Ostrov

Film je o člověku, který zabil svého kamaráda a po zbytek života si nese vinu a tak žije život v jakési sebetrýzni a hledá Boha. Nemůže žít ani umřít - vina jej stíhá kudy jde. Přesto jej mají lidé za světce a chodí za ním pro pomoc. Film, který se tváří jako Boží, přesto se onen člověk s Bohem evidentně nepotkal - nepřijal jeho odpuštění. Umírající člověk, jehož poslední slova jsou "hříchy mě tíží, Bože, přijmi moji hříšnou duši" žil svůj život nadarmo, nic nepochopil. Právě proto totiž přišel Ježíš, aby nás očistil (vzal na sebe naše hříchy) a posvětil, abychom mohli do Boží přítomnosti! Protože hřích k Bohu nemůže! Co z toho, že jiným pomáhal, když si své hříchy nese sám a tudíž jde do věčného zatracení? Tento film podle mého dosavadního poznání nenese žádné poselství a spíše lituji času, který jsem mu věnoval. (31.05.2012)

Naprosto se ztotožňuju s komentářem Pedestriana, s rozdílem v hvězdičkovém ohodnocení. Krásný duchovní film, který šel naprosto mimo mě. Naproti tomu se v poslední době snažím neztotožňovat s hodnoceními a komentáři uživatelů "je to umělecký film, nemůžem dát míň než tři, i když nás to k smrti nudilo a vůbec jsme to nechápali“ nebo s intoušovskými komentáři „protože obraz i kamera jsou moc kvalitní, tak tomu musíme aspoň hvězdičku ubrat, protože to škodí celkovému vyznění příběhu“. (09.11.2007)

Tak tohle mě dostalo. Filmařsky, herecky, kamerou, výpravou, hudbou, a v neposlední řadě scénářem a poselstvím... Nejen tím, které je viditelné jako hlavní, ale i těmi v pozadí, těmi náznaky některými... --- Mimochodem, jak tu někteří v komentářích píší, že tohle se dá natočit jen ve spirituálním Rusku, tak možná bych upozornil na Zábranského Dům pro dva, nebo polský film Czisza. a to nemluvím o oněch dvou "klášterních" francouzských. Problém je, že u nás na západě na duchovní filmy nejsou diváci. (06.04.2011)

"Ó Gospodin..." Ak vás pravoslávna cirkev veľmi neberie, filmu sa treba vyhnúť, pretože celý film má náboženský podtón. Úvod tomu vôbec nenasvedčuje, je z vojnového obdobia a upútal ma. Také presvedčivé nariekanie a prosba o život sa nepočuje každý deň. Potom, ale film zmení smer a podstatne spomalí tempo a slovo Gospodin zaznie snáď 1000x. Samotár a čudák na ostrove, to je dobrá téma, ale chýbalo mi tam nejaké oživenie. Prosiť Gospodina dve hodiny o odpustenie, bolo už na mňa trochu moc, ale na pozretie celkom fajn. 60%. (07.08.2012)

Silně bigotně zaměřený film, který není opravdu pro každého diváka. Není ani o válce ani o zázracích. Je o celoživotním utrpení jednoho člověka, který svou vinu bere velice vážně, trápí se jí a sám u sebe nenalézá odpuštění. Jeho nekonečné duševní trápení asi nejlépe znázorňuje otrocké vození koleček s uhlím do kotelny. Toto je ve filmu ukázáno několikrát. Pro představu: Jsou lidé, kteří by svou vinu hodili za hlavu, zkusili dokonale zapomenout a v novém životě by žili, dejme tomu, i spokojeně. Tento člověk svou vinu přijímá se vším všudy a o tom tento nádherný snímek, doprovázený výbornou hudbou, je. Na konci filmu jsou dva silné vrcholy, z nichž ten druhý u rakve je velice silný. PS: Někdy si také říkám, že bych zbytek života prožil v nějakém klášteře odevzdajíc se Bohu, modlitbám a meditaci. Život potom člověk vnímá naprosto jinak. A i o tom tento unikátní film je. (01.06.2012)