Konec velké epochy

Paralela ke společenským událostem vybočila poněkud ze žádoucího, převažujícího, povoleného (nehodící se škrtněte) způsobu uvažování. 1) Neobratné politické narážky dnes působí polopaticky a lacině, ovšem ve své době tomu tak asi nebylo. Je divný, že jdou, když nemusejí..._____ 2) Fakt, že inscenace předznamenala nepsanou smlouvu režimu gulášového socialismu s obyvatelstvem o pár let později, je očividný a už jen díky tomu stojí film za zhlédnutí._____ 3) V době vzniku 4*, po osmašedesátém 5*, nyní už jen 3*. (19.12.2019)

Pozoruhodný a svým tématem a naléhavostí velice dobový snímek-podobenství. Jen mi připadá příliš divadelní a některé postavy jsou natolik typizovanými nositeli postojů, že se dá odhadnout, jak se zachovají. Trochu z toho kouká šablona a některé herecké výkony jsou dost teatrální. S vědomostí věcí následujících (srpnu 1968), je to však vlastně snímek prorocký. (10.04.2011)

Poměrně zdařilá televizní inscenace zachycující okamžik (po)zastavení se lidstva v lemovské situaci kontaktu s mimozemskou civilizací, komorně představený na pestrém populačním vzorku osazenstva velkoměstské kavárny. Lidstvo je výstižně představeno svou okamžitou silovou reakcí (očekáváním meziplanetární války a přípravami k ní), danou sebeprojekcí; na druhou stranu i mimozemští „okupanti“ ve svých anoncovaných krocích dokonale reprezentují totalitní moc bránící se společenské proměně. Rozporem charakteristiky mimozemšťanů však zůstává, že zatímco se jejich myšlení vyvíjelo zcela odlišně od lidského (jak sami zdůrazňují), stále vycházejí ze zavádějící představy existence (jakýchkoli) nezlomných faktů, na níž vystavili svou představu o hrozícím konci Země. V každém případě musím ocenit výborné herecké výkony a účinně navozenou temnou, klaustrofóbní atmosféru, jíž procházejí echa dávných otázek po smyslu, povaze a původu lidské existence, jaké si již ve druhém století po Kristu pokládal Klémens Alexandrijský: „Kdo jsme byli? Čím jsme se stali? Odkud jsme byli? Odkud jsme sem byli vhozeni? Kam spějeme? Odkud máme čekat vykoupení?“ (07.04.2011)

Hovoří CML: Co jste si nadrobili, to si taky snězte. Pozoruhodná dobová angažovanost nerozlišující mezi Východem a Západem. Pro a proti lidstva v tanci dialektiky velkých dějin a malých životů. V přímém kontrastu k tomu je přílišná modelovost postav a jejich reakcí. Skanzen protektorátní a postprotektorátní generace. Ze všech těch živočišných druhů je nicméně jeden podivuhodně autentický a dosud trvající: instalatér Krása. Celkový dojem: Tak nějak jsem si vždycky představoval soudobé německé eticko-filosofické divadelní hry. "Život je to, co bolí. Vemte si na sebe něco, Evičko, je tam zima." (15.12.2011)

Videl som iba dva Moskalykove filmy a oba boli nanajvýš priemerné. Ani tento televízny zázrak nebol výnimkou a iba zo zvedavosti som ho vydržal sledovať do konca. Slabá bola pravdepodobne už samotná predloha a nenápaditá Moskalykova réžia spoločne s plejádou známych a prehrávajúcich hercov výsledok nevylepšila. Za najväčší nedostatok považujem žánrovú neujasnenosť, pretože systémom z každého rožku trošku sa dobrý výsledok nedá dosiahnuť. Aj tie tri hviezdičky v tomto prípade neznamenajú slabý nadpriemer, ale zreteľný podpriemer. (25.11.2019)