Režie:
Martin McDonaghScénář:
Martin McDonaghKamera:
Eigil BryldHudba:
Carter BurwellHrají:
Colin Farrell, Brendan Gleeson, Ralph Fiennes, Clémence Poésy, Eric Godon, Jérémie Renier, Elizabeth Berrington, Željko Ivanek, Anna Madeley (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Volba povolání může člověka přivést do různých míst, třeba i do malebného belgického městečka. Po nepodařené akci v Londýně jsou zabijáci Ray a Ken „uklizeni“ svým šéfem Harrym na pár týdnů do Brugg, aby si trochu zchladili hlavy. A tak se z těchto dvou svérázných Irů ve městě gotické architektury a vodních kanálů stanou turisté. Ray, který se nemůže vzpamatovat z krveprolití v Londýně, Bruggy nesnáší, ale Ken je z jejich středověké krásy unesený. Čím déle čekají na Harryho telefonát, tím bizarnější setkání zažívají. Když jim šéf konečně zavolá, jejich dovolená se změní v boj o přežití... Britský dramatik Martin McDonagh pojal svůj autorský celovečerní debut jako gangsterku plnou černého humoru a absurdity. Vytvořil stylovou a politicky nekorektní podívanou, úchvatně balancující mezi tragikou a komedií. Ve scénáři jsou patrné divadelní vlivy, zejména v proměnách postav, které si i přes svoji pokřivenou morálku získávají sympatie. Komornímu ladění snímku odpovídá atmosféra města, jehož genius loci má pro jeho vyznění stěžejní význam. Zvláštní ponurá atmosféra linoucí se z každého kouta jeho uliček a kanálů přidává nepředvídatelnému ději nádech tajemnosti. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (1 657)
Až na posledních 20 minut excelentně vyvážená gangsterská komedie o tom, že i zabijáci mají srdce. Ultradebilní závěr ale přehlížet nelze, protože jakmile se většina postav změní na Supermany, kteří i po pěti kulkách v těle a pádu z historické věže dýchají jen s menšími obtížemi a v klidu se vykecávají, klesá u mě index napětí a zábavy někam k hodnotám z arktických planin. ()
"Já páchám sebevraždu, parťák se mě pokusí oddělat, šlohne mi kvér a furt jsme v těch zkurvenejch Bruggách." To je tedy den a vynikající reklama na Bruggy. Hned jsem dostal ohromnou chuť nikdy Bruggy nenavštívit, protože se nerad nudím. Ovšem nejhorší turista na světě Ray dokázal, že i v Bruggách se dá užít trochu zábavy, trpaslíků a střelby. Je to divný, ale já se do těch Brugg snad někdy skutečně podívám. ()
Neexistuje lepší reklama na město Bruggy než film V Bruggách. McDonagh skvěle namixoval ospalou atmosféru malebného města s temnými praktikami irských zabijáků a svou prvotinu už zřejmě nikdy nepřekoná. Jen ten pokus o akční závěr byl zbytečný, protože síla filmu je především v dialozích a černém humoru. ()
Pro jedny nebe, pro druhé peklo, pro všechny očistec. Komorní existenciální gangsterka o vině, odpuštění a napravení, která se strhujícím způsobem vyvíjí od romantické turistické prohlídky vlámských krás až do pokřiveného boschovského plátna. Těžkotonážní otcovský výkon Brendana Gleesona, afektovaně dětinská kreace Collina Farrela a až starozákoně přísný Princip ztělesněný Ralphem Fiennesem – a kolem nich pečlivě vystavěné divadelní dialogy, fantasticky vygradovaná obraznost a intenzivní atmosféra, která úzce souvisí se způsobem, jakým filmaři využívají vlámskou gotiku. McDonagh staví na odiv svůj dramatický talent (místy je to vlastně spíš divadelní hra ve strhujícím filmovém podání), ale zároveň nijak neupozaďuje kouzlo filmové řeči (brilantní práce s dynamikou vyprávění). Ve výsledku se tak skromné Brugy rozrůstají do komplexní filmové metafory, jejíž boschovská pointa je stejně krásná jako mrazivá. Mohou tu padat jména jako Ritchie či Tarantino, ale to nic nezmění na tom, že McDonagh je neokázale a promyšleně svůj. P.S. Nevím proč, ale nějak ve mě vyklíčila touha, aby tenhle člověk někdy natočil bondovku... třeba s Colinem. ()
