Číslo 9

Rovnou k věci. Číslo 9 je totální mix terminátora-scénáristické nesmyslnosti-krásné animace a křesťanství. Všechny elementy se propojují a dávají divákovi 79 minut dlouhý, pěkný, ale hloupý film, v kterém nejsou silné charaktery, pořádná motivace ani chytrost. Je to škoda, protože Shane Acker viditelně (z původního kraťasu) ví, co chtěl ukázat, ale kvůli komerčnímu ladění a "cizím penězům" musel koncept trochu pozměnit a dodat mu velkoleposti (stroj), větší přístupnosti diváků (více postav a jejich hlasy) a jakousi filozofickou rovinu okolo křesťanství (konec). Bohužel vše zmíněné je možná efektně vypadající v krásné animaci, ale hloupé. Zamyslete se nad celým příběhem a musíte smutně pokývat, že scénárista moc nemyslel (nechci spoilerovat, kdyžtak ve vzkazu:)). Velmi hezky animovaný snímek se pak stává spíše jemným náhledem do postapokalyptické (mimochodem krásně zpracované) budoucnosti lidstva, ke které každým dnem stále jistěji směřujeme. Vizuál opět vítězí nad obsahem i tvůrci samotnými a jen tak na okraj, hráli jste Little Big Planet? :)) Slabé 3* za krásnou animaci a prostředí, které se v animácích nevidí denně. Více zde. (11.10.2009)

Začátek si udržel mojí pozornost... asi deset minut. Pak nastoupil - omlouvám se všem, které by to mohlo urazit, nebo pohoršit, ale jinak to opravdu nazvat neumím - nehorázný americký kýč. A ten si mou pozornost neudržel, ba se mi zdá, že si ji ani nezasloužil. Možná měl Shane Acker zůstat u svého jedenáctiminutového kraťasu z roku 2005, protože tím, že čas kraťasu vynásobil sedmkrát, světu nedal nic nového. Ano, ponurá ukázka postapokalyptického světa byla velmi zdařilá, možná, že bych ji mohla nazvat animovanou tváří Orwellova světa 1984, ale to jen možná a namátkou. Někdo tu píše o strhující akci, která mi strhující rozhodně nepřišla, spíše mne nutila se starat o to, jestli bych si náhodou neměla nalakovat nehty, což jsem taky stihla, a to se mi u dobrodužných fantasy nestává... Film by to byl dobrý, kdyby si dokázal udržet pozornost. A asi to i shazuje fakt, že jsem si ho zařadila mezi své nejočekávanější filmy roku 2009. (31.01.2010)

Střídavě strhující (akce!) a "strojově sterilní" povídka, které do statutu strhujícího filmu zbývá zaplnit spoustu mytologických (s velkými uvozovkami) děr. Přiznávám, že i přes ten vyvanulý scénář bych chtěl nášup - svět je to tajuplný (i když trochu nekonzistentně tajuplný) a v jistém ohledu pojí to nejlepší z poetiky Planescape: Torment s tím, na co se dobře kouká ve filmech s obřími naštvanými roboty. (07.09.2009)

Výborný Ackerův námět z krátkometražního filmu převeden do celovečerního kabátku a je vlastně skoro stejný jako jeho předobraz, v dobrém i ve zlém. Nápad je to zase výborný, atmosféra je pěkně tajuplná a dětem se to asi moc líbit nebude, protože humor tu není prakticky žádnej. Je tu ale hromada akce, která je fakt nářezová. Už dlouho si nepamatuju v animovaném filmu tak promakanou a zábavnou akci. Je přehledná a má tempo,takže celej film hodně rychle uteče, protože akce je tu prakticky každou druhou či třetí scénu a navíc je to dost krátký. Kecací pasáže jsou většinou taky fajn a je příjemné po dlouhé době vidět v kině animák v originálním znění, takže si člověk může užít např. Jennifer Connelly nebo Crispina Glovera. S filmem jsem měl jenom jeden problém, a to že ten nápad a tajuplný svět okolo byl využitej jen tak napůl a dalo se z toho vytřískat daleko víc. Příběh je hodně jednoduchej a postavy jsou sice fajn, ale jen jednoduše načrtnuty. I tak jsem se ani chvilku nenudil a celý si to příjemně užil, jenom kvůli tomu jednoduchýmu scénaři nevim, zda by mě to bavilo i na podruhé. (10.09.2009)

Hned co jsem se pohodlně usadil (na sedačce s číslem 8, na sedačku 9 jsem obřadně posadil batoh) mě pohltila dokonalá atmosféra balancující mezi cyberpunkem a druhou světovou válkou. Ta, přiznám se, mě dostala už v onom desetiminutovém kraťasu. Parta čísílkových panáčků, z nichž každý je něčím jedinečný (feťák osmička, panovačný jednička atp...), bojuje proti geniálně navrženým strojům ehm... STROJE, který se po letech vzbudí. Atmosféra je (vím že se opakuju) dokonalá, akce našlapaná + je jí i dost a postavičky jsou sympatické. A přece je něco špatně. Ackerova vize a námět si totiž zaslouží promakanější příběh. Scénář Pamely Pettlerové je vysloveně odfláknutý a děravý. Všechno je vysvětleno jaksi zkratkovitě a hrdinové v podstatě chodí sem a tam na stejné místa. Přitom tu byl k prozkoumání celý pustý svět. (11.09.2009)