Zmatená duše

Čtyřicátníkovi šibe a nejlíp se cítí sám při sjíždění trilogií a golfovýho kanálu. Jednou se mu pokusí pomoci zachovalá padesátnice, ale ve chvíli, kdy na toho pokrytce vypadne ze skříně její kostlivec, otočí se k ní zády, aby mohl znovu-upnout svoji víru v uzdravení na lásku k roztomile potrhlý pětadvacetiletý šťabajzně. Toho konceptu, že i když je chlap totálně v prdeli, starej, nemehlo, podivín, blbeček, gauner či šprťák, je to fuk a scénář ho ziskem lásky fešandy nakonec stejně vezme na milost, ale ženská, chudák, musí bejt chytrá, trhlá jen, dokud je to milý a v mezích a hlavně – krásná a minimálně o 10 let mladší než hrdina, mám už plný kecky. Chápu, že přát Chandlerovi na klepkách (i když je magor - což jsme semtam všichni) srdce řekněme ošklivý tlustoprdky (nebo i jen průměrný paní) je pro obecenstvo složitější, neřku-li nemožný, ale aspoň ze života. Tohle už mě nudí - jako, bohužel, celej film, kde mě navíc většina postav jen štvala. Za polovic... (04.10.2011)

Kde se tu bere to hodnocení? Asi nejnudnější romantická komedie, kterou jsem kdy viděl. Matthew Perry byl příšernej. Asi to mělo být deprimující, ale ono to nebylo nijaký. Když se objevila slečna pro romantickou zápletku, měl jsem radost, že je příjemná a pěkná. Jenže proč by spolu měli být, nebo proč jim to neklapalo, to šlo už úplně mimo mě. Nakonec pro mě měl film jediné pozitivum. Ten koloběh po psychouších a léčení depersonalizace. Obzvláště nádherná a děsně sexy řádící Mary Steenburgerová. I přes jejích 55 jsem hlavnímu hrdinovi chvíle s ní dost záviděl. (03.01.2011)

Každý se občas cití jakoby mimo realitu, jen někdo to hůř nese, takový film ze života. Je vidět, že Matthew Perry dokáže nejen hrát potrhlého vtipného Chandlera (seriál Přátelé), ale také duševně nemocného, co se skutečně tváří jako by byl v jiném světě. Jestli se někdo někdy bude chystat natočit další film o autismu, budu doufat, že autistu bude hrát Matthew. Dokáže film peprně okořenit. Od filmu jsem očekávala více, bohužel to chvílemi nebralo žádné obrátky a místy mě to nudilo. (17.10.2010)

Lahôdkový zážitok. Takýto typ filmu je presne to, čo potrebujem, aby sa stav mojej mysle dostal do bezváhového stavu, môj systém sa reštartoval a spustil sa pohodový režim úplnej spokojnosti. A som rád, že práve týmto filmom som si nechal zájsť chuť po otravnom zážitku z posledného trýznivého ne-filmového pokusu, ktorý som absolvoval. Film je totiž jedným veľkým scenáristickým briliantom a ešte väčším hereckým diamantom. Skvostnými dialógmi je opradený celý dej, každá veta a v nej každé slovo tvoria perfektnú symfonickú súhru, ktorú som hltal každou sekundou. Scenár je veľmi inteligentný, psychologické témy sú však spracované tak, aby z nich boli nadšení intelektuáli i laici. Pomer komédia/dráma je veľmi pozorne vyvažovaný, romantická atmosféra dodáva filmu lahodný šmrnc, v žiadnom prípade však neuškodí. Nezávislo-komerčné ladenie mi vyhovovalo a viditeľne vyhovovalo aj hercom, ktorí vo svojich rolách doslova žiarili. Matthew Perry si ma získal prakticky behom pár sekúnd. Škoda, že ho v podobných filmoch vídavame takto sporadicky. 90%. (06.10.2009)

Ťažko nazvať film romantickou komédiou, keď tej romantiky málo a koniec hlavne z tohto pohľadu nie celkom uspokojivá. A chémia to tiež až tak nie je, hoci sa snaží film privodiť úsmevné situácie. Vždy sú však na pozadí tej necitlivosti a otupenia. Antidepresíva, hlava nie v poriadku. Goldberg tvrdil, že film natočil podľa vlastných zážitkov a pocitov. Dnes už vieme, že lepšie ako Perryho ho obsadiť nemohol, pretože ten film ním dýcha, to je on! povie si veľa divákov. Zároveň dôkaz toho, že môžeš filmovať pozitívne, môžeš hľadať východiská, vidieť možno riešenia v láske, ale ak to sám neaplikuješ do života, ostanú po tebe len tie filmy a desiatky miliónov na účte, ktoré si nestihol minúť. (10.04.2024)