Napříč vesmírem

Skvělá podívaná pro fanoušky muzikálů a pravděpodobně i jedné liverpoolské kapely.. bohužel já jsem spíš milovník Liverpoolu než Beatles :-) Dovedu si představit, že kdyby to nebylo zabalené do toho bizardního kýčovitého kabátku, tak by mě hlavní pár okouzlil a já jim klidně dala plný počet. Evan Rachel je totiž neskonale kouzelná a talentovaná a Jim Sturgess docela sympatický, i přes ten falešný liverpoolský scouse. Jejich příběh navíc začal neskonale svižně a dobře, přesně takové romance mě prostě baví. Ale uprostřed najednou jakoby tvůrci zapomněli, o čem, že to mělo být a snažili se tam násilím nacpat různé kýčovité, umělé a nepřirozené zhovadilosti. Vata, vata, vata ! Později jakoby si vzpomněli, že je to vlastně příběh o velké lásce a k dvojici se vrátili. To už jsem ale byla znechucená tou psychedélií, u které jsem si připadala jako květinové dítě. Navíc.. budu upřímná, já zkrátka nenávidím muzikály. Čest výjimkám jako Moulin Rouge, který se toho žánru dokázal zhostit s grácií, vtipem a nadsázkou. Nechápu, proč si někdo libuje v tom, vnést do lidského příběhu umělost a nepřirozenost. U zpívaných scén mi bylo občas vážně trapně (Bono), nudila jsem se, písničky nebyly nijak zapamatovatelné a průměrné podání herců to ještě více kazilo. Stručně a jasně další film, u kterého je mi hodnocení záhadou. Liverpoolu je pro těch pár scén do nezajímavého filmu škoda. (06.06.2013)

S Across the Universe je to těžký. Určitě nemůže obstát jako klasický muzikál. O příběh tu téměř vůbec nejde, pořádné charakteristiky hrdinů se vlastně vůbec nedočkáme a muzikálové scény působí tak staticky a suše až to člověka zarazí. A možná v tom je to kouzlo. Nebál bych se říci, že přestože jde o muzikál, písničkové scény film spíš zdržují a působí nějak navíc. Samotný příběh je pak poslepovaný jen tak, aby se dalo těch pár písniček dohromady. Jenže tady nejde o efekt. Julie Taymor hodně riskuje a pohybuje se na tenkém ledě, občas se jí nějaká scéna nadmíru povede a jindy je vidět, že nápad sice byl, ale nějak se z toho ta působivost vytratila. Proč tedy dávám čtyři hvězdičky? Protože je to originální a vyzývavě jiné než všechny ostatní hudební filmy. Líbí se mi nápad nechat vlastně tu nejvíce podbízivou stránku filmu pasé a nesnažit se o pouhé rozpohybování obrazu do rytmu, ale hlavně o to, dostat diváka do analytického způsobu vnímání a přemýšlení nad filmem... (29.01.2008)

Muzikál, který vám nasadí do hlavy Brouky ...Julie Taymor roztáčí lásku za časů vietnamské cholery do spirály barev, rentgenových koláží, cirkusových výstupů a vizuálních jisker v rytmu Beatles. Jude a Lucy jsou dokonale zahrané figurky pragmatického hlasu a pacifistických ideálů, evoluce a revoluce. Stejně jako Across the Universe, který rozrušuje pravidla muzikálového žánru, vyprávěcí postup připomíná rozsypaný pytel blech a celé hraní si na povrchnost má v sobě jakýsi zlomyslný antihollywoodský duch. Kontrast strnulé zmraženosti křoví a živelně zpívajích hrdinů, každodenních pohybů namísto tradiční taneční choreografie, používání klišé a subverzivních momentů na ploše jednoho videoklipového střihu může tenhle snímek komerčně pohřbít, protože trailery lákaly na něco mainstreamovějšího. Ve mně ale tenhle rozporuplný snímek probudil melancholii, touhu podupávat a tančit a obdiv k nápaditým, ale surreálným vizuálům, které jsou stejně šílené, jako geniální. Love it or leave it. 80% :-) (12.10.2007)

Zasazení milostného příběhu do divokých 60. let by byl skvělý tah, kdyby ústřední dvojice byla něčím zajímavá a celý muzikál táhla. Taymor však hodně času věnuje vietnamské válce, protestujícím na demonstracích a hudebníkům na drogách, takže oba charaktery ani nemají dostatečný prostor zaujmout. Nebýt éterické krásy Wood a nadčasových hitů Beatles, tak je to nekoukatelné. (14.11.2022)

Ne, tohle mě opravdu nebaví, Julie. Jsem ochotný chápat veškeré parafráze, ale odmítám se adaptovat na film, který prostě nefunguje. Across the Universe je totiž přehuštěný liniemi, až z toho oči bolí, písničkové sekvence povětšinou jen nudí svou nezáživností a nesofistikovanou interpretací (Evan Rachel Wood by si za prznění některých songů zasloužila pěstí) a když už se tedy režisérka zaměří na romantickou linii, dojdou jí po půl hodině nápady a upadne do škatulky plné klišé, která mi srdeční šelesti rozhodně nezpůsobuje. P.S.: Závěr s All you need is love považuju za jednu z největších parodií v dějinách kinematografie. Vážně. (09.11.2007)