V údolí Elah

Ako príznačné - kriminálka, ktorá sa pomaly transformuje v citlivú komornú drámu otca a syna, thriller, v ktorom je najsilnejšou zbraňou slovo, vojnový film, ktorý zobrazuje patovú situáciu na domácom fronte. Brilantný satirický Jarhead bol obzvlášť výstižným nihilistickým portrétom vojakov, traumatizovaných nemožnosťou zažiť skutočnú akciu, ale predsa nečinne prihliadajúcich jej dôsledkom uprostred vyprahlej a pustej "krajiny nikoho". Sam Mendes v ňom dokázal položiť i zodpovedať otázku, kam až tento stav môže zájsť a ako obstojí v konfrontácii s návratom do vlasti, na ktorú dovtedy len implicitne odkazoval. Lions for Lambs ešte otvorenejšie (i keď vo svojej podstate neobjavne a až príliš "akademicky") poukázal na politický rozmer vojny, o ktorý sa Anthony Swofford nezaujímal. Redford priamo úmerne rozdelil filmový priestor medzi jednotlivé vetvy prepleteného rozprávania, prítomného zároveň "doma" i "tam" a rozviedol krížový výsluch medzi až príliš idealizovanými, ale dôležitými postavičkami na jednotlivých spoločenských úrovniach. In the Valley of Elah je filmom o zavŕšení cesty poznačených Mendesových mariňákov, zahrabaných v ilegálnych aktivitách a úpadku životnej úrovne a štýlu, o ktorý boli pripravení spolu so všetkými ilúziami, do krajiny Redfordových patologických (avšak záleží len na uhle pohľadu) byrokratov a zničených snov. Vizuálny symbolizmus Jarhead sa tu premieňa v biblický návrat strateného syna, nenávratne pohlteného pôdou údolia Elah, miesta, kde zúfalý otec zvedie svoj posledný boj. Pomalá narácia a úsečná explanačná metóda podsúvania indícií vyžaduje od diváka veľkú dávku sústredenosti a keď ju získa, má už napoly vyhrané. Všetky postavy - systémom unavená detektívka, manželka netrpezlivo vyčkávajúca každý telefonát, vojaci zo synovej jednotky, nadriadení a šéfovia - sú dostatočne ukotvené a zastávajú (až na pár momentov) vierohodné pozície vo vývoji príbehu, ktorý nevolí vždy ten najočakávanejší a najlacnejší postup. V spätnom zrkadielku je príbehom dlhého lúčenia a hľadania pokoja, ktorý Hank nachádza až potom, čo si pozrie posledné video, ktoré syn zaznamenal na mobil počas svojho pobytu v Iraku. Haggis má dar vtiahnuť a nepustiť, ale je vidieť, že je viac doma v malých filmoch, ktorým dodáva pôsobivosť, aká chýba množstvu tých veľkých - a k tomuto dojmu veľa prispievajú i vynikajúci herci spolu s vždy precíznou Deakinsovou kamerou. 85% (07.03.2015)

Haggis "použitou" látku opět zpracovává po svém, jak se však film chýlí ke konci, nedostává se nám nic nového a nakonec ani žádné větší katarze. Haggis je zkrátka výborný scenárista, ale jako režisér má zkrátka občas výkyvy. Tommy Lee Jones předvádí spíš standard než oscarové výkony (nechápu jeho nominaci), naopak Charlize Theron ze sebe vydala (v rámci možností) maximum. 7/10 (02.03.2008)

Haggis se rozhodl natočit další film o tom, že válka je pro lidskou psychiku špatná věc, ale bohužel v něm nepřinesl nic nového. Tommy Lee Jones sice předvádí solidní minimalistické herectví a Charlize Theron už zase dokazuje, že není jen pěkná tvářička bez talentu (Už to dávno víme, vrať se proboha k sexy rolím!), ale nějaký silnější zážitek se nekoná, protože jsme to už všechno viděli jinde a kapku lepší. 7/10 (19.02.2008)

Po uřvaně hysterickém a tezovitém CRASH přichází Paul Haggis s umírněnou a rozjímavou reflexí války v Iráku a do čela nežánrového detektivního příběhu staví další ze svých sociálních typů, nositelů určitého statutu. Zatímco Maggie v MILLION DOLLAR BABY patřila do nižší vrstvy a kluci z VLAJEK NAŠICH OTCŮ zase do nižší střední, válečný veterán z V ÚDOLÍ ELAH představuje na předměstí žijící střední konzervativní vrstvu, která se není schopna vnitřně smířit s intervencí do Iráku._____ Myšlenka o Davidovi a Goliášovi (Elah je místo, kde se odehrál jejich souboj) naroubovaná na mladé kluky - vojáky - posílané do boje za Ameriku vyznívá do prázdna, ovšem závěrečné gesto "volání o pomoc" je naléhavé a chytré, nejen z hlediska myšlenkového vyjádření, ale i celkové výstavby a rámování filmu. Promítání VÚE spolu s REDIGOVÁNO na festivalu v Benátkách snad ani nemůže být náhoda - oba filmy totiž říkají, že oficiální média nám zatajují pravdu a podstatná je analýza obrazu, která nám onu pravdu, popř. "vrstvy" pravdy odkryje._____ Zajímavý a zábavný je i paralelizmus s coenovskou TAHLE ZEMĚ NENÍ PRO STARÝ, což jsou oba filmy, z kterých vyprchal život a nesou se v poklidném, až mrtvolném tempu, které vypovídají o tom, že proměna země v agresora má své kořeny v žánrech a žánrové postavy (ať již je to westernová a thrillerová nebo policejně-detektivní) zasazují do našeho světa. VÚE se tak bez klišé a schémat neobejde a vlastně je i komentuje. Ale přestože má po ruce Haggis i na malém prostoru famózního Brolina a výborného Tommy Lee Jonese i za kamerou Rogera Deakinse - tedy lidi, s kterými spolupraccovali Coeni na TAHLE ZEMĚ NENÍ PRO STARÝ (o "servírce" z bistra z VÚE a sekretářce z TZNPS ani nemluvě), nenatočil postmoderně zábavné umění, ale přespříliš klasický film, který není pro mladý. (07.02.2008)

Stejně jako se na válku v Iráku bude nahlížet jinak za 20 let, tak i tento Haggisův film přišel moc brzy a bude chvíli trvat, než bude doceněn. Společenská kritika o to naléhavější, že na nikoho nesvaluje vinu, nikoho zbytečně neglorifikuje, jen předvádí, že se to "strašně posralo". A tak to zřejmě cítí většina americké střední třídy. Dokonce ani závěr s vlajkou mi nepřišel trapný, byť jsem ho podvědomě očekával. Silné volání o pomoc, které zřejmě zůstane nevyslyšeno... (06.11.2009)