Nešťastná volba povolání vás může přivést leckam, v případě nejhorším až do rozkošné „prdele světa, kde i trpaslíci musí brát drogy“. Pravdou je, že v gotických zákoutích Brugg nečíhají jenom výjevy (jako od) Hieronyma Bosche, při nichž váháte, jste-li jenom v očistci nebo již v pekle, ale také dívka nemudlovsky čarokrásná, která vám s trochou štěstí více dá, než vezme. A to jsou právě ty okamžiky, kdy s naprostou přesností víte, kde jste se octli, totiž v nebi. __ Synopse režijního debutu Martina McDonagha vybízí k představě třeskuté komedie, ke slovu „třeskuté“ mají ovšem nejblíže náboje dum-dum, jež rozprsknou váš mozek po dlažbě rychleji, než stačíte říct „teď se nedívej“. McDounagh s obratností chodce po laně balancuje na pomezí filmu smrtelně vážného a zabijácky vtipného. Což nám nepřetržitě dává najevo. Jeho snaha zvrátit každou potenciálně „jenom vážnou“ scénu ve scénu ne tak docela vážnou je místy trochu násilná a vede k tomu, že jenom čekáte, čím bude shozena serióznost dalšího výlevu emocí. Bezesporu zábavně. Precizní vypointovanost každé vtipně nepravděpodobné situace připomíná poslední film bratří Coenů. Jejich dvorní skladatel Carton Burwell navíc výraznou měrou přispívá k zahalení Brugg do (ne)pohádkově gotického hávu. Scén představujících „místo s atmosféru“ bylo na můj vkus příliš a navíc nemohu tvrdit, že by plnily svou funkci, V Bruggách povyšují nad rámec karnevalu šibeničního humoru především herci. Colina Farrella trápí takřka identické trauma jako v Cassandra’s Dream, ale zde působí mnohem přirozeněji a velmi zábavně se nedoplňuje s Brendanem Gleesonem (nechápu, jak vůbec mohli přežít společnou cestu do Brugg, ale o ní snad v jiném filmu…). O prvek nepředvídatelnosti je vyprávění v poslední třetině (zahrnující zároveň jeden z nejadrenalinovějších i nejvtipnějších killerských duelů) obohaceno třetím mužem do počtu, psychopatickým permoníkem Ralpha Fiennese. __ Můj vztah k téhle drsné komedii, urážející průběžně liliputány, gaye, černochy, Američany a obyvatele Brugg, se od prvních minut vyvíjel pozitivním směrem. Použil bych v této souvislosti nanejvýš neoriginální příměr s cizím městem, které zprvu nenávidíte a potom jej toužíte zas a znovu navštěvovat. Paradox tkví v mé obavě, že druhé zhlédnutí by v mnoha ohledech nedotaženým Bruggám na rozdíl od No Country for Old Men hvězdičku nepřidalo, nýbrž ubralo. Ale třeba se mýlím, moc rád bych se mýlil, protože něčím tak vtipným, drzým a nehollywoodsky krutým pro mne bylo naposledy Kiss Kiss Bang Bang. Apendix: : Co mělo znamenat to pobídnutí během závěrečných titulků „Nezapomeňte tento film ohodnotit na CSFD“? Další znak expanze POMObyznysu? (Black Box) P.S.: Obavy z druhého zhlédnutí byly zbytečné, krásně vynikla propojenost všeho se vším. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Nuala ()
Galerie (46)
Zajímavosti (45)
- Ralph Fiennes (Harry), Brendan Gleeson (Ken) a Clémence Poésy (Chloe) se počínaje filmem Harry Potter a Ohnivý pohár (2005) všichni objevili v několika dílech slavné kouzelnické série. (ondrach)
- Postavu Harryho chtěl režisér obsadit někým, koho by si v první chvíli v této roli neuměl představit. Hledal výborného herce, který by dodal postavě vtip a inteligenci. To, že Ralph Fiennes umí také pouštět hrůzu, prý pochopil až při natáčení. Patrně opomněl jeho postavu Amona Goetha z filmu Schindlerův seznam (1993), která ovšem byla "realisticky" strašlivá kvůli svým činům. (don corleone)
- Film, na který se Ken (Brendan Gleeson) dívá v hotelovém pokoje při čekání na telefonát, je Dotek zla (1958) režiséra Orsona Wellese. (Čiban)
Reklama