V Bruggách

Až na posledních 20 minut excelentně vyvážená gangsterská komedie o tom, že i zabijáci mají srdce. Ultradebilní závěr ale přehlížet nelze, protože jakmile se většina postav změní na Supermany, kteří i po pěti kulkách v těle a pádu z historické věže dýchají jen s menšími obtížemi a v klidu se vykecávají, klesá u mě index napětí a zábavy někam k hodnotám z arktických planin. (09.05.2008)

Scénář: Martin McDonagh .. Pro milovníky Colina, pro milovníky Belgie, pro milovníky zvláštních filmů, vydařených debutů, pro milovníky zkurvených Brugg. ___ Pokud jste alespoň v jedné kategorii pozitivní, máte vyhráno. Snímek oplývá kouzelnou zimní atmosféru, v náladách je rozkolísaný, baví svým černým humorem, hřeje přátelstvím, pestrým hudebním doprovodem, prostě baví. (13.05.2008)

Celosvětově divácky úspěšný film. Příběh party nájemných vrahů má černý, ale přesto jemný humor, spousty hlášek, perfektní herectví výjimečného Colina Farrella, vypointovaný scénář a k tomu historické Bruggy. Poněkud mi to provedením i atmosférou připomínalo Pulp Fiction, což je pro film V Bruggách asi nejlepší pochvala. A užíval jsem si i zajímavé "politicky nekorektní" výroky směrem k trpaslíkům, teploušům, čenochům, Vietnamcům a především Američanům. Fuck(t) jo. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=KoE9edjEDCI (19.09.2009)

Chytrý film, který se s "tím" nemazlí. Skvělá atmosféra, hláškující hrdinové a smrtící konec. Herci jsou sympatičtí a i přes námět se děj celkem pohodově ubírá směrem k finále. Navíc rychle ubíhá a nenudil jsem se ani minutu. Nápaditý scénář to jistí. Skvěle balancuje mezi akcí, vtipem a tím vážným a místy ironický styl se mi dost líbil - a to hlavně při zakončení, které je naprosto perfektní. (12.12.2009)

Čekal jsem, že V Bruggách bude Guyritchieovská stylová jízda a ono jde zatím o uměřený evropský art film. Tohle velmi osobité drama má v sobě ale jednu zvláštnost - a tou je silná politická nekorektnost. Ta je v podstatě jedním ze znaků estetiky filmu, dochází zde ke zvláštní (ale vysoce funkční) kombinaci pejorativní mluvy a eticky silně kontroverzního námětu s obrazovou a hudební stylizací artového filmu. Tohle postmoderní spojení dělá z filmu svého druhu experiment, přičemž ale nejde o film přelomový, ale o takový, který dovršuje jakousi kauzální řadu. Zajímavé je také symbiózní doplnění dramatické složky složkou humornou, která zvláštně koresponduje s jinak obzvláště pochmurným vyzněním celého filmu. V Bruggách se skutečně často zasmějete (jde o humor černý, jak se na Brity sluší), i když budete sledovat v podstatě vážný snímek o krizi životních ideálů a transformaci hodnotového žebříčku. Zvláštní roli zde hraje také rys osudovosti, většina hráčů příběhové hry přijímá svůj neradostný úděl a bere veškeré věci jako nutnou danost (rozměr osudovosti je zdůrazněn např. ve zpomaleném záběru na Harryho zbraň zpola ukrytou za jeho tělem...). V Bruggách je silný a vyzrálý film, který nedělá dobré jméno belgickým Bruggám, avšak dělá ho evropské kinematografii. Ale Bruggám vlastně také... :-) (25.06.2008)