Sbohem, Bafano

Sbohem, Bafano neví, jestli má být politickou agitkou, životopisem Mandely nebo příběhem dozorce a jeho činů, které se promítají do jeho rodiny. Tato neujasněnost je hlavní problém snímku. Film se snaží pokrýt všechny zmíněné dějové linie, ale ve výsledku působí všechno nedotaženě. Druhá velká chyba je obsazení Diane Kruger, která by se teda (ruku na srdce) měla zabývat něčím jiným, než herectvím. Její hraní je jeden velký dvouhodinový afekt. Bohužel ale je Diane živoucím důkazem mnohdy kruté pravdy, že s pěkným obličejem se zvládne všechno. Lehký nadprůměr. (11.09.2008)

Na současnou dobu politicky korektní pohled na osobu Nelsona Mandely očima jeho bývalého dozorce. Neupírám bývalému dozorci, podle jehož vzpomínek vznikla nejprve kniha a posléze film, snahu co nejvíc objektivně podat zprávu o svém setkání s Nelsonem Mandelou a jak to ovlivnilo jeho život i nazírání na apartheid. Jenže od vzniku knihy uplynula řádka dní, co se dřív nesmělo říkat, je dnes naopak žádoucí říkat, a tak není divu, že film vypadá jako agitka. A nejenom jako agitka, ale jako pohádka. Na jedné straně jsou ti hodní, kteří bojují za nezávislost JAR, a na druhé ti zlí bílí, kteří zemi uzurpují a vysávají. A mladičký dozorce, který do té doby věřil proklamované spravedlnosti ze strany bílých, po setkání s charismatickým vůdcem pomalu, ale jistě mění názor. Tenhle film (jenž se veze na nedávno objeveném zájmu filmařů o Afriku) než filmařinou (i když kamera je velice dobrá a částečně výběr písní) zaujme spíše onou politickou nestálostí. Vezměte si jenom Afghánistán - když ve filmu Rambo 3 pomáhá americký mstitel afghánským povstalcům proti Sovětům, nikdo netušil, že by o pár let později mohl nějaký ruský "rambič" jít pomáhat afghánským povstalcům proti Američanům, kteří se se sem nakýblovali... Na disku najdeme jako bonus jen trailer (1:28) bez titulků, jinak ještě zaujme zcela nepotřebná, avšak DTS stopa u zvuku. Publikováno: 22.07.2008 (19.08.2020)

Hodně utopené v pathosu, k tomu mizerný dabing (Studio Budíkov pro Bonton, 2008). Taky vás začně štvát, že zatímco Dennis Haysbert (Mandela) stárne divákům před očima, Joseph Fiennes a Diane Kruger jsou pořád skoro stejní (mladí). Hezká krajina kolem věznic, dobrá hudba a povedená kamera. Ostrý útok na city se však moc nekonala a film bohužel ukazuje jen tu část problematiky apartheidu, která se scénáristům hodila. Snímek se tváří jako hlubokomyslný, ale je to právě hloubka, která mu nejvíc chybí. (10.10.2010)

Odsúdenie apartheidu formou zmeny postoja spočiatku zanieteného dozorcu má niečo do seba. Mandela hrá síce iba sekundárnu úlohu, no prostredníctvom nenápadných fragmentov vyzdvihuje režisér jeho úlohu v boji za rovnocennosť, jeho charakter a v neposlednom rade aj túžbu po novej JAR. Chýbajúce komplexnejšie zobrazenie problematiky nahrádza pohľad jednotlivca a ten nie je vykreslený vôbec zle. (26.01.2009)

Filmy podle skutečnejch událostí ve mě vždycky zanechají větší vrstvu zájmu a vcítění se do rolí zúčastněných. Když se jim děje nějaká křivda, tak je pak poměrně jednoduché zatáhnout diváka do událostí a soucítit s těma hodnejma. A to se přesně stalo u tohohle filmu mě. Mandela je pro mě pojem, ale nikdy jsem toho o jeho životě moc nevěděl. Jsem rád, že takovej film byl natočen. Ptáte se, proč hodnotím tak nízko? Ptejte se dál, ale já to nevím... je to prostě takovej můj pocit. Hned po shlédnutí bych dal 4, ale to by na mě působily dojmy a city. Střízlivým pohledem takhle. (06.07.2008)