008)

Puvodne me tenhle film dost nudil, porad jsem cekala na nejakou tu akci, ktera by me vytrhla z Haggisova stereotypu. Ovsem konec me poradne prekvapil. Konecne vyplula pravda na povrch, ale hlavne - bylo polozeno tak moc otazek, na ktere je tezke odpovedet... Nuti to k filozofovani, ale zase ze by to bylo neco, co bych chtela videt podruhe...mozna jako knizka by to melo vetsi efekt. (15.01.2009)

Po ohromném úspěchu oscarové (a přeceněné) „osudové mozaiky“ Crash, kdy by mnozí čekali další efektní drama s hvězdným obsazením, přichází Paul Haggis s komorním psychologickým snímkem o zvláštním stavu, v němž uvízla americká společnost, paralyzovaná příliš dlouho trvající válkou v Iráku. Pátrání vysloužilého vietnamského veterána, vojáka tělem i duší, po zmizelém synovi, nese rovněž rysy detektivky. Očekávání napínavého thrilleru se vám však může krutě vymstít – režisér sice respektuje pravidla krimi filmů (objevování nových důkazů, výslechy svědků, odhalení pachatele), ale své pozvolné vyprávění staví hlavně na dialozích. Na můj vkus na dialozích příliš precizně vybroušených, následně naštěstí „zlidštěných“ přirozeným herectvím některého z charismatických herců. Těm samozřejmě vévodí Tommy Lee Jones, dobrej americkej táta, který si myslí, že rozumí současnému světu, ale postupné odkrývání pravdy ho přinutí přijmout jinou, drsnější realitu, než na jakou byl zvyklý. Zajímavá spirálovitá struktura filmu nás nutí všímat si detailů, neboť každá postava má ve scénáři své pevné místo a svým dílem přispívá k vykreslení titulního údolí Elah, stavu mysli, kdy váháme, kdo je Davidem a kdo Goliášem. Po pomalejším rozjezdu mě film zcela pohltil a různými tu šikovně (tajemný balíčk), tu méně šikovně (postupné posílání videí, zbytečná akční scéna) zakomponovanými „šponovacími“ prostředky držel v napětí. Otázky typu „proč detektivka Sandersová s takovým zápalem pomáhá chlápkovi, který jí nejspíš není moc sympatický?“, brzy odvane čas, zážitek z posledního, nejvíce skeptického záběru přetrvá. Nad očekávání výjimečný snímek. 80% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Radiq, BoXBe (07.04.2008)

Film, který mi v mnohém připomněl o rok mladší Eastwoodovu Výměnu. K oběma filmům jsem se dostal zcela náhodou, zcela nedotčen dopředu jakýmikoli znalostmi o tom, jaké téma film zpracovává, a o co tam vlastně půjde. O to silnější byl výsledný dojem, kdy jsem byl u obou filmů šokovaně svědkem toho, jak se film v určitém momentu zlomil ve zcela jiný film, nepoměrně drásavější a naléhavější než úvodní část. "V údolí Elah" řeší americký komplex války v Iráku, a to způsobem, který se s americkým patriotismem ani trochu nemazlí. Klín je vytloukán klínem a bolestivé trauma USA je představeno jako zrod nových a nových traumat. Zlo může zrodit vždy jen další zlo - jakoby tento bolestný poznatek byl přímo vepsán do tváře starého Tommyho Lee Jonese, který podobně jako Angelina Jolie ve zmiňované Výměně postupně zjišťuje, jak to vlastně bylo se smrtí jeho syna. Oba snímky jsou o to znepokojivější, že jsou založeny na skutečných událostech. "V údolí Elah" i "Výměna" jakousi filmovou autoterapií Ameriky. Nelehko sledovat, velmi nelehko... (20.04.2011)