Vlkodlak

Je to již nějaký pátek, co jsem byl naposledy v Aeru na Festivalu otrlého diváka. Budou tomu už 4 dlouhé roky, co jsem viděl korejský S&M snímek Gojitmal, ze kterého si pamatuji hlavně ujetý hudební doprovod. The Wolfman je na tom rozhodně mnohem lépe než můj první zážitek, ale svou kvalitou bych ho přirovnal přesně k Wolverine. Máme tu několik kvalitních - převážně akčních sekvencí, pěknou hru světel a stínů, Elfmanovu hudbu, která byla přesně podle mého gusta. Na druhou stranu se tu setkáme s občas nevkusným CGI, holt digitál dnes vládne světu. Herecké obsazení sice vypadalo také jako bod k dobru, ale postavy se mi zdály dost ploché a emoce nikde. Nejlíp to zahrál asi Hugo Weaving, který měl koule i vtip, Benicio Del Toro se tak nějak prokousal až k samotnému závěru, Emily Blunt - ok, více mě opravdu nezaujala a Hopkins na mě působil už nějak vyschle. Lekačky byly jinak čekané, butalita+krev na slušné úrovni a nebýt těch otrlých (čti opilých) diváků, kteří doslova permanentně chodili vyprázdnit své údy, možná by byl zážitek o něco lepší (alespoň létajících kelímku s pivem jsem se naštěstí tentokrát nedočkal). Každopádně by neškodilo vyměnit režiséra a předělat scénář, tam bych viděl ty hlavní nedostatky Wolfmana. (6/10) (14.02.2010)

Johnston je sice nevěrný originálu, ale je více než věrný duchu i atmosféře klasických universalovských horrorů. Jak těch slavných a zdařilých, tak i těch kouzelně béčkově naivních typu "kdekdo versus kdeco". Více žádat ani nešlo. Navíc je vidět, že tvůrci ty filmy milují (důkazů jsou kvanta, kupříkladu scéna s lékařským sympóziem, kdy se odkazuje na původní záměr originálu před zásahem studia). A nejen proto mě stylově na svatého Valentýna srdéčko plesalo naprostým nadšením po celou dobu projekce, čímž zabraňovalo rozumu oprávněně připomínkovat, že místy jsou neshody s producenty na finálním sestřihu přeci jen docela (no dobře, tak tedy docela dost) znatelné. (16.02.2010)

Originál ideálně uzpůsobený dnešku, to aniž by ztratil svůj původní feeling, ale přitom dostatečně odlišný na to, aby se nedal označit za bezcennou kopii. WOLFMAN (první přímý remake klasické verze z roku '41) se může pyšnit zajímavým twistem, bezchybně zmáknutým prostředím Anglie konce 19. století (jak temnými lesy poblíž zapadlého panství, tak Londýnem), charismatickými pány herci (na prvním místě Hopkinse), chvályhodně skromnou love story, ale také slušnou porcí trhání, drásání a kousání. Netvor sám (jak v přeměně, tak ve finální verzi) se vyvedl a svým vzezřením čerpá hlavně z originálu. Po stránce zběsilosti a hrubé síly uspokojí, nic se ale nepřehnalo. Celkově je to podívaná poměrně komorního rázu, čili zapomeňte na nějaké popkornové orgie. Nejsem unešen, ale dopadlo to velmi dobře, těžko bych doufal v něco víc. A ne, nenudil jsem se. Nejslavnější vlkodlačí příběh se myslím úspěšně zahryzává do šíje nového milénia. (18.02.2010)

Soundtrack Danny Elfman: 1. Wolf Suite Pt 1 [4:12] ,2. Wolf Suite Pt 2 [5:55] ,3. Prologue [2:57] ,4. Dear Mr. Talbot [1:45] ,5. Bad Moon Rising [0:59] ,6. Gypsy Massacre [2:24] ,7. Wake Up, Lawrence [5:17] ,8. The Funeral [4:13] ,9. The Healing Montage [2:50] ,10. First Transformation [3:30] ,11. You Must Go [3:46] ,12. The Antique Shop [3:32] ,13. Country Carnage [2:31] ,14. Be Strong [2:31] ,15. The Madhouse [5:32] ,16. Reflection/2nd Transformation [4:12] ,17. The Traveling Montage [4:27] ,18. The Finale [4:11] ,19. Wolf Wild #2 [1:27], (14.06.2011)

Zákony vlků, potažmo vlkodlaků jsou nemilosrdné, leč opodstatněné. Tak i „Wolf Man“(1941) a „Wolfman“(2010) si nemohou přiřknout jednoznačné vítězství. Neovlivněna originálem a oproštěna od malicherného hnidopišství jsem byla přímo s lačností vtažena tímto magickým svitem měsíce matně zalévajícím scenérii ponurosti viktoriánského venkova s již nahlodávající zchátralostí šlechtického sídla v popředí. Těmito chodbami se svou stále neutuchající rozhodností, v této chvíli, ale „přetěžce zkoušenou“, kráčí vládce celého panství Sir John Talbot(brilantně ztvárněn Komturem Anthonym) vítající po letech zpět svého rozmařilého syna Lawrence(Benicio s uhrančivým pohledem) hledajíc u něj útěchu pro tragickou ztrátu druhého syna Bena(sežrán zaživa), po kterém zůstává slzami svázána, též snoubenka Gwen(unylou Emily by ani kousnutí neprobralo). Posléze jim je v patách(i tlapách).., také inspektor Abberline(Hugo drtič), věčný to slídil a neodbytný ohař, který zachytil horkou stopu a té se hned tak nepustí.Ta nejtíživější tajemství, však ukrývají útroby neprobádaných hvozdů, jejímiž temnými zákoutími se plíží zákeřní tvorové noci, kteří prahnou po tom, až mezi ně vstoupíš. //„Tahle dáma co žhne bílým ohněm a smrtelníci ji nazývají Luna, ozařuje podlahu mé koupelny..“ (17.06.2010)