Sbohem, Bafano

Film ví, čím chce být, jen si někteří autoři komentářů zjevně ve 2/3 filmu zakrývali oči nebo si vařili kafe. O Nelsonovi Mandelovi a situaci v JAR je ta zbylá třetina a nutně nemůže stačit k tomu, aby byla vyčerpávající, navíc si nemyslím, že to bylo cílem. Proč vyčítat filmu, že o něčem nebyl, a nezmínit to, o čem byl??? (20.07.2009)

Vynikajúca dráma zachytávajúca skoro 30 rokov pobytu za mrežami Nelsona Mandelu a jeho dozorcu Gregoryho spracováva ťažkú tému apartheidu v JAR v 2. polovici minulého storočia. Pozoruhodný je aj prerod v myslení Gregoryho a jeho rodiny s pribúdajúcimi rokmi a odmäk politickej situácie v 90tych rokoch. Až som mal ku koncu pocit, že sa lúčia dvaja dobrí kamaráti... U mňa 4.5*. (03.08.2008)

Skvělé drama, které u mě bude mít stejné místo jako žánrově podobné snímky Hotel Rwanda a Schindler's List. Goodbye Bafana je ale více politický a neukazuje nám denní tragédie apartheidu, o kterých se jen jakoby okrajově dovídáme z novinových článků, zaměřuje se především na dozorce Gregoryho, jeho rodinu a jeho rozvíjející se vztah s Nelsonem Mandelou. Hned na začátku mě napadlo, že jsem doposud neslyšel o žádném filmu o apartheidu, a byl sem dost napjatej jak to dopadne (po filmové stránce samozřejmě). Dopadlo to velmi dobře, škoda jen neinvenční kamery, jinak hudba Daria Marianelliho je úžásná a tři hlavní představitelé také. (Dennis Haysbert ale vypadá jako Denzel Washington a to mě trochu mátlo). 85% ... "There shall be peace and friendship. Let all who love their people and their country now say, as we say here: "These freedoms we will fight for, side by side, throughout our lives, until we have won our liberty."" (18.03.2008)

Hisoricky korektní, dokumentárně laděný snímek o Nelsonovi Mandelovy a jeho britskému dozorci Josephu Fiennesovi. Ačkoliv je divák od jeho pobytu ve vězení až po jeho osvobození svědkem historické události, filmu chyběl výraznější spád a chvilkami jsem se nudil. Politické drama se dá natočit i krapku svižněji... * * * (15.01.2012)

Odsúdenie apartheidu formou zmeny postoja spočiatku zanieteného dozorcu má niečo do seba. Mandela hrá síce iba sekundárnu úlohu, no prostredníctvom nenápadných fragmentov vyzdvihuje režisér jeho úlohu v boji za rovnocennosť, jeho charakter a v neposlednom rade aj túžbu po novej JAR. Chýbajúce komplexnejšie zobrazenie problematiky nahrádza pohľad jednotlivca a ten nie je vykreslený vôbec zle. (26.01.2009)