V Bruggách

McDonagh nabízí v celovečerním debutu přesně to, co by divák znalý jeho krátkometrážního snímku (popřípadě i u nás často hraných divadelních her) čekal. Je to cynické, vtipné a umí to v záplavě výstředností a hlášek i něco sdělit. Zápory v pravém slova smyslu tu tak sice nejsou, ale autorovy divadelní hry mi přijdou přeci jen lepší (hlavně teda Pan Polštář v Činoheráku, o Osiřelém západu raději vůbec nemluvě). Tam se tragika s komikou potkává důsledněji. Tohle je "pouze" taková blbina; zábavná a skvělá, ale na McDonagha je třeba mít jen t nejvyšší nároky. Vím(e), že jim umí dostát. (08.05.2008)

Zajímavé drama, pozvolna se rozjíždějící mě hned od začátku nechytlo. Nepochopila jsem, že se nájemnými zabijáky mohou stát takoví nekňubové. Ovšem, když se do příběhu prolnuly vzpomínky na nepodařenou akci v kostele v Londonu, přehodnotila jsem svůj závěr. Odprásknout někoho není jen tak, na to musí mít člověk žaludek, horší pak je, když vás dožene svědomí a vy se snažíte od něj utéct s nabitou zbraní u spánku. Celé to zní jako šílená dráma, ale při pohledu na ty dva jak se jeden z nich (Alastor Moody) nemůže nádhery starobylého belgického města dostatečně nakochat a druhý tímto nuceným pobytem zde neskutečně trpí, je fakt vtipný. Celé to vkusně doplňují "Fleur Delacour či Ten jehož jméno se neříká". (10.08.2014)

Film V Bruggách se tváří jako zatraceně cool černá komedie. Skutečnost je mnohem prozaičtější. Pakliže se tvůrci snažili vytvořit kult ve stylu Trainspotting nebo Pulp Fiction, tak musím říct, že šlápli do pěkného hovna z Brugg. Chtěl jsem původně napsat bruggského hovna, ale zní to debilně, podobně debilně jako je debilních většina dialogů. Tihle dva mafiáni prostě nejsou z Pulp Fiction, Tarantino je v tomto nedostižitelný. Bruggy jsou možná krásné město, v podobných superlativech však o této komedii mluvit nemohu. V tomto stylu můžu maximálně odplivnout: It´s a big fucking shit. (11.05.2009)

No panečku Colin umí i hrát. Nikdy jsem ho jako herce nebrala vážně. V Phone Booth mi poprví a asi naposled připadal, že nějakej talent má, ale on se kluk jeden ušatej nezdá :-D Nejlepší jeho role co jsem viděla. Jak už jsem několikrát v kometářích říkala, černej humor je moje gusto :) Pár let zpátky bych tento snímek zkritizovala, protože jsem nepovažovala za umění, když v jedné scéně zazní minimálně 10x fucking, ale teď už mi to připadá jako účelný prostředek jak diváka z drzostí pobavit :) Nádech ironie, překvapivé přátelství, zajímavá láska a trpaslík.. oh.. pardon lilipután s koňským sedativem. No sakra, ono to nějak funguje :) Fucking bruges vůbec není fucking ;) (15.05.2009)

Dokonale vyvážená kombinace tragického dramatu a inteligentní komedie. Snímek s pohádkovou atmosférou (...doslova), která je tak silná, že dokáže opravdu naplno pohltit. Sice trochu nereálné - de facto by se nemělo dát nikomu fandit, ale přesto jsou všechny postavy docela sympatické - ale o to víc okouzlující. Přesně na něco takového jsem měl chuť, snímek se mi přesně trefil do nálady. Ještě že tak, jindy bych mu možná full house nedal. A to by byla škoda. (01.08.2008)