Prosíme přetočte

Příběh o dvou kamarádech, co se snaží zachránit malou videopůjčovnu tím, že vymazané kazety přetáčejí svými verzemi slavných filmů, a to za použití všech možných i nemožných prostředků, tak od takové synopse jsem si sliboval neuvěřitelně vtipnou zábavu. Film začal, minuty ubíhaly a mně došlo, že francouzský podivín Gondry nám nachystal něco trochu jiného. Jen párkrát jsem se hlasitě zasmál, ale takový ten přitrouble spokojený úsměv, tak ten mi z tváře nezmizel ani na minutu. Komici Jack Black a Mos Def se tentokrát upsali něčemu trochu jinému, než je čistá komedie. Prosíme přetočte je totiž něco jako Gondryho milostné vyznání - vyznání lásky k filmovému médiu. Takové vyznání, které nám například připravil už Martin Scorsese s Letcem, Quentin Tarantino s Kill Bill, Peter Jackson s King Kongem, Tim Burton s Ed Woodem (ten je Prosíme přetočte asi nejbližší), Kerry Conran se Světem zítřka nebo Steven Spielberg se čtvrtým dobrodružstvím Indiana Jonese. Tito uznávaní tvůrci projevovali svou lásku k filmu spíše v náznacích, prostřednictvím formy vyprávění a celkovým zpracováním, zato Gondry zobrazuje už samotné kouzlo tvoření filmů, zapálení pro věc a odhodlání jejich tvůrců. Když jsem viděl, jak některé scény ze slavných filmů opět ožívaly pod rukama nadšenců v improvizovaných podmínkách, srdce mi poskočilo. V tu chvíli jsem dokonale chápal, proč Gondry tento námět nevyužil pro natočení ztřeštěné komedie, na kterou se pohrnou davy a místo toho stvořil tuhle filmovou reflexi se srdcem. Ono se Prosíme přetočte dá taky chápat jako jakýsi manifest nezávislých filmařů. Varovně zvedá prst nad tím, že se s filmovým médiem čím dál tím víc zachází jako se spotřebním zbožím. Zamysleme se - nezávislí filmaři jako Jim Jarmusch nebo Lars von Trier, tak tito tvůrci nikdy nesklouzli do komečních vod, i když měli možnost a místo toho se stále drží svých nízkorozpočtových "malých" filmů, které z nich boháče neudělají. Ale proč? Jednoduše protože Hollywood (velká komerční mašinérie) bere film hlavně jako byznys, zato nezávislí tvůrci ho považují za umění a točí, protože je to naplňuje a baví - rádi tvoří. Tak to přece chodí - buď něco děláte pro peníze nebo to děláte, protože vás to baví...anebo jste někdo jako Michael Bay a dělat obojí naráz. Že se mi tyhle všechny věci prohnaly hlavou při sledování Prosíme přetočte, to je ten hlavní důvod, proč si tohohle filmu tak moc vážím. Spoustu lidí asi moc neohromí a asi jim bude připadat i nudný, ale já jsem naprosto spokojený. Miluji film a rád se dívám na film, který mi dokazuje, že nejsem jediný. (01.07.2008)

Škoda. Byl jsem na tenhle filmík hodně zvědavej. Vím, že točit amatérský snímky není žádná prdel a tak snímek skýtal určitě zajímavý potenciál na vděčné téma a ne, že bych se nepobavil, ale dalo se z toho prostě vytřískat víc. Nemůžu se tohohle pocitu zbavit. Takže je to taková zábavná jednohubka, která neurazí ani nenadchne. Každopádně nechci přehnaně kritizovat vím, že zvládnout udělat svůj vlastní film opravdu není sranda. A tenhle snímek to téma celkem trefně vystihuje, ale něco tomu chybělo.60% (08.03.2014)

Film Be Kind Rewind, alebo ak chcete Prosíme pretočte je presne taký aký som očakával, že bude. Taký, aký som nechcel aby bol. Z takého námentu aký film má by sa dala natočiť vážne šialená a celostopážovo vtipná komédia. Gondry to poňnal trochu inak a film nie je až taká komedia ako sa z traileru môže zdať. Jack Blak opäť ukázal, ako je geniálny komediant a práve on držal film v nadpriemerných vodách. Inak tomuto dielu udelujem cenu za najnevtipnejší koniec v komédií, ale zato domímavý a milý. 75% (17.06.2008)

Škoda toho občas drhnoucího těžkopádného humoru, protože jinak i tento čtvrtý filmový počin Michela Gondryho stvrzuje jako tvůrce, jehož invence, spojená s jakousi dětskou hravostí nemá v současném filmovém světě obdoby. Není to film pro každého, stejně jako jím nejsou třeba „Věčný svit…“, či „Nauka o snech“, protože z jejich nezvyklého způsobu vyprávění zřejmě nejednomu divákovi naskakuje kopřivka, ale pokud akceptujete a posléze si zamilujete jejich poetiku, má Michel Gondry u vás vyhráno. A navíc - přeci nemůžete nemilovat filmy tvůrce, který umí složit Rubikovu kostku nohama a ještě to na internetu hrdě prezentuje :o)) (19.06.2008)

Líbí se mi, jak tu na sebe narážejí dva světy - jedni skutečně řeší "objektivní kvality" a druzí se do filmu prostě položí a jen se přiblble usmívají. A je to takový ten niterní smích, kdy vás přepadne melancholie. Z časů, co bývaly. Plných nadšení z toho, že se ty obrázky hýbou a dokážo mít duši. A pokud ten rozdíl vnímám, asi není co řešit, jsem s těmi druhými. Největší doják poslední sezóny a spolu s Životem v oblouznění v čele pelotonu mého soukromého žebříčku "pocta filmu". (11.09.2008)