Po životě

Skutočne neviem ako to malo pôsobiť... avšak minimálne aj keď možno "originálne" no dosť hlúpe a nedomyslené... "spoiler" - 3 dni niekoho presviedčam o jeho smrti a on sa nezmôže na nič len na to, že dýcha!? wtf... čo tak pocit hladu, smädu... obvykle takéto súvislosti nehľadam aaa nevynarám postrehy tohto typu na povrch, ale tuna to bije do oči... buď som to nesprávne pochopil, alebo je to proste "nelogická" srajda so snaživými hercami a tradične skvelým Neesonom. 3-4/10 (01.08.2010)

Ani po smrti nemá člověk klid. Nebo po životě? No, ono na tom vlastně ani tolik nezáleží, když už jeden leží na tom "prkně", že? Tenhle film mě překvapil podobně jako Obřad s Anthony Hopkinsem. Kromě poctivé atmosféry a scénáře plného zajímavých úvah a otazníků s ním má společný i výkon Liama Neesona. Jeho chladný a přepečlivý funebrák je naprosto skvěle zahraná postava a troufám si říct, že kdyby ji dostal na starost někdo jiný (třeba i původně zamýšlený Alfredo Molina), Po životě by chyběla velká část té zvláštní působivosti. Pochvala patří i Christině Ricci a samozřejmě také paní režisérce, kterou by v budoucnu mohly čekat pěkné věci. 3,5 zaokrouhluji nahoru. (26.09.2011)

Poctivá duchařská podívaná z prostředí pohřebního ústavu, ve kterém funebrák Liam Neeson supluje novodobého Charóna a pomáhá duším mrtvých lidí přejít na druhý břeh. Zajímavý, výborně obsazený počin, který se z nepochopitelných důvodů nedostal do širší kinodistribuce a který rozhodně stojí za shlédnutí. Ke konci je bohužel trochu předvidatelný, což ho malinko sráží. Ono přeci jen u šokující pointy je lepší, když je doopravdy šokující a ne jen "skoro". 70% (20.10.2010)

Film se snaží vypadat strašně mysticky a režisérka si myslý, že si s divákem hraje. Boužel už od počátku je vše jasno a docela mě překvapuje kolik lidí v diskuzi přemýšlí zda hlavní představitelka na konci filmů byla živá či mrtvá. I tak se jedná o dobrý mysteriózní thriller se skvělým psychopatem Neesonem, který zraje jako víno. A Christina Ricci taky po dlouhé době nehrála tak trapně jak jsem si už trošku zvykl. (15.08.2010)

Atmosféra a napětí by se dalo krájet, kamera a lokace jsou úžasné. Jenže pak zde máme ten zbytek - přepálenou stopáž, protože příběh by vydal na 40 minut Krajních mezí, poselství (užívejte si života, žijte ten život, nebo jste prostě chodící mrtvoly), spoustu nudných a zbytečných scén (vystříhat třeba scény ze školy nebo s matkou, ani si toho jeden nevšimne), a pak kdovíproč nutnost mít v každém druhém záběru Christinu Ricci s jejím poněkud paťatým tělíčkem polonahou nebo nahou. Brzy je jasné, že buď má pohřebák skutečně dar, nebo je skutečně psychopat, a tak vlastně nakonec jen čekáme, na jakou stranu se autoři filmu přikloní. Otázkou je, proč třeba snoubenec nepodnikne nějakou noční razii na barák pohřebáka, a snaží se vynutit si vstup napřímo, když už napoprvé to nešlo. Pak jsou zde dvě podivné scény - představy, sny? - Anny, ty měly znamenat co? Jak vlastně souvisely s dějem? Hodně věcí mi přijde nedomyšlených, nedodělaných, a zapracování následovníka mi přišlo už trochu zbytečně morbidní. Kdyby následník nebyl, nic by to z napětí neztratilo. --- Plus samozřejmě nelogičnosti: Proč na zrcátku byl sražený dech? Proč viděla svého mrtvého učitele se pohnout? Jak se jejímu mrtvému tělu povedlo rozbít náčiní v márnici? Jak se mrtvému tělu podařilo ukrást klíč? Na druhou stranu několik dní nejí, nepije, nevylučuje. Jaká jsou teda kurnik v tomhle filmu pravidla, co mrtvola může, a co nemůže? Atd. (27.06.2013